For

Koupelna jako oáza klidu? Ne, pokud máte dlažbu, která vypadá jako z roku 1995 a každá kapka vody na ní připomíná špatné rozhodnutí. Před pár lety jsem řešila rekonstrukci panelákového bytu o padesáti metrech. V koupelně nebylo místo ani na to se otočit, natož na nějaký extra úložný prostor. Pamatuju si tu chvíli, kdy jsem stála v showroomu a uvědomila si, že výběr bathroom tiles není jen o barvě, ale o tom, jak celý prostor opticky zvětšit a zároveň usnadnit úklid. Moje první volba padla na velkoformátové keramické desky. Žádné úzké proužky, které by místnost ještě víc rozsekaly. Byla to sázka na jistotu, protože méně spár znamená méně drhnutí kartáčkem. A právě tehdy mi došlo, že podobnou logiku musím aplikovat i v obýváku, kde jsem potřebovala řešit spaní pro návštěvy.

Pokud bydlíte v malém bytě, dveře jsou váš nejlepší přítel, ale zároveň váš největší nepřítel. Zkuste si zavřít oči a představit si, kolik metrů čtverečních zabírají otevřené dveře od šatny nebo od koupelny. Počítejte s tím, že při otevření potřebujete minimálně 90 centimetrů volného prostoru. To je luxus, který si málokdo v garsonce může dovolit. Proto čím dál víc bytů sází na posuvné dveře. Perfektní volbou je koupelna s posuvným křídlem, jen dejte pozor na to, aby mechanismus byl kvalitní. Levné kování se po půl roce zadrhne a vy budete platit tesaře. Naopak skvěle fungují posuvné dveře bez spodní kolejničky, které se montují na horní lištu. Vypadají čistě a nezabírají ani centim

Spřátelit se s click-clack mechanismem byla jedna z nejlepších věcí, co jsem udělala pro svůj obývací pokoj. Představte si, že máte malý byt 2+kk, kde jídelní kout sousedí s gaučem. Když přijedou rodiče na víkend, potřebujete jim udělat místo na spaní. Klasický rozkládací gauč zabere moc místa a po rozložení zablokuje přístup ke stolu. Ale když vsadíte na křeslo s click-clack mechanismem, které přes den slouží jako elegantní jídelní židle, večer ho jedním pohybem sklopíte do polohy na ležení. Kombinace takového křesla s pár klasickými dining chairs vytvoří flexibilní zónu, kde se za pět minut změníte z jídelny na ložnici. Jen dejte pozor na to, aby mechanismus nebyl příliš hlučný – nic horšího než vrzající kov ve dvě r

Když jsem předloni rekonstruovala panelákovou koupelnu o rozloze necelých čtyř metrů, sáhla jsem po velkoformátové bathroom tiles v matném provedení. Byla to betonově šedá barva, která ladila s bílou spárovací hmotou. Zkušenost mě naučila, že lesklé dlaždice sice opticky zvětšují prostor, ale každá kapka vody a otisk prstu na nich křičí. U matného povrchu se špína ztratí, a přitom nevyžaduje speciální čisticí prostředky. Tenhle typ bathroom tiles jsem položila na podlahu i na stěny ve sprchovém koutě. Efekt byl jednotný a klidný. Paradoxně mě ale nejvíc trápilo, co se děje venku – v předsíni a obýváku, kde jsem měla složitý click-clack mechanismus rozkládacího gauče. Když přijela návštěva, koupelna byla první místo, kam zamířila, a já chtěla, aby i ten kousek dlažby navazoval na celkový dojem z b

