A právě tady přichází na řadu geniální vynález jménem sofa bed. Neplést prosím s klasickým rozkládacím gaučem, který vytáhnete dopředu a on vám zabere půlku místnosti. Sofa bed funguje na principu sklopení opěradla, takže v podstatě jen sundáte polštáře, jednou rukou zatáhnete za páčku a sedačka se promění v lůžko. Kvalitní provedení má pod sebou pevný slatted frame z buku nebo břízy, který se neprohýbá a netlačí do zad. A pozor na tloušťku matrace – u levnějších variant dostanete jen pár centimetrů pěny, což pozná každý, kdo má problémy s plotýnkami. Já osobně doporučuji foam mattress alespoň 14 cm, ideálně 16 cm, s paměťovou pěnou, která se přizpůsobí tvaru těla. Pak váš host ráno nebude vypadat jako po probdělé noci, ale jako by spal v posteli za třicet tis

Vždycky klientům radím: než koupíte cokoli, změřte si nejen místnost, ale i šířku dveří a průchodů. Jedna moje známá si objednala luxusní pull-out sofa z Německa, která se nevešla do výtahu a do bytu ji museli vytahovat jeřábem za pět tisíc. Také si zkontrolujte, jestli se sedačka dá rozložit i s polštáři na opěradle, nebo jestli je musíte před spaním sundávat. Nic není otravnějšího než večer hledat úložný prostor na tři obří polštáře, které nemáte kam dát. A pokud plánujete, že na gauči bude spát pravidelně třeba tchyně, kupte rovnou model s pevnou matrací a slatted frame – levnější varianty s pěnovou výplní se po roce proleží a vy budete řešit vým

Když už mluvíme o praktických detailech, nesmím zapomenout na noční stolky. V malé ložnici často chybí. Lidé je nahrazují policemi nad postelí, ale to není ono. Potřebujete místo, kam odložíte telefon, sklenici vody, brýle nebo knihu. Řešením je úzká polička přidělaná přímo na rám postele, nebo malý konzolový stolek, který nezabírá místo na zemi. Já osobně používám překližkovou desku upevněnou na zeď přes úhelníky. Je to levné, jednoduché a uklidíte pod ni. Pokud si chcete udržet v ložnici klid a pořádek, každý centimetr musí mít svůj účel, ale zároveň nesmí působit jako skladiš

A co samotné spaní pro vás? V malém bytě je postel často tím největším nepřítelem prostoru. Klasická manželská postel zabere půlku místnosti a vy pak nemáte kam dát skříň. Zde přichází na řadu postel s úložným prostorem. Koupila jsem model, který má pod laťkovým roštem tři velké šuplíky. Schováte tam nejen ložní prádlo, ale i zimní bundy a kufr. Ušetří to místo za komodu a vy nebudete mít pocit, že byt je skladiště. Jenom pozor na výšku šuplíků. Některé levné varianty mají jen deset centimetrů, což je k ničemu. Měřte s metrem v r

Druhým krokem bylo řešení přespávání hostů. V obyváku jsem potřebovala něco, co se přes den schová a v noci poskytne kvalitní spánek. Vybrala jsem si pohovku s výsuvnou postelí s matrací a pevným roštem. Koupila jsem konkrétně model s hnědou sametovou čalouněním, který krásně ladil s tóny dřeva v místnosti. Na první pohled vypadala jako běžná sedačka. Když jsem ale potřebovala ubytovat kamarády, stačilo zatáhnout za skrytý pásek a rozložila se na pohodlné lůžko. Pak přišla otázka: kam s povlečením a přikrývkami, když nemám šatní skříň? Řešení našla právě stěna nad pohovkou. Nechala jsem vyrobit dva velké textilní obrazy na rámu, ale s tajemstvím. Zadní strana je opatřena zipem a uvnitř je dutina na polštáře a ložní prádlo. Fungují jako designový kryt na úložný box. Když hosté odjedou, jednoduše složím deky zpět do obra

Když ale řešíte fakt malý pokoj, kde každý centimetr hraje roli, možná sáhnete po pull-out sofa. To je to řešení, kdy pod hlavní sedák vysunete další část – jako šuplík. Výhoda? Když není rozložená, vypadá jako běžná dvoumístná sedačka a zabere minimum místa. Nevýhoda? Spací plocha je často nižší a nemá klasický slatted frame, jen plátno napnuté přes kovový rám. Tady je nutné otestovat, zda se dovnitř vejde vaše noha, nebo jestli se budete cítit jako v hamace. Navíc u této konstrukce často chybí úložný prostor, což je škoda, protože právě do obýváku potřebujeme schovat deky, polštáře nebo náhradní povlečení. A tady se dostáváme k výhodě bed with storage – ta kombinuje spaní s boxem na v

První byt, který jsem zařizovala sama, měl tak akorát 38 metrů a to včetně koupelny. Do velkého obýváku s kuchyňským koutem jsem potřebovala nacpat nejen pohovku, ale i místo na spaní pro občasné hosty. Oblíbená varianta „necháme to na ráno” nefunguje, když nemáte oddělenou ložnici. Rozhodla jsem se pro kvalitní rozkládací pohovku s click-clack mechanismem, která se promění v lehátko jedním pohybem zad. Jenže v obýváku byla jedna stěna dlouhá jen 240 centimetrů a na ni jsem potřebovala umístit nejen sedačku, ale i vytvořit dojem prostoru. Právě tehdy jsem pochopila kouzlo nástěnné malby. Na prázdnou zeď nad pohovkou jsem nechala namalovat jemnou, téměř průhlednou krajinu. Najednou se stěna „otevřela” a místnost začala dýc