Jenomže postel s úložným prostorem není všechno. Co když potřebujete během dne místo na cvičení nebo večerní kafe s kamarádkou? Pak nastupuje sofa bed. To je kus nábytku, který přes den vypadá jako běžná sedačka, a v noci se z něj stane lůžko. Neplést s klasickým rozkládacím gaučem, který po letech používání připomíná harmoniku. Sofa bed funguje na principu sklopení opěráku, a pokud má vhodnou konstrukci, můžete na něm spát úplně stejně jako na normální posteli. Já osobně doporučuji kupovat takový, který má integrovaný matracový systém – například foam mattress o tloušťce aspoň patnáct centimetrů. Tenká pěnovka v ceně vás po půl roce prozradí důlky v zád

Když jsem se stěhoval do většího bytu, chtěl jsem stejný princip, ale s větším komfortem. Místo složité knihovny jsem zvolil čalouněný panel za pohovkou. Na ten přišel měkký foam mattress o tloušťce šestnáct centimetrů, který se dal lehce složit a schovat. Samotná pohovka byla pull-out sofa s mechanismem, který vytáhl lůžko směrem k sobě. Zeď za pohovkou zdobila jednolitá šedá plsť, která tlumila zvuk a netahala barvu z obleče

Když už mluvíme o nočním režimu – stěna v ložnici je možná nejvděčnější plochou pro malování. Nenamalovávejte tam ale výjevy. Zkuste místo toho jemný barevný blok v odstínu, který ladí s ložním prádlem. Já mám v ložnici na stěně za čelem postele světle růžovou plochu, která ladí s polštáři. Večer, když se otočím na bok a vidím tu barvu v šeru, působí to uklidňujícím dojmem. Navíc si nemusím lámat hlavu s tím, zda je nábytek sladěný s barvou – prostě jsem vymalovala jen kousek stěny a zbytek zůstal bílý. Když k tomu přidáte latě na spaní pod složenou matrací, místnost působí útulně, ale nepřepláca

Mimochodem, můj poslední tip. Když koupíte sofa bed s velvet upholstery, nechte malíře vymalovat až po jeho instalaci. Samet totiž sedá a odhaluje přesné okraje. A teprve když sedačka stojí na svém místě, vidíte, jestli máte ladit barvy tepleji nebo studeněji. Já jsem udělala chybu a natřela stěny o odstín tmavší, než bylo potřeba. Výsledek? Místnost působila jako krabice. Naštěstí šla barva přelakovat. Teď mám v obýváku kombinaci světlého béžového podkladu a jedné stěny v trendy wall colors v podobě olivově zelené. Pod tou stojí sofa bed s foam mattress a s úložným prostorem na ložní prádlo. A věřte mi, že i máma si v pátek večer lehne s úsmě

Velkou roli hraje i materiál a barva. Světlé odstíny jako béžová, světle šedá nebo pudrová růžová místnost rozsvítí, zatímco tmavé barvy ji opticky zmenší. Pokud ale toužíte po loftovém stylu, zkuste kombinovat tmavé dřevo s bílými stěnami a jednou výraznou stěnou za čelem postele. Kvalitní velvet upholstery na čele nebo na křesle v rohu dodá ložnici šmrnc a zároveň je příjemná na dotek. Jen počítejte s tím, že samet je náročnější na údržbu: prach a vlákna se na něm drží víc než na hrubém plátně. Na druhou stranu vypadá luxusně a stojí to za tu občasnou péči vysava

Když jsem předloni stěhovala do garsonky v paneláku, měla jsem jasno. Modrá jako nebe a šalvějově zelená. Trendy wall colors v podobě pastelových odstínů mi přišly jako spása pro osmadvacet metrů čtverečních. Jenže pak jsem narazila na realitu. Pokoje jsou malé, stropy nízké a každý centimetr úložného prostoru je vzácný. Klasický rozkládací gauč zabíral místo jak tank, a když přijela máma na víkend, spala na karimatce. Tehdy mi došlo, že barvy jsou jen polovina hry. Druhou polovinou je nábytek, který pracuje za v

Trendy wall colors tedy rozhodně nepodceňujte, ale ani nepřeceňujte. Jsou jako make-up pro místnost – dokážou zvýraznit přednosti a skrýt nedostatky. Ale pokud za ty barvy schováte špatně fungující nábytek, make-up po pár měsících opadne. Já jsem osobně přesvědčená, že neexistuje univerzální recept. Každý byt je jiný, každý spánek jiný. Co funguje mně, nemusí fungovat vám. Ale pokud se chystáte na malování, přemýšlejte v kontextu celého prostoru. Barva na zdi není abstraktní bod – je to pozadí pro to, kde budete spát, jíst i přijímat hosty. A když už do toho dáte peníze a úsilí, ať to dává smysl od prvního nátěru až po poslední zatáhnutí za click-clack mechan

Když jsem před lety brala klíče od svého prvního bytu s dispozicí 2+kk a rozlohou třicet sedm metrů čtverečních, málem mi spadla brada. V obýváku se nevešla ani pořádná sedačka, natož jídelní stůl pro čtyři. První týdny jsem spala na karimatce a obývala prostor jako kemp. Teprve když jsem začala řešit apartment interior design jako skládačku, kde každý centimetr musí mít svůj účel, pochopila jsem, že omezení je jen iluze. Klíčem je vybírat kusy, které dělají víc než jednu věc. Nešlo o to mít všechno, ale mít to správ