Barevnost v Japandi nesmí křičet. Pokud máte malý pokoj, bílá a světlé dřevo jsou vaši nejlepší přátelé. Tmavé odstíny berou světlo a opticky prostor smrsknou na krabičku od zápalek. Zkuste kombinaci šalvějově zelené a přírodní bílé. Nebo pískovou s jemně šedou. Na jednu stěnu můžete dát tapetu s japonským motivem bambusu, ale jen jednu. Víc by místnost přeplácalo. Každý prvek v místnosti musí mít svůj dech. Když už máte sedačku s výsuvem v neutrálním odstínu, oživte ji jedním polštářem v sytě rezavé. To stačí. Víc už byste jen sbírali prach a ztráceli vizuální klid, o který v tomto stylu jde předevš

Ale pozor na detaily. Mám za sebou pár zkušeností s levnými kousky, kde pěnová matrace po týdnu připomínala placku na palačinky. Investice do kvalitní pěnové matrace o tloušťce aspoň 16 cm se vyplatí. Tloušťka je totiž klíčová. Tenká podložka pod vámi zmáčkne každý šroubek mechanismu. Já osobně miluju, když je navrchu ještě sametové čalounění. Sametové čalounění dodá celé kuchyni měkkost a teplo, a přitom se na něm tolik nepráší jako na hrubých látkách. Navíc se do něj krásně zaboříte, když si čtete knížku, zatímco v troubě bublá gul

Samozřejmě že musíte počítat s kompromisy. Pohovka, která se rozkládá, nebude nikdy tak pohodlná jako designová sedačka za padesát tisíc. A postel s úložným prostorem nebude mít tak vysoký rošt jako klasická postel na nožičkách. Ale když se naučíte vnímat prostor jako celek, zjistíte, že jedna chytrá věc dokáže nahradit tři oddělené kusy nábytku. Třeba rozkládací sedačka s úložným prostorem ušetří místo na spaní, místo na skladování a vlastně i místo na sezení. To je tříbodová výhra v každém malém by

Když už se bavíme o bedroom design, musím zmínit jednu past, do které padá skoro každý. Nákup postele podle hezkého vzhledu, aniž by si změřil, zda se do ní vejde i s obvodem rámu. Postel s čelem může mít hloubku 220 centimetrů, zatímco místnost měří jen 250. Pak stojíte u dveří a nevíte, kudy dál. Vždy si v obchodě vezměte metr a změřte i prostor potřebný k otevření šuplíků nebo k obsluze click-clack mechanismu. Jinak skončíte s nábytkem, který nemůžete použí

Když jsme předloni stěhovali dvoupokojový byt na Vinohradech, měl jsem jasno. Hlavní místnost musí pojmout pohovku, jídelní stůl, pracovní kout a ještě něco, co dodá tomu všemu punc domova. Nakonec to bylo křeslo. Ne jedno, ale hned dvě. Každé má jiný charakter a obě denně používám. A právě o těchhle tichých hrdinech obýváku bych chtěl mlu

Zásadní je mechanismus. Když už šetříte místo, nechcete šetřit na komfortu. Click-clack mechanismus je v tomhle ohledu geniální vynález. Sednete si, lehce zatáhnete, opěradlo se sklopí a vy máte během deseti vteřin rovnou plochu. Žádné tahání těžkých matrací z ložnice, žádné skládání lehátek z IKEA. Důležité je, aby pod tím byla kvalitní laťkový rošt. Laťkový rošt totiž drží tělo v přirozené poloze a nenechá vás probudit se s pocitem, že jste spali na prkně. Ten první pocit, když se večer po náročném dni svalíte na rozloženou sedačku a cítíte, jak se pod vámi prohýbá, je k nezaplace

Když se řekne ložnice, vybaví se mi absolutní ticho, tma a postel, do které se propadnete jako do oblaku. Realita je ale často jiná. V panelákovém bytě s ložnicí o deseti metrech čtverečních musíte řešit nejen místo na spaní, ale i skladování sezónního oblečení, knih a někdy i pracovní koutek. A právě tady začíná opravdový design. Ne ten z časopisů, ale ten, který dýchá s v

Často slýchám námitku, že takové kombinace vypadají levně. Ale záleží na detailech. Volte kovové nožky místo plastových, praktické kování s plynulým chodem a látku, která se dá snadno oprat. Dnešní možnosti jsou obrovské. Vyhněte se lesklým povrchům, které lákají otisky prstů a poškrábou se při prvním přenášení hrnců. Mně osobně nejvíc vyhovuje matný povrch v kombinaci s dřevěnou deskou. Pak ani nevadí, že je to vlastně multifunkční kus. Vypadá to jako promyšlený design, ne jako nouzové řeše

Kombinace křesla s rozkladem a malého obýváku má ještě jednu záludnost. Musíte myslet na to, aby se mechanismus dal pohodlně ovládat i v situaci, kdy křeslo stojí blízko zdi. Některé modely totiž při sklápění opěradla potřebují odstup až patnáct centimetrů. Pokud máte místnost na těsno, hledejte kousek s předním výsuvem, kde se celá sedačka posune dopředu a opěradlo si lehne do volného prostoru. Ušetříte tím místo a vyhnete se situaci, kdy musíte před spaním stěhovat stolek s lam

Pamatuju si na jednu konkrétní zkušenost od kamarádky Lucie. Ta bydlí v garsonce o třiceti metrech a zoufale sháněla způsob, jak ubytovat návštěvu, aniž by každý večer přestavovala celý byt. Skončila u křesla s click-clack mechanismem. Dneska se na něm přes den houpe s knihou, a když přijede sestra s partnerem, stačí jedním pohybem sklopit opěradlo a vznikne lehátko. Žádný složitý montování, žádné hledání polštářů pod poste