Ale zpět k praktické stránce. Koupelnová dlažba není izolovaný ostrov. Pokud bydlíte v malém bytě, kde se koupelna otevírá přímo do obývacího pokoje, musíte myslet na přechod mezi materiály. Já jsem mezi dlažbu a laminátovou podlahu vložila velmi tenký práh z nerezové oceli. Jen pár milimetrů vysoký, aby se o něj nezakopávalo, když v noci vstáváte a míříte na záchod přes rozloženou pull-out sofa. Tenhle typ pohovky má často click-clack mechanismus, který vyžaduje prostor kolem sebe – žádné nohy pod gauč, žádné překážky. A práh musí být tak nízký, aby vám při rozkládání nebránil a zároveň aby dlaždice na koupelnové straně nevlhly od koberce, který pod postelí le

V závěru, vlastně ne v závěru, prostě jen tak naposledy. Když vybíráte nábytek do malé garsonky, přemýšlejte dopředu. Když kupujete pohovku, zkuste se posadit na její spací verzi. Jestli se vám líbí model s click-clack mechanismus, vyzkoušejte, jestli se vám mechanismus nezaklíní. Neseďte na špatné matraci. A hlavně se nesnažte mít všechno najednou. Opravdový komfort v malém bytě poznáte až tehdy, když přestanete neustále někam uklízet a začnete si to užívat. Storage in a small apartment není o tom, kolik věcí se do bytu vejde, ale o tom, kolik místa zůstane pro vás. Až si to uvědomíte, bydlení se vám najednou otev

velmi důležitý je detail spárování. Když jsem dělala chybu u první rekonstrukce, zvolila jsem bílou spárovací hmotu k bílé lesklé dlažbě. Vypadalo to čistě asi tři týdny. Pak se spáry začaly barvit od kosmetiky, od vodního kamene, a já je drhla kartáčkem častěji, než jsem vařila. U druhé koupelny jsem zvolila spárovací hmotu o dva odstíny tmavší, než je hlavní barva dlaždice. Výsledek je mnohem přívětivější na údržbu a opticky spáry nesplývají v jeden flekatý povrch. A když vedle koupelny stojí obývák s pohovkou v velvet upholstery v tmavě modré, ty tmavší spáry působí elegantně a neutrálně – jako pojivo mezi dvěma odlišnými sv

Hledáte-li inspiraci pro ložnici, zamyslete se nad kombinací barvy a funkce. Dlouho jsem bojovala s nedostatkem místa na ukládání lůžkovin a přebytečných dek. Nakonec jsem pořídila manželskou postel s úložným prostorem, konkrétně postel s úložným systémem, která pojme všechno od zimních přikrývek až po knihy. Její čalounění v tlumené růžové barvě ladí s akcenty na polštářích. Barvy v ložnici by měly být tlumené, nikoliv však nudné. Zkuste levandulovou nebo broskvovou. Pokud máte malý pokoj, sáhněte po světlém dřevě a matných površích, které nereflexují světlo a neruší spánek. A hlavně se nebojte kontrastu. Jemně šedá stěna s jedním tmavě fialovým pruhem nad čelem postele dodá prostoru hloubku, aniž by vás barevně ubí

  • ID: 229395

Reviews

There are no reviews yet.

Be the first to review “Koupelna jako oáza klidu? Ne, pokud máte dlažbu, která vypadá jako z roku 1995 a každá kapka vody na ní připomíná špatné rozhodnutí. Před pár lety jsem řešila rekonstrukci panelákového bytu o padesáti metrech. V koupelně nebylo místo ani na to se otočit, natož na nějaký extra úložný prostor. Pamatuju si tu chvíli, kdy jsem stála v showroomu a uvědomila si, že výběr bathroom tiles není jen o barvě, ale o tom, jak celý prostor opticky zvětšit a zároveň usnadnit úklid. Moje první volba padla na velkoformátové keramické desky. Žádné úzké proužky, které by místnost ještě víc rozsekaly. Byla to sázka na jistotu, protože méně spár znamená méně drhnutí kartáčkem. A právě tehdy mi došlo, že podobnou logiku musím aplikovat i v obýváku, kde jsem potřebovala řešit spaní pro návštěvy.”

Your email address will not be published. Required fields are marked *