V poslední fázi jsem řešila podlahu. Klasická provence miluje kámen nebo terakotu. V paneláku ale bohužel beton. Dala jsem na podlahu velkoformátové vinylové dílce v terakotovém odstínu s imitací kamenné spáry. Pod nohama to není ledové, na rozdíl od pravé dlažby, a večer se na tom příjemně leží při sledování filmu. K tomu jsem přidala ručně tkaný koberec z přírodního sisalu. Dva roky ho, pravda, tahám na balkon a vytřásám, ale ta drsná struktura je neodolatel

Jedna věc, kterou jsem podcenila, byla údržba. Dřevo miluje vlhkost, ale nesnáší vodu. Po každém vytírání musím podlahu důkladně osušit. Ale naučila jsem se to. Používám mikrovláknový mop a speciální olejový čistič, který podlaze vrací živiny. Když se mi jednou rozbila láhev s červeným vínem, stačilo rychle setřít a skvrna zmizela. Dub je totiž přírodní materiál s otevřenými póry, které se při správné impregnaci chovají jako savý papír. Oproti laminátu, který se pod vodou nafoukne, si tvrdé dřevo poradí s každodenními nehodami. A pokud se přeci jen objeví škrábanec, jemné přebroušení a nový olej vrátí podlaze původní vzhled. To u levnějších podlah neuděl

Vrátil jsem se k původnímu plánu na rekonstrukci koupelny, protože právě tam se začal rodit nápad na celkovou proměnu bytu. Když já měl z koupelny radost, začala si všímat i manželka, že by se dalo vylepšit i obývání. Původní sedací souprava byla těžká, koženková a v létě se na ni nedalo sedět bez trička. Vyhlédl jsem model s velvet upholstery – sametově hebký povrch, který vypadá luxusně, ale přitom je omyvatelný a odolný proti oděru. Důležité bylo, že sedák je dostatečně hluboký na to, abyste se do něj mohl zabořit s knihou. Zároveň pod sedákem je schovaný systém na spaní. Vyndáte skrytou zásuvku, která vysune matraci z vnitřku pohovky. Žádný složitý mechanismus, tahá za páku a čekání, až se něco samo rozloží. Stačí vytáhnout a je

Záhy jsem zjistila, že samotné sezení nestačí. Potřebovala jsem postel pro pár, ideálně s úložným prostorem na peřiny a polštáře. Začala jsem pátrat po bed with storage. Narazila jsem na model z masivního dubu s patinou, pod nímž se otevírá celá dutina. Vejde se tam zimní přikrývka plus dvě sady ložního prádla. Žádné krabice pod postelí, žádný prach. Do té samé místnosti jsem umístila i pull-out sofa pro ty dny, kdy přijede teta s bratrancem. Tenhle typ pohovky funguje jako spací zóna pro hosty, aniž by zabíral místo v obýváku. Ráno ji jednoduše zasunete zpět a máte zase k

A ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná. Materiál čalounění. Pokud vyberete pohovku nebo postel s velvet upholstery, je to pastva pro oči, ale i past na prach. Sametový povrch miluje otisky prstů a chlupy domácích mazlíčků. Aby taková sofa vynikla, potřebuje klidné pozadí. Bílá stěna s jednoduchým profilem dekorativní lišty, který kopíruje tvar opěradla, vytvoří kontrast. Lišta by neměla být příliš tlustá, stačí jemný centimetrový pásek. Oko pak klouže po lesklém sametu a zarazí se o ostrou linku, což dodá interiéru drahý nádech, i když jste ve skutečnosti kupovali výprodejový kousek v a

Po dokončení koupelny přišla další výzva. Kde ubytovat návštěvy, když jediný pokoj pro hosty je obývák s rozkládacím gaučem? Stará sedačka byla nepohodlná, na spaní příliš tvrdá a po rozložení zabírala půlku místnosti. Potřeboval jsem něco, co funguje ve dne jako sezení a v noci jako postel. Soused mi doporučil prodejnu s nábytkem na míru, kde jsem narazil na křeslo s click-clack mechanismem. Stálo pár tisíc, ale dalo se z něj během vteřiny vytvořit lehátko. Problém byl, že na spaní pro dospělého člověka to bylo krátké. Tak jsem začal hledat dál. Narazil jsem na pohovku s funkcí spacího úložného prostoru. Pod sedákem je schovaná výsuvná postel velikosti 140×200. Není to nic složitého – vytáhnete, položíte matraci, a máte hotovo. K matraci jsem koupil samostatný slatted frame z bukového dřeva, který se dá srolovat a schovat do skříně. Když hosté odjedou, všechny díly zmizí a obývák vypadá jako dř

Přemýšlím, že domácí organizace není o dokonalých krabičkách a popiskách na každou krabici, ale o tom, že večer si rychle uděláte místo na spaní a ráno ho zase sklidíte, aniž byste o tom museli přemýšlet. Když jsem si před lety pořídila první byt v paneláku, trávila jsem večery hledáním prostěradla v pytli pod postelí. Dnes mám systém, kde jedna sofa pokryje sezení, hosty i skladování. A nejlepší na tom je, že návštěva vůbec nepozná, že vedle knihovny za pár vteřin vykoukne pohodlné lůžko. To je podle mě podstata domácí organizace – neviditelná, ale naprosto funkč