Když jsme zařizovali pokoj pro našeho syna, narazili jsme na první zeď hned u dveří. Místnost měla jen devět metrů čtverečních, a přesto jsme do ní potřebovali vměstnat postel, psací stůl, skříň a ještě koutek na hraní. A pak přijeli prarodiče na víkend a my zjistili, že nemáme kde spát. Tohle není jen můj příběh. S malými půdorysy bojuje většina rodičů. Řešení? A kids room design, který myslí na každý centimetr. Pokud máte podobný prostor, musíte vybírat nábytek, který maká přesčas. Každý kus musí plnit aspoň dvě funkce. Jinak se vám pokoj brzy promění v skladiště hraček a text

Poslední rada se týká bytelnosti. Dětský nábytek musí vydržet skákání, prolézání i nečekané pády. Vyhněte se dřevotřískovým deskám z levných obchodů. Po dvou letech se začnou drobit hrany. Raději investujte do masivu nebo kvalitní MDF s pevnou povrchovou úpravou. Stejně důležitý je slatted frame u postele. Laciné lamely se prohnou už po pár měsících. My jsme zvolili rám s dvojitými lamelami a nosností 150 kilogramů. Syn teď váží třicet kilo, ale až vyroste, postel unese i jeho kamarády. A pokud plánujete hosty, pořiďte pull-out sofa do předních dveří. Výsuvné lůžko se zasune pod běžnou postel a během minuty máte dvě patra. Na malé ploše je to hotový záz

Zásadní chybou bývá, že rodiče zapomínají na úložné prostory. My jsme zpočátku koupili jen skříň a postel. Po měsíci leželo oblečení na židli, povlečení v koši u dveří a zimní bundy v předsíni. Pak jsme objevili postel s úložným prostorem. Pod matrací jsou tři šuplíky na kolečkách. Do jednoho dávám pyžama a ponožky, do druhého ložní prádlo a třetí slouží jako zásobárna dětských knížek. Tento kus nábytku nám ušetřil místo na další komodu. A hlavně už netaháme povlečení z ložnice na druhé straně bytu. V malém pokoji je každý šuplík vítězst

Základem jsou nábytkové kusy, které pracují za vás. Klasická postel s úložným prostorem není luxus, je to nutnost. Místo drahého roštu na míru jsme koupili obyčejný latěný rošt v akci a pod něj šoupali kufry, boty a zimní bundy. Druhá vrstva úložného prostoru vznikla pod postelí. Pak jsme objevili kouzlo rozkládací pohovky. První rok jsme měli obyčejnou sedačku z bazaru, ale po páté návštěvě kamarádů, co spali na karimatce, jsme investovali do modelu s klik-klak mechanismem. Dvacet vteřin a máte lůžko. Žádné tahání matrací, žádné skládání prken do komory, která neexist

Dětský pokoj byl samostatná kapitola. Dcera si přála růžovou, my jsme chtěli něco neutrálního. Nakonec jsme zvolili pastelovou meruňku, která naštěstí v dětském světě funguje. Do pokoje jsme dali menší postel na spaní a pod ni úložné boxy. Tady jsme narazili na problém s výškou stropu. Nízký strop tmavší barvy opticky snižuje místnost ještě víc. Museli jsme vymalovat strop bílou barvou, aby působil vyšší. Interiérové barvy v dětském pokoji by měly být omyvatelné. Děti kreslí na zdi, lepí samolepky. Kupte barvu s vysokou odolností, ušetříte si ne

Nakonec bych chtěla dodat, že interiérový design není jen o vzhledu. Je o tom, jak se v prostoru cítíte a jak dobře vám slouží. Když ráno složíte pohovku do sedací polohy a během pěti minut máte z ložnice obývák, ušetříte si spoustu stresu. Vyberte si raději kvalitní konstrukci a o něco dražší potah, než abyste museli za rok měnit celou pohovku. Uvidíte, že investice do kvalitní kostry a silné pěny se vám mnohokrát vrátí. A pokud se vám podaří skloubit praktičnost s hezkým vzhledem, bude váš interiér působit útulně a promyšleně, i když máte jen třicet metrů čtverečn

Když se teď ohlédnu zpátky, nejvíc mi pomohlo přestat myslet na “dětský pokoj” a začít přemýšlet o “malém bydlení pro malého člověka”. Každý centimetr musí dřít. Kombinace sofa bed s úložným prostorem a kvalitním foam mattress nám zachránila klidný spánek. A vědomí, že když přijedou hosté, za pět minut je postel připravená. Děti se mění, nábytek zůstává. Stačí ho vybrat chytře. A pokud si nejste jistí, začněte právě od postele. Kvalitní kids room design začíná vždy u místa na spaní. Ostatní se pak už jen přizpůso

Základem pohodlí je to, na čem ležíte. Klasická pružina z gauče za pár tisíc vás probudí s křivými zády. Proto jsem sáhla po variantě s kvalitní matrací. Do našeho rozkládacího gauče jsme dali samostatnou matraci s pěnou. Konkrétně je to 16 cm foam mattress, která má paměťovou vrstvu. Je to výrazný rozdíl oproti těm laciným molitanovým deskám, které se po pár letech propadnou. Když sedíte, cítíte, že se prohýbá jen málo. V noci se tělo nevřezává do rámu. Zkuste si na ni lehnout v obchodě a vydržet pět minut. To je jediný způsob, jak zjistit, jestli vám vyhovuje měkkost. Neposlouchejte prodavačky, ty tlačí to, co mají na skla