O matraci samotné bych mohla psát hodiny. Teenageři mají tendenci vnímat postel jen jako místo, kde ve dvě ráno usnou s mobilem v ruce, se to pak podepíše na zádech. Původně tam byla stará pěnová deska, která měla po letech paměťovou díru přesně ve tvaru jejího těla. Vyměnili jsme ji za kvalitní pružinovou matraci s latexovou vrstvou. K tomu jsme pořídili laťkový rošt. Ne ten levný z lamino desek, ale poctivý bukový, který se dá nastavit tvrdost v oblasti pánve. Dcera nejdřív remcala, že je „moc tvrdá”, ale po týdnu přiznala, že se jí líp vstává a že ji přestala bolet ramena. U postele se vyplatí nešetřit, protože to je investice na dalších deset

Myslím, že největší chybou, kterou lidé při zařizování teenagerského pokoje dělají, je to, že nakoupí nábytek, který vypadá skvěle na obrázku, ale v realitě nefunguje. Například psací stůl s pevnými zásuvkami vypadá elegantně, ale když pod ním musíte mít nohy, tak vám překáží. Lepší je pracovat s volně stojícími komodami a stůl pořídit co nejjednodušší, ideálně s možností výškového nastavení. V Annině pokoji jsme nakonec skončili u stolu z masivu, pod který se vejde i koš na prádlo a malá odpadková. Ušetřili jsme místo, aniž bychom museli cokoli oběto

Samozřejmě, že jen samotný výsuvný mechanismus nestačí. Kvalita spaní stojí na nosné konstrukci. Volil jsem variantu se slatted frame, tedy lamelovým roštem, který je pružnější než pevná deska a lépe se přizpůsobí tělu dospělého i váze pětiletého kluka. Na rošt patří foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, která není ani moc měkká, ani tvrdá jako prkno. Když jsem ji poprvé vyzkoušela na vlastní záda po náročném dni, ocenila jsem, že se neproležela ani v místě, kde často sedáme při sledování filmů. Důležité je, že pěnová matrace se dá srolovat a schovat do skříně, pokud ji právě nepotřebujete. My ji máme uloženou pod postelí staršího syna, protože v našem rodinném domě s dětmi platí pravidlo, že každý centimetr pod postelí je zla

Na závěr bych chtěla říct, že renovace jejího pokoje nebyla jednoduchá, ale stála za to. Trvalo tři víkendy, dva výlety do hobby marketu a jednu hádku o barvě zdí. Dnes, když vejdu k ní do pokoje, cítím, že to je prostor, který jí patří. Uprostřed stojí rozkládací pohovka s povalující se dekou, na stole leží otevřené sešity a na korkové tabuli fotky z posledního výletu. Není to dokonalé, ale je to domov. A o tom by teenage room design měl být předevš

A co když nechcete každý večer tahat a skládat? Pak je dobrá volba klik-klak mechanismus, který znáte z fastfoodových restaurací, ale v moderním provedení už není jen plechovou nouzovkou. My jsme jeden pořídili do herny v podkroví, kde si kluci staví bunkry. Když se sejde celá rodina u večeře a malý host usne v náručí, jednoduše sklopím záda pohovky jedním pohybem a vznikne rovná plocha. Žádné páčení, žádné cvakání, které by probudilo spící dítě. Na toto místo jsme dali levnější foam mattress, protože se na něm spí jen občas, ale i tak mě překvapilo, jak pohodlné to je. Lamelový rošt je samozřejmostí, protože bez něj by se pěna brzy propa

Nakonec nejde o to, jestli máte byt 30 nebo 80 metrů. Jde o to, najít rovnováhu mezi tím, co potřebujete a co se vám vejde. Kvalitní bed with storage nebo promyšlený sofa bed s velvet upholstery není luxus – je to investice do každodenního klidu. A pokud k tomu přidáte pár polštářů, měkkou deku a lampu s teplým světlem, vznikne přesně to, o čem mluvíme. Místo, kde se lidé cítí vítaní, kde večer usednou s kávou a ráno vstanou odpočatí, i když spali na gauči. To je pro mě podstata útulna. Ne dokonalý Pinterest obrázek, ale živý prostor, který slouží v

Život v řadovém domě ve městě má kouzlo, ale přináší i specifické výzvy. Užší dispozice, členité místnosti a často překvapivě malé pokoje, které by měly pojmout postel, šatní skříň a ještě místo na sezení. Moje první zkušenost s townhouse interior designem byla právě v takovém prostoru: obývací pokoj o necelých dvaceti metrech čtverečních, který musel sloužit jako ložnice pro hosty i denní místnost. Klasická postel by zabrala polovinu plochy. Řešení přišlo v podobě obývací pohovky s úložným prostorem, ale rozdíl mezi pohodlným spaním a nocí plnou probouzení se ukázal až po prvním přespá

Když mluvím o cozy interior, nemyslím tím jen design dětského pokoje. Je to pocit, že večer si můžete lehnout na gauč, který je zároveň postel, a necítíte se jako na ubytovně. Že přijde návštěva a vy jí nabídnete nocleh bez omluv, že “tu je to malé, ale aspoň se vyspíte”. Sama jsem to zažila – dřív jsem měla starý gauč, kde se dalo spát jen na břiše, protože pružiny tlačily do žeber. Teď mám nový s 16 cm foam mattress a slatted frame a upřímně – občas si na něm zdřímnu odpoledne, i když mám ložnici. Protože je to prostě pohodlné. A to je celá poi