Při výběru konkrétního kusu nábytku se vyplatí myslet na detaily, které prodlouží jeho životnost. Například slatted frame – lamelový rošt – je často podceňovanou součástí. Když se ohne, matrace na něm leží pohodlněji a lépe se provětrává. Kvalitní rošt by měl mít aspoň 13 lamel a být z bukového dřeva. Levné překližky se po pár měsících prohnou a vznikne nežádoucí prohlubeň. Zároveň dbejte na rozestup: příliš malá mezera způsobí, že matrace nedýchá, a vy se pak v noci potíte. Tyhle technikálie nejsou sexy téma, ale právě o nich se v diskuzích na fórech mluví nejvíc. Opravdová interiérová inspirace totiž začíná tam, kde končí Photos

Touha po otevřeném obýváku s kuchyňským ostrůvkem narazila na tvrdou realitu panelákového dispozice. Měli jsme jen osmnáct metrů čtverečních pro všechno. Kompromis? Všechno musí mít dvě funkce. Kuchyňská linka se stala nejen místem na vaření, ale i úložným prostorem pro věci, které by jinak ležely na gauči. Do spodních skříněk se nacpalo nádobí, ale i ložní prádlo a deky. Tím jsme ušetřili místo pro něco, co opravdu chybí – pořádné spaní pro ho

Poslední tip, který musím zmínit, je stmívač. Pokud máte možnost, nainstalujte si k hlavnímu světlu stmívač. Stojí pár korun a umožní vám regulovat intenzitu světla od ostrého po tlumené. Já ho mám na lustru nad jídelním stolem. Když večeřím sama, svítím slabě. Když mám hosty, rozsvítím naplno. Až budete příště vybírat novou lampu nebo řešit, jak osvětlit malý byt, vzpomeňte si na moji zkušenost. Mood lighting není o tom mít dvacet lamp, ale o tom mít ty správné na správných místech. Ušetříte místo, nervy i pen

Když jsem se před lety stěhovala do prvního vlastního bytu o třiceti metrech čtverečních, netušila jsem, že největší boj nebudu svádět s nedostatkem místa, ale se světlem. Měla jsem jeden lustr uprostřed místnosti a jednu noční lampičku. Výsledek byl depresivní. Každý večer jsem seděla v ostrém světle, které mi připomínalo čekárnu u zubaře. První, co jsem udělala, bylo, že jsem koupila tři malé lampy s teplými žárovkami a začala experimentovat. Dnes vím, že promyšlené mood lighting dokáže z malé garsonky udělat útulné doupě, aniž byste museli utrácet tisíce za rekonstrukci. Stačí pochopit pár základních pravi

A právě skladování je téma, které v malém bytě řešíme neustále. Když k vám má přijet návštěva z druhého konce republiky, potřebujete mít kde uložit ložní prádlo, deky a třeba i pár svetrů. Proto jsem před časem investovala do rozkládacího gauče. Ne ledajakého. Vybrala jsem konkrétně model s integrovaným úložným prostorem. Nejdřív jsem váhala, jestli to není zbytečný luxus, ale dnes vím, že to byl nejchytřejší nákup. Pod sedákem je prostor na čtyři polštáře, tři deky a jednu zimní bundu. Večer stačí vytáhnout matraci a během chvilky mám hotovo. To je řešení, které skutečně funguje, a zároveň ho můžete sladit s aktuálními odstíny na stěnách. Modrošedá stěna v obýváku se krásně snoubila s čalouněním v tlumené šalvějové zeleni, což je jedna z nejžhavějších variant mezi trendy wall colors pro letošní

První velký problém přišel s hosty. Teta z Moravy, která přijela na víkend, dopadla na starou sedačku s propadlým polstrováním. Po dvou nocích jsem věděla, že musím jednat. Walk-in closet v obýváku by zněl jako bláznovství, ale já potřebovala úložný prostor pro zimní bundy i místo pro spaní. Řešení přišlo v podobě křesla, které se dá rozložit na lehátko. Do místnosti se vešlo přesně 80 centimetrů široké křeslo s velvet upholstery – ta sametová textura dodala interiéru měkkost a tlumila hluk z ulice. Pod sedákem jsem objevila tajnou přihrádku na lůžkoviny. Žádné složité převlékání, prostě jsem vytáhla polštář a přikrývku. Tento kousek stojí v rohu a nikdo nepozná, že se v něm skrývá záložní pos

Pokud máte starší byt s nízkými stropy, vyhněte se nábytku s vysokými nohami. Místo toho vsaďte na nízký profil – pohovka na podlaze nebo postel bez nohou vytvoří dojem většího prostoru. Do místnosti se pak vejde i sofa bed s úložným boxem, aniž by místnost připomínala skladiště. V praxi mi pomohlo vymalovat stěny na světle šedý odstín a jednu stěnu nechat v bílé. Na ni pak vynikne tmavý sametový potah pohovky. A když přijedou hosté, stačí přehodit přes sedák deku – a rázem máte ložnici. Takhle to funguje, když nečekáte na ideální dům, ale tvoříte z toho, co máte. Každý centimetr se počítá, a proto je dobré hledat inspiraci spíš u lidí, kteří řeší stejné problémy, než u architektů s nekonečným rozpoč