Zásadní chyba, kterou jsem udělala na začátku, byla volba materiálu. Měla jsem krásný masivní dubový stůl s nohama z oceli. Vypadal nádherně, ale vážil skoro třicet kilo. Každé ráno a každý večer jsem ho musela přemisťovat, abych uvolnila místo pro rozloženou pohovku. Po třech měsících jsem měla vytržený sval na zádech. Vyměnila jsem ho za lehký model z březové překližky s kovovým křížem. Je o polovinu lehčí a navíc se dá složit do plochého balíku. Teď ho během deseti vteřin odnesu na balkon a mám volnou podlahu. Pokud bydlíte v podkroví nebo v garsonce, myslete na váhu stolu víc než na des

Trochu jinou cestu jsem zvolila u svého staršího studia, kde jsem měla ještě méně místa. Tam jsem vsadila na jednoúčelový kus nábytku. Pořídila jsem velkou postel s úložným prostorem pod matrací, kam se vešlo veškeré lůžkoviny pro hosty. Kolem postele jsem pak umístila nízký jídelní stůl na kolečkách, který se dá odsunout ke zdi. Přes den sloužil jako pracovní plocha, večer jsem ho přisunula k posteli a jedli jsme v podstatě v posteli. Zní to chaoticky, ale ve skutečnosti to byl nejpraktičtější systém, jaký jsem kdy vymyslela. Když přišla návštěva, stačilo stůl odvalit do kouta a z postele se stal hlavní obytný pros

Často se setkávám s tím, že lidé zapomínají na to, že jídelní stůl potřebuje vlastní atmosféru. Zavěsíte nad něj lustr nebo lampu a máte vyhráno. Ale pozor na výšku. Pokud máte v místnosti i rozkládací pohovku nebo pull-out sofa, musíte počítat s tím, že se stůl někdy posune. Spadnout čelem do lampy při rozkládání gauče fakt nechcete. Já osobně miluji stmívatelné LED pásky, které se dají nalepit pod lišty na stěně. Nebijí do očí a vytvoří intimní náladu, když zrovna nevaříte guláš, ale chcete si jen číst u stolu. Kombinace teplého a studeného světla dělá divy. Teplé kolem 2700 Kelvinů je na večer, studenější kolem 4000 Kelvinů se hodí na krájení a kontrolu, jestli maso není syro

Začala jsem pátrat po možnostech, jak skloubit stolování s noclehem. Inspirace z hotelových apartmánů mi přišla fajn, ale v praxi narazila na problém s úložným prostorem. Standardní rozkládací pohovka sice zabere minimum místa, ale jakmile ji otevřete, přijdete o celou podlahovou plochu. A kde pak máte dát večeři? Řešení přišlo s kombinací jídelního stolu a pohovky, která se během chvilky promění v postel. Koupila jsem model s praktickým click-clack mechanismem, který umožňuje sedačku jedním pohybem sklopit do lehu. Přes den slouží jako jídelní kout, večer z ní udělám přistýlku pro hosty. Důležité je, aby byla vybavená kvalitní slatted frame, která udrží rovná záda i po několika hodinách sezení u veče

Netušila jsem, že ložní prádlo a deky mi budou dělat takový problém. V malém bytě není skříň navíc. Když jsem pořídila novou sedačku, začala jsem hledat postel s úložným prostorem. Chtěla jsem, aby se pod ni vešly zimní peřiny a alespoň dvě sady povlečení. Narazila jsem na variantu s výklopným roštem. Zvednete lůžko a pod ním je dutina hluboká čtyřicet centimetrů. Perfektně se tam vešly nejen deky, ale i kufry a sezónní boty. Tento kus nábytku zachránil mou ložnici před chaosem. Když jsem ho postavila, zůstal vzdušný prostor na noční stolek a malou lampičku. Manžel se zprvu smál, že kupuju “postel s tajemstvím”, ale o měsíc později mi děkoval, že už nemusíme lovit ponožky pod nábytkem. Každý centimetr teď slou

Možná si říkáte, že mít doma kvalitní matraci je luxus, který si v pronájmu nemůžete dovolit. Jenže pravda je jiná. I levnější sedačka může poskytnout skvělý spánek, pokud pod ni dáte odpovídající ortopedickou pěnu. Když jsem kupovala svou první rozkládací pohovku, vybrala jsem model s výklopným lůžkem a tenkou vrstvou paměťové pěny. Po roce jsem pochopila chybu. Ta pěna se propadla a já se budila s křížem. Proto dnes vždycky sáhnu po variantě, která má samostatnou pěnovou matraci aspoň dvanáct centimetrů. Na nic menšího nespěte. Vaše páteř to ocení, stejně jako celková mikroflóra místnosti. Když se matrace dobře provětrává, méně se v ní drží rozto

Kombinace pohovky a postele s úložným prostorem změnila celý rytmus bydlení. Ráno uklidím deky do schránky pod postelí, večer vytáhnu prostěradlo a během minuty je hotovo. Malé byty vyžadují chytré čalounění, proto jsem u obou sedaček zvolila velvetovou tkaninu. Je hebká na dotek, ale odolná proti oděrkám. Když se na ni rozlije káva, stačí rychle otřít vlhkým hadříkem a skvrna zmizí. V obýváku mám teď dvě sedačky. Jedna je klasická rozkládací s úložným boxem pod sedákem, druhá je menší, určená pro jednoho hosta. Mezi nimi stojí konferenční stolek z masivu, na který položím časopisy a hrnek s čajem. Žádné zbytečné dekorace, jen funkční kusy, které denně používám. Když večer sedím s knihou, mám pocit, že místnost dýc