Než jsem ale vůbec začala řešit design, musela jsem vyřešit praktickou stránku věci. Klasický rozkládací gauč by mi zabral polovinu obýváku a po rozložení by blokoval dveře na balkon. Proto jsem sáhla po modelu s click-clack mechanism. Ten umožní během pěti vteřin překlopit opěrák do lehu, aniž by se pohovka posunula byť o centimetr. Když k tomu přidáte slatted frame z bukového dřeva, tělo se na něm neprohýbá a ráno vstanete bez bolavých zad. Někteří lidé se bojí, že takové řešení vypadá v bytě jako nouzové lůžko, ale právě tady přichází na řadu tapeta. Pokud zvolíte vzor s vertikálními pruhy nebo přírodní texturou plátna, click-clack pohovka splyne s místností a nikdo nepozná, že se v noci promění v pos

Světlo také určuje, jak nábytek vnímáte. Vezměte si třeba pohovku s tmavou velvet upholstery. Sametový povrch pohlcuje světlo jinak než hrubé plátno. Pokud ji postavíte pod přímé ostré světlo, bude vypadat mastně a těžce. Ale nechte na ni dopadat světlo z boku, přes stínidlo z matného skla, a najednou se leskne jako hedvábí. Stejné pravidlo platí pro rozkládací gauče. Dnes už to není jen praktický kus nábytku pro babičku. Moderní pull-out sofa s kovovým rámem a elegantními nožkami vypadá jako designový kousek. A když ji doplníte správnou lampou, nikdo nepozná, že se pod polštáři skrývá mechanismus na spaní. Já mám doma model s click-clack mechanism, který se jedním pohybem změní z pohovky na postel. Žádné tahání špalků, žádné páčení. A přes den na něm sedíme s přáteli u v

Všichni to známe. Přijde pár, sednete si k televizi a najednou zjistíte, že nemáte kam uložit deku, knížku ani ten druhý polštář. Malé byty nutí k vynalézavosti a právě v tuhle chvíli přicházejí na řadu interiérové doplňky které nejen zdobí, ale hlavně zachraňují každodenní provoz. Když jsem před lety zařizovala garsonku o třiceti metrech, pochopila jsem že nejde o to mít hezké věci za každou cenu. Jde o to aby každý kus nábytku uměl aspoň dvě věci najednou. Žádný ubrus co jen leží na stole, žádná váza co jen sbírá prach. Každý předmět musí pracovat. A to platí dvojnásob když nemáte ani šatnu, ani komoru, jen pár metrů čtverečních kde se snažíte žít, pracovat a bavit

Další past na kterou jsem málem naletěla jsou takzvané interiérové doplňky které prodávají jako dekoraci, ale ve skutečnosti jen překáží. V malém prostoru musí každý kus nábytku sloužit víc než jednomu účelu. Místo klasického konferenčního stolku jsem pořídila nízkou truhlu z masivu. Nahoru položíte tác s hrnečky, dovnitř schováte plédy a pár knih. Stejně tak police nad pohovkou nemají nést jen svíčky a obrázky v rámečku. Poslouží jako odkládací prostor pro nabíječky, brýle nebo ovladače. Když jsem přestala kupovat věci jen pro parádu a začala myslet na každodenní rutinu, byt se proměnil z výkladní skříně na místo kde se dá opravdu žít bez neustálého uklízení a přeskupová

Další past, do které jsem spadla já, byl výběr matrace. Mnoho prodavačů tvrdí, že u rozkládacích sedaček postačí tenký pěnový blok. To je lež, pokud chcete, aby hosté nebyli po probuzení zkroucení jako preclík. Investovala jsem do samostatného foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů, který se dá pohodlně uschovat do vestavěné skříně. A aby nezabíral místo, koupila jsem postel s úložným prostorem pod sedákem. Tam vejde nejen matrace, ale i dva polštáře a lehká deka. Tapeta v tomto případě sehrála roli optického kouzelníka. Na zeď za pohovkou jsem nalepila tapetu s motivem starých cihel v běleném provedení. Tento drsný materiálový dojem skvěle kontrastuje s hladkým velvet upholstery a prostor vypadá, jako by měl vlastní du

Zapomínat bychom neměli ani na světlo v koupelně a na chodbě, i když jsou to malé prostory. V malé koupelně bez oken jsem nad zrcadlo dala kruhovou LED lampu s nastavitelnou teplotou světla. Ráno si pustím studené bílé, abych se probudila, večer tlumené teplé, abych se uvolnila. Stejně jsem vybavila i předsíň, kde visí zrcadlo a pod ním malá konzole. Když svítí jen decentní světlo, předsíň působí větší, než ve skutečnosti je. A pokud máte chodbu úzkou jako chodbička v paneláku, nalepte na konec chodby malé zrcadlo a nasviťte ho z boku. Tím vytvoříte iluzi, že chodba nekončí, ale pokračuje dál. Je to laciný trik, ale funguje spolehli

Nakonec se nebojte experimentovat. Tapeta nemusí být jen na stěnách. Zkuste ji nalepit na dvířka skříně nebo na čelo postele. Osobně jsem si tapetou s mramorovým dezénem polepila starý konferenční stolek a vznikla z něj stylová dekorace. Jen dávejte pozor na opakování motivu. Pokud používáte stejnou tapetu jako na zdi, vznikne jednolitý blok, který nudí. Raději zvolte jiný odstín nebo měřítko vzoru. A až příště uslyšíte slovo wallpaper in interiors, vzpomeňte si, že nejde jen o dekoraci, ale o nástroj, jak opticky zvětšit prostor, skrýt nedokonalosti a dodat místnosti charakter. I v malém bytě, kde každý centimetr hraje r