A nakonec praktická rada, kterou vám žádný prodejce neřekne: před nákupem si doma změřte nejen místo na postel, ale i průchod dveřmi a výšku stropu. Znám lidi, kteří si objednali krásnou rozkládací sedačku s podnožím, a pak ji nedokázali dostat do patra. Rám museli nechat na chodbě a čalounění přinášet po částech. Ztratili půl dne a nervy. Stejně tak dejte pozor na to, zda po rozložení postele zbývá aspoň metr volného prostoru na protější straně. Jinak budete každé ráno obcházet roh lůžka a nadávat. Wall finishing by měl být třešničkou na dortu, ne kamenem úrazu. Takže si dejte načas, projeďte si vše na papíře a pak teprve vyrazte do obchodu. Výsledek bude stát za

Závěrem jedna rada z praxe: nikdy nepodceňujte váhu a rozměry ložnicového nábytku při přepravě. Koupila jsem kdysi přes internet skříň, která se do výtahu nevešla, a musela jsem ji nechat na chodbě, dokud nepřijel přítel s autem. Dnes už vždycky měřím nejen místnost, ale i dveře a úzké chodby. Pokud máte malý byt, zvažte nábytek, který se dodává v rozloženém stavu a sestavíte si ho sami – šetří to místo při převozu a často i peníze. Ale hlavně: nebojte se investovat do kvalitního materiálu a funkčního designu. Levný kus sice ušetří pár korun teď, ale za dva roky budete řešit stejný problém znovu. Ložnice je místo, kde trávíte třetinu života – zaslouží si nábytek, který vás nezra

Pro ty, kdo v ložnici potřebují i posezení pro návštěvu, je spása v nábytku, který se dá během chvilky proměnit. Vyzkoušela jsem klasický rozkládací gauč i modernější variantu s výklopným mechanismem. Rozdíl je propastný. Zatímco u levných modelů musíte každý večer sundávat polštáře a hledat ztracený polštář, kvalitní sofa bed se jednoduše vytáhne jedním pohybem. A pokud chcete, aby sedačka zároveň vypadala jako kus nábytku, ne jako provizorní lehátko, sáhněte po variantě s funkcí click-clack. Tento systém umožňuje jednou rukou sklopit opěradlo do roviny s posedem, takže během deseti vteřin vznikne plnohodnotné lůžko pro hosta. Já sama mám doma model s látkovým čalouněním, které se snadno čistí – vyplatí se to, když na něm občas spí dítě s čokoládou v r

Nakonec bych chtěla připomenout, že výběr textilií na okna není věčný. Za pár let budete chtít změnu, a to je v pořádku. Když jsem začínala, měla jsem doma těžké sametové závěsy až k zemi, které vypadaly jako z barokního paláce. Po prvním roce jsem je nenáviděla. Bránily mi v přístupu k balkonu, nasávaly vlhkost a při každém průvanu jsem dostala facku látkou do obličeje. Dnes mám lehké plátno, které sahá jen k parapetu, a pod ním roletu. Byt je vzdušnější, snadněji se uklízí a já mám víc času na věci, které mě baví. A právě to je na celé věci nejdůležitější – vybrat si to, co vám usnadní život, ne ho zkomplikuje. Závěsy a záclony by měly sloužit vám, ne vy jim. Až příště budete stát v obchodě s metry látky v ruce, zeptejte se sami sebe: ubírá mi to prostor, nebo ho přidává? Odpověď vás možná překva

A co když potřebujete ubytovat tři lidi najednou? Tady už jedna židle nestačí. Můžete zkombinovat dvě a k nim přidat ještě lehkou matraci na zem. Nebo si pořídit variantu, která má širší sedák a rozloží se na postel o rozměrech 140×200. To už je skoro manželská postel. Já osobně mám doma dvě takové židle, které k sobě při rozložení zacvaknou jako puzzle. Mezi nimi není žádná mezera. A když je nesložím, vypadají jako obyčejná sestava dvou křesívek u stolu. Prostě multifunkční nábytek, který zachrání každou návštěvu. Vyzkoušejte to a uvidíte, že se vám uvolní ruce i skř

Další past, do které se snadno spadnete, je podcenění hloubky sedáku. Když kupujete rozkládací sedačku na každodenní spánek, musíte počítat s tím, že na ní budete ležet ve vodorovné poloze. Běžná hloubka sedu 50 centimetrů je pro sezení v pohodě, ale na spaní zoufale málo. Rozložené lůžko by mělo mít aspoň 190 na 140 centimetrů, ideálně 200 na 160. Nikdy nevěřte prodejcům, kteří tvrdí, že vám 120 centimetrů široké lehátko stačí. Po týdnu spaní na úzké posteli se budete budit s křečemi v ramenou. A pokud už máte takovou variantu doma, přidejte aspoň široký nástavec na dřevěné lamely, který visí přes okraj. Získáte pár centimetrů, i když to není dokonalé řeše

Pamatuju si, jak jsme kdysi tahali matraci z ložnice do obýváku a pak do ní zase zpátky. Totální otrava. Dneska mám v jídelně dvě křesla s velvet upholstery, která vypadají decentně a elegantně. Hosté si k nim sednou ke stolu a ani netuší, že za pár hodin z nich bude lehátko. Sametový povrch je příjemný na dotek a skvěle tlumí hluk. Když se řekne velvet upholstery, mnoho lidí si představí těžko udržovatelný materiál, ale pravda je taková, že stačí vlhký hadřík a špína je fuč. Děti ocení, že se na něm nešpiní každý drobek, a já zase to, že židle působí měkce a útulně, i když zrovna neslouží jako pos