Do malých bytů se hodí nábytek, který pracuje s výškou. Nikdy nepodceňujte prostor nad dveřmi. Koupila jsem si úzkou polici nad vstup do ložnice a dávám tam krabice s nepotřebnými dekoracemi. Ale zpátky k podstatě. Moje nejlepší investice byla bed with storage. Normální postel s úložným prostorem pod matrací mi uvolnila celou skříň. Místo toho, abych měla pod postelí prachové králíky, mám tam gumové boxy na sezónní oblečení. Když přijde zima, sundám letní trička a dám je do vaku. A ten šuplík pod postelí je geniální věc, dokud ho nepřeplníte. Pak se nedá vysunout. Tudy radši

Do třetice všeho dobrého – kombinace materiálů. Dřevo, kov, samet. To je základ. Moje obývací stěna má otevřené police z masivu, na kterých mám velvet upholstery krabice na drobnosti. Skleněné vázy vedle nich kontrastují s měkkostí látky. Takhle to funguje. A nezapomínejte na textilie, které snesou praní. Moje kamarádka si pořídila krásný koberec z vlny, ale po první kocovině od kamaráda, který zvracel, ho musela vyhodit. Raději zvolte pratelné povlaky na polštáře nebo sedačku s pratelným potahem. To je interior accessory, který vám zachrání nervy i peněže

Nikdy nezapomínejte na to, že barvy v obýváku musí fungovat i v noci, když svítí jen stojací lampa. Já jsem udělala chybu, když jsem vybrala odstín podle vzorníku za denního světla a pak zjistila, že při lampě vypadá jako blátivá hněď. Záchrana přišla v podobě několika vrstev textilií a nového svítidla s nastavitelnou teplotou. A pokud v místnosti často spíte na rozkládací sedačce, jako já, myslete na to, že barva stěn ovlivňuje kvalitu spánku. Tmaxší odstíny podporují uvolnění, ale pokud je místnost malá, tmavá zeď vás může dusit. Zvolte střední cestu. Použijte tlumený tón na jednu stěnu a ostatní nechte ve světle neutrálním provedení. Pak už jen stačí přidat křeslo s velvet upholstery v kontrastní barvě, třeba v butylově zelené, a máte hotovo. Najednou máte obývák, který působí jako kurátorská galerie, ale přitom v něm můžete spát, pracovat i přijímat návštěvy, aniž byste museli schovávat polštáře do skříně, protože prostě není

Zásadní ale bylo, aby sedačka nebyla jen provizorní řešení. Potřebovali jsme, aby se dala použít jako plnohodnotné posezení při jídle. Pull-out sofa má středně vysoké opěradlo a pohodlné područky, takže se na ní dá sedět u stolu bez bolesti zad. Když máme hosty na večeři, stůl přisuneme blíž, sedačku trochu odsadíme a vznikne intimní jídelní zóna. Po večeři stačí stůl odsunout ke zdi, sedačku rozložit a máme dvě lůžka. Žádný složitý stěhovací manévr, žádné probouzení se s nohou v krede

Nakonec se zastavím u jedné praktické zkušenosti. Měla jsem klientku, která trvala na pohovce bez područek – chtěla volný prostor na spaní. Výsledek? Hosté se neustále budili, protože spadly polštáře na zem. Pokud spíte na gauči a nemáte područku, chybí vám opora pro hlavu. Řešení? Područky, které se dají odnímat nebo sklopit. Třeba na jednom konci pevná, na druhém polštářová. Podobně důležité jsou nohy. Příliš krátké nohy pod pohovkou znamenají, že pod ní vysavač neprostrčíte. A prach se usazuje v místě, kde je ho nejvíc – ve vzduchu, který dýcháte. Zvedněte gauč aspoň 10 cm nad zem. Ušetříte si alergie i špatnou nál

Pokud máte opravdu malý prostor, podívejte se po pull-out sofa. Tahle varianta vytáhne spací plochu zespodu dopředu, často i s nožičkami, takže postel není níž než samotné sezení. Je to skvělý trik, jak získat dvě postele v jednom kuse. Manželé spí nahoře, dítě dole. Nebo naopak. Jen pozor na výšku výsledné postele – někteří výrobci dělají pull-out tak nízko, že vstanete s křupavými zády. Zkuste si na ni v obchodě lehnout a chvíli se převalovat. Vnímejte, jestli se vám pod tělem nerýsuje kovová konstrukce. Každý spoj, každá lišta by měla být pokrytá dostatkem výpl

V malém bytě s přespávačkami se vyhněte dekám, které se drolí. Moje milovaná fleecová deka z IKEA vydržela jen jednu sezonu, než z ní byl chomáč vláken. Sázka na osvědčené je lepší. Třeba pléd z bambusové viskózy, který se nepere a má hebkost jako bambusové pyžamo. Dá se hodit do pračky na 30 stupňů a uschne za hodinu. Když mám hosty, hodím ho na foam mattress a je z toho skoro postel v pětihvězdičkovém hotelu. Jen ta samotná pěna bez konstrukce není vhodná na každodenní spaní, ale na občasný víkend ji nepozn

Když řešíte, jak vybrat barvy do obývacího pokoje, musíte začít u největšího kusu nábytku. U mě to byla sedací souprava, která musela zvládnout dvojí roli. Každý víkend se z pohodlného gauče stávala nouzová postel pro bratrance z Plzně. Potřebovala jsem barvu, která by opticky nerozsekala malý prostor na ještě menší kostičky. Sáhla jsem po tlumené zelené, konkrétně po odstínu olivy s šedým podtónem, který skvěle ladil s béžovou podlahou. Než jsem ale namíchala barvu, vyzkoušela jsem ji na zeď naproti oknu. Tam, kde by jinak vynikla každá skvrna od kávy, teď barva působila jako měkký polštář pro oči. Pokud máte podobně stísněný prostor, vyhněte se sytým červeným a oranžovým, které místnost ještě zmenší. Místo toho zkuste šalvějovou zeleň nebo vybledlou levanduli, která dodá vzdušnost bez zbytečné z