Zásadní chybou bývá podceňování kvality spánku pro hosty. Když k nám přijedou rodiče s batoletem, nechtějí spát na proleželé pohovce. Řešením se ukázala být kombinace pevného sedáku a pořádné matrace. Do obýváku jsem pořídila rozkládací křeslo s click-clack mechanismem, které se během minuty změní v lehátko s dvoumetrovou plochou. Důležité je, aby pod ním nebyl dutý prostor, ale pevný slatted frame. Dřevěné lamely totiž zajišťují potřebnou oporu páteři a matrace se nepropadá. Naše rodina vyzkoušela několik variant a jenome s tímto systémem se vyhnula rannímu bolení zad u babiček. Navíc click-clack oceníte, když potřebujete rychle uklidit dětské hračky a nechcete každou chvíli shazovat polštá

Největší výzva ale přišla s výběrem matrace. Klasická sedačka má totiž často tvrdý a nerovný povrch, což je na každodenní spaní katastrofa. Rozhodla jsem se proto pro pohovku se samostatnou pěnovou matrací o tloušťce 16 cm, která je vložená do konstrukce a dá se vyjmout. A tady to začalo být složité. Matrace byla bílá, ale potah pohovky hořčicový. Jak to sladit s celkovým laděním místnosti? Nakonec jsem pořídila ložní povlečení v neutrální béžové, které opticky propojilo obě barvy. To je přesně ten moment, kdy domácí barevná paleta zachrání celý interiér. Stačí jeden sladěný prvek, třeba polštářek nebo přehoz, a najednou všechny barvy v místnosti mluví jedním hlasem. Už žádný chaos, kdy se pere teplý tón pohovky se studenou šedí z

Zkušenost mě naučila, že nejdůležitější je vše vyzkoušet naživo. Před koupí jakéhokoliv rozkládacího kusu si v obchodě sami otevřete mechanismus, lehněte si na složený i rozložený stav. A hlavně změřte, zda se po rozložení vejde pod stěnu s panely. Jeden můj známý koupil krásný pull-out sofa, ale po rozložení narážel nohama do protější stěny. Musel pak panely demontovat a posouvat o patnáct centimetrů. Proto doporučuji nechat při montáži wall panels rezervu alespoň dvacet centimetrů od krajů místnosti. Můžete je pak využít i jako zarážku pro nábytek, který se neposouvá. Když se vše sejde, máte najednou byt, kde každý centimetr slouží – a vy už nikdy nebudete uklízet polštáře do skříně pod sch

Právě u rozkládacích sedaček se skrývá nejvíc pastí. Když kupujete pull-out sofa, dejte si pozor na výplň bočních opěrek. U levných modelů je v nich polyuretanová pěna nízké hustoty, která se po roce rozpadá na drobky a dýcháte je. Já osobně požaduji, aby měla sedačka odnímatelné potahy, které můžete prát na čtyřicet stupňů. Když máte doma psa nebo malé dítě, je to priorita. Další věc – podívejte se na spodní kryt. Pokud je z netkané textilie, bývá často ošetřený protiplísňovým postřikem, který může dráždit. Raději holé dřevo nebo bavlněný závěs. Od té doby, co jsme vyměnili starou sedačku za novou s přírodními materiály, přestaly mě bolet oči, když se po práci natáhnu na ga

Když jsem před lety zařizovala malý byt 1+1, narazila jsem na tvrdou realitu. Každý metr čtvereční byl vzácný a já potřebovala, aby obývací pokoj sloužil zároveň jako ložnice. Moje první volba padla na pohovku s funkcí spaní, konkrétně na model s click-clack mechanismem, který se dá snadno sklopit do lehu. Jenže pak přišel problém s výběrem odstínů. Chtěla jsem vzdušný prostor, ale bála jsem se, že světlé barvy na pohovce nevydrží ani jednu sezónu. Tehdy jsem objevila kouzlo promyšlené home color palette, která dokáže sladit praktičnost s estetikou i v těch nejstísněnějších podmínk

Poslední rok jsem testovala různé kombinace a došla jsem k jednomu závěru. Otevřený prostor v bytě není o tom, kolik metrů čtverečních máte, ale o tom, jak chytře využijete každý centimetr. Kvalitní foam mattress v kombinaci s pevným roštem dělá z pohovky plnohodnotnou postel pro běžné spaní. Mnoho lidí si myslí, že musí mít oddělenou ložnici, ale já spím na sedačce už dva roky a záda mě nebolí. Stačí zvolit správné provedení. A pokud si k tomu pořídíte sametový přehoz, který ladí se zbytkem interiéru, nikdo nepozná, že zrovna nespíte na gau

Když se u nás doma začaly hromadit plyšáci a stavebnice, přestal stačit obyčejný gauč z katalogu. Každý druhý víkend k nám jezdí prarodiče, a tak jsem řešila, kam uložit tři generace najednou. Klíčovou změnou byl nákup pořádného spaní do hlavního pokoje a do dětské. Místo dvou samostatných postelí jsem zvolila jeden robustní kus nábytku s promyšleným mechanismem. Nejvíc mi pomohla konzultace s truhlářem, který navrhl bed s storage integrovanou pod matracemi. Dnes už vím, že při zařizování rodinného domu s dětmi je třeba myslet na několik zásadních věcí: na bytelnost, na snadné čištění a hlavně na chytré skladovací prostory. Právě úložný prostor je totiž v rodině s dětmi nejcennější komodi