Základem každé domácí relaxační zóny je místo k sezení nebo ležení. Ne každý má dost metrů na samostatnou sedačku a postel v jednom. Tady přichází ke slovu chytrý nábytek. Ve svém prvním bytě na dvaceti sedmi metrech jsem řešila dilema: chtěla jsem si lehnout po práci, ale každé odpoledne u mě seděla parta na kafe. Pořídila jsem tehdy sofa bed s polohovacím mechanismem. Rozložení trvalo patnáct vteřin a přes den fungoval jako běžná sedačka s rovnými zády. Hlavní paráda byla ve výběru lůžka. Místo laciné pěny, která se po roce probořila do tvaru těla, jsem dala na radu známé truhlářky a zvolila samostatný pěnový matrace na latě. Ten pocit, kdy se váha rovnoměrně rozloží a vy se zaboříte akorát tak, aby vás netlačila ramena, je k nezaplace

Většina lidí skočí na první hezký návrh, ale zapomene na jedno klíčové měřítko – hloubku sedu. Pokud máte krátké nohy, hluboké sedadlo vás donutí sedět jako v křesle u zubaře. Naopak mělké sedadlo připomíná lavici v čekárně. Nejčastější chyba, kterou při choosing a living room sofa lidé dělají, je že kupují model podle fotek na internetu, aniž by si ověřili, zda se na něm dá složit do klubíčka. Osobně doporučuji vzít si do obchodu knihu a zkusit si na gauči číst deset minut. Jestli lampy v obývacím pokojiás po pěti minutách bolí záda, jděte dál. Tvar opěradla rozhoduje víc než zna

Nebo můžete zvolit klasický click clack mechanismus. Ten funguje tak, že opěradlo sklopíte do roviny se sedákem a máte plochu na spaní bez nutnosti vytahovat cokoliv z útrob gauče. Osobně miluju, jak rychle to jde – při večerním úklidu stačí jedno cvaknutí a ze sedačky je lehátko. Nevýhoda? Ložní plocha bývá kratší, takže pokud měříte přes sto osmdesát, připravte se na to, že nohy budou viset přes okraj. A klikací mechanismus časem ztrácí pevnost, takže kupujte jen modely s kovovou výztuhou, ne s plastovými sp

Na druhou stranu, pokud se v ložnici nechcete každý večer přetahovat s polštáři a dekami, zvažte klasickou postel s pevným rámem a jedním velkým polštářem přes celou šířku. A pak k tomu přidejte bytelný kus nábytku, který slouží jako lavice pod oknem. Když jsem navrhovala bedroom design garsonky pro malý byt na sídlišti, narazila jsem na problém s umístěním nočního stolku. Byl na něm jen telefon a brýle, ale stolek zabíral 40 cm z každé strany. Řešení? Nahradit ho poličkami přímo na čele postele. Ušetřilo to spoustu místa a ložnice získala čistší linie. Bedroom design nemusí být složitý. Stačí se podívat na to, co opravdu používáte, a zbytek vyřadit. V ložnici mám jen postel, malý šatník a jednu zeď s policemi na knihy. Vše ostatní je buď pod postelí, nebo v šatn

Moje první bydlení byla garsonka s úctyhodnými 22 metry čtverečními. Postel zabírala polovinu obýváku a skříň na prádlo se mi nevešla ani do koupelny. Každý večer jsem řešil, kam odložit deku a polštáře z pohovky. Právě tady jsem pochopil kouzlo chytrého nábytku. Místo klasické postele jsem pořídil sofa bed s click-clack mechanism. Funguje to geniálně: přes den je z toho sedačka, kam si sednete s kávou, a večer jedním pohybem vznikne lehátko. Když jsem to viděl poprvé v obchodě, říkal jsem si, že je to jen další blbost za pár tisíc, ale první noc, kdy jsem nepotřeboval složitě převlékat sedačku, mě přesvědčila. Sofa bed zachránil nejen místo, ale i moje záda, protože sedačka na spaní z IKEA z roku 2009 byla jak nocleh na tramvajových kolej

Pokud máte možnost výběru mezi jedním velkým lůžkem a dvěma menšími, zvažte, jak zařídit malou kuchyň často spíte sami a jak často ve dvou. Dvě samostatné matrace na jednom rámu mohou zachránit vztah, protože každý si nastaví tvrdost podle sebe. Ale zaberou víc místa na šířku. V úzké ložnici je lepší jedna široká matrace 180 cm. Jen musíte vyřešit, kudy se dostanete k oknu. A pak je tu světlo. V ložnici by mělo být zatahovací rolety nebo závěsy. Světlo ruší spánek. Já mám černé rolety s bočními lištami. Stojí pár stovek, ale blokují i pouliční osvětlení. A co větrání? V ložnici nesmí být dusno. Pokud nemůžete mít otevřené okno kvůli hluku, pořiďte si ventilátor s tichým cho

A pamatujte: nejdražší barva je ta, která se vám po měsíci zprotiví. Vyzkoušela jsem na vlastní kůži malý byt s modrou stěnou nad hlavou. První týden to byla dovolená u moře. Po třech měsících jsem měla pocit, že spím pod vodou. Vzala jsem váleček a přetřela ji na pískovou. Změna byla jako vyměnit okno za balkon. Teď mám ve všední dny před suché trávy, o víkendech odpočívám u sametově zelené pohovky. A interiérové barvy už neřeším jako kosmetiku, ale jako funkční nástroj. Každý odstín má svou práci. Tu pravou poznáte podle toho, že vás při ranní kávě nenapadne, že byste místo v obýváku raději spali v koupelně. Až budete příště stát v obchodě s barvami, vzpomeňte si, že chcete domov, ne showroom. Zkuste to. Uvidíte, jak se váš byt promění v místo, kde se dá žít i sp