Ukládání věcí je v loftu věda sama o sobě. Nemáte chodbu, nemáte šatnu, máte jen jednu velkou místnost, kde se vaří, jí, pracuje i spí. Skříň na šaty musí být nenápadná, ideálně zabudovaná do výklenku, který by jinak zejí prázdnotou. Do ložnicové zóny patří postel s úložným prostorem, která skryje nejen deky, ale i sezónní oblečení. Například model s vyvýšeným roštem a dvěma velkými šuplíky pod ním pojme tolik věcí jako menší komoda. A pokud zvolíte matraci na lamelovém roštu, získáte lepší větrání než u klasické pěny položené přímo na dřevě. Praktická zkušenost mi ukázala, že bez tohoto detailu se v létě budíte zpocení a v zimě vám zespodu tá

A co když nemáte prostor na samostatnou pohovku? Pak je řešením kombinovaný kus nábytku. Třeba postel s úložným prostorem pod matrací. Klasické výklopné lůžko s hydraulickými písty, které zvednete jedním prstem, pojme deky, polštáře i zimní bundy. Moje kamarádka má takové lůžko s 16 cm foam mattress a tvrdí, že pod ním uskladní celou sbírku svetrů a spacák pro dítě. Jen dejte pozor na výšku bočnic – pokud je rám nízký, nevejdou se pod něj velké kufry. Před koupí si vezměte metr a změřte svůj nejobjemnější kufr nebo krabici s peřinami. Často se stává, že lidé koupí lůžko s úložným prostorem a pak zjistí, že se dovnitř vejde jen pár pono

Základem modern classic style je totiž důraz na materiály, které nestárnou. Zatímco rychlonábytek po roce vrzá a ztrácí tvar, pořádný kus s masivním rámem a odpružením vydrží deset let i víc. Moje první investice byla sedačka s jemnou béžovou velvet upholstery – sametový povrch, který se překvapivě snadno čistí, protože vlákna jsou hustě tkaná a prach po nich jen klouže. Když jsem zkoušela různé typy rozkládacích pohovek, zjistila jsem, že klíčový je mechanismus. Click-clack mechanismus mi přišel nejjednodušší – stačí zatáhnout a během deseti vteřin mám rovnou plochu na spaní. Žádné složité vytahování matrace z útrob, žádné boje s polštá

Zapomeňte na laciné řeči o tom, že potřebujete velký prostor, abyste mohli mít loft. Pravý industriální duch se dá vtisknout i do garsonky o třiceti metrech. Klíčem je vertikální myšlení. Vysoké stropy, které jsou pro loft typické, můžete využít pro zavěšení police na knihy od podlahy až ke stropu. Nebo pro mezipatro s matrací, kam se leze po žebříku. Jen pozor na jedno: pokud spíte nahoře, musí být konstrukce dostatečně tichá. Slyšet každý krok partnera, který jde v noci na záchod, není romantické. Proto mezi rám a podlahu vložte pryžové podložky a na schody nalepte protiskluzovou pásku. Takhle detailní přístup odliší váš byt od tuctových katalogových inspira

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o rozloze 32 metrů čtverečních, narazila jsem na klasický problém: kam s oblečením, ložním prádlem a sezónními věcmi, když jediná místnost sloužila zároveň jako ložnice, obývák i jídelna. Tehdy jsem pochopila, že bedroom wardrobe není jen kus nábytku, ale klíčový prvek, který buď zachrání váš každodenní klid, nebo ho zcela zničí. Nakonec jsem sáhla po systému s posuvnými dveřmi a vnitřkem na míru, který pojal šest pater na boty a tři výsuvné koše na drobnosti. Ale zpětně vím, že jsem udělala několik fatálních chyb. Například jsem podcenila hloubku ramínek na kabáty, takže se dveře nedovíraly. Dnes bych volila ji

První věc, kterou si uvědomíte, když se pustíte do zařizování malého bytu v duchu loftu, je že betonové stropy a cihlové zdi samy o sobě nestačí. Potřebujete totiž něco, co svede dohromady syrový industriální vzhled s každodenním bydlením. Vezměte si třeba gauč. Klasická třímetrová rozkládací sedačka se sem nevejde, protože máte obývák o patnácti metrech a k tomu ještě koutek s jídelním stolem. Tady přichází na řadu chytré kompaktní kousky. Místo těžkého monstra sáhněte po pohovce s click-clack mechanismem, která ráno slouží jako posezení pro dva a večer se jedním pohybem promění v lůžko. Tahle flexibilita je v loftovém prostoru klíčová, protože každý centimetr musí pracovat na plný vý

Když jsem se před třemi lety stěhovala do garsonky o dvaceti sedmi metrech, první věc, na kterou jsem narazila, nebyl nedostatek místa na kabáty, ale naprostá absence atmosféry. Jediný stropní lustr s jednou žárovkou dával světlo ostré jako v ordinaci. Každý večer jsem seděla na pohovce a měla pocit, že bydlím v čekárně. Pak jsem pochopila, že problém není v nábytku, ale ve světle. Začala jsem experimentovat s tím, čemu se dnes říká mood lighting. Nejde o žádnou luxusní disciplínu, ale o obyčejnou hru s teplotou a umístěním světla. A výsledek? Z malé garsonky se rázem stal prostor, kde se dá nejen spát, ale i ž