První rok jsem dělala chybu. Měla jsem klasickou laminátovou podlahu a na ní stála pohovka s click-clack mechanismem. Byla to úspora místa, ale spaní na tenké pěnové matraci bylo utrpení. Každé ráno jsem měla pocit, že mi vystřeluje kříž. Laminát je totiž tvrdý jako beton a jakýkoli pohyb na rozložené sedačce se přenášel do celé konstrukce. Pak jsem objevila kouzlo kombinace vinylové podlahy s kvalitním složeným rámem. Koupila jsem pull-out sofa, který se vysouvá dopředu a vytvoří rovnou plochu. Na něj jsem dala samostatnou foam mattress tloušťky 16 centimetrů. Ta se dá přes den schovat do skříně nebo do úložného prostoru pod postelí. Když přijedou rodiče, jednoduše matraci položím na rozložený gauč a rázem mají postel srovnatelnou s běžnou manželskou. A vinyl pod tím vším? Ani nešky

Problém ale nastal, když jsme potřebovali uložit ložní povlečení, deky a polštáře pro hosty. Skříň v obýváku už byla narvaná kabáty a botami. Řešení přišlo v podobě bed with storage pro hlavní ložnici. Postel má pod sebou tři velké zásuvky na kolečkách, které pojmou všechno od zimních přikrývek až po sadu ručníků. Už nikdy nehledám čisté povlečení v předsíni. A hosté mají vlastní polštář na dosah ruky, aniž by museli lézt do skříně mezi moje svetry. Tohle je přesně ten detail, který dělá industriální interiér obyvateln

Pokud máte opravdu kritický nedostatek místa, podívejte se po variantě pull-out sofa. Neplést s klasickým rozkládacím gaučem. Tahle konstrukce funguje na principu vysunutí spodní části. Celá sedačka se jakoby rozdělí na dvě části. Horní zůstane jako opěradlo a spodní se vytáhne ven. Výhoda je obrovská. Na spaní vznikne jedna rovná plocha bez spáry uprostřed. Žádný klasický “kubík”, kde jedna polovina trčí nahoru a druhá dolů. A hlavně se do této konstrukce vejde pořádná foam mattress o tloušťce aspoň 15 centimetrů. Když ji zkombinujete s pevným slatted frame, máte postel, na které se vyspí i člověk s problematickými zády. Jen pozor na celkovou hloubku sedačky v zavřeném stavu. U úzkých chodeb to může být oří

S manželkou jsme pak řešili byt pro rodinu s dětmi. Zde se ukázalo, že nejde jen o odolnost, ale i o to, jak podlaha reaguje na proměnlivé potřeby. Obývák sloužil přes den jako herna, večer jako ložnice pro hosty. Potřebovali jsme sofa bed s pevným mechanismem, který se rozloží bez toho, aby se zasekl o koberec. A koberec byl právě ten problém. Všude bordel, vysávání každý den. Rozhodli jsme se pro tvrdou podlahu s jedním velkým běhounem, který se dá snadno vyprat. Životnost living room flooring v takovém provozu poznáte až při stěhování. Naše dřevěné lamely měly po pěti letech škrábance od nábytku, ale stačilo je přebrousit a nalakovat. Dnes bych šel do středně tvrdého dřeva, jako je dub. Je odolnější a při správné údržbě vydrží gener

Jenže co když potřebujete opravdovou postel pro dva, ne jen nouzové lehátko? Tady jsem sáhl po modelu, který se dá vytáhnout dopředu jako šuplík. Není to žádný složitý mechanismus, stačí zatáhnout za popruh a během pěti vteřin máte lůžko se skutečnou roštovou matrací. Kvalitní roštová matrice o výšce 16 centimetrů na lamelovém roštu dělá divy – záda vám poděkují i po osmi hodinách spánku. Aby to celé nevypadalo jako ubytovna, vybral jsem čalounění se sametovým potahem v tlumené šedé. Sametový potah je příjemný na dotek a zároveň odolný, což oceníte, když se na něm během dne válí kocour nebo děti. A víte co? Právě ta kombinace funkčnosti a designu mi umožnila použít malbu na stěnu jako zvýraznění celého koutu – namaloval jsem za pohovkou geometrický pruh, který vede oko a dělá prostor del

Ukládání lůžkovin je u japandi stylu velkou výzvou. V bytě bez šatny musí každý kus nábytku plnit dvě role. Kávový stolek s odklápěcí deskou, uvnitř kterého schováte deky a polštáře. Nebo nízká komoda u vstupu, kam se vejde ložní prádlo na hosty. Žádné otevřené regály plné krabic. V jednom projektu jsme dokonce využili prostor pod parapetem a nechali vyrobit úzké výsuvné zásuvky na přikrývky. Nikdo by neřekl, že za dřevěným čelem gauče se skrývá prostor na dvě sady povlečení a zimní deku. Japandi interiors jsou o tichém luxusu, který nemusíte křičet do oko

Nezapomínejte na detaily, které dělají domov domovem. Když už máte vyřešený hlavní kus nábytku, postarejte se o to, aby se do něj dalo schovat vše potřebné. V našem bytě máme například poličku nad pohovkou, která vypadá jako dekorace, ale ve skutečnosti je to úložný prostor na knihy a dálkové ovladače. A pod oknem stojí truhla z IKEA, která slouží jako lavice a zároveň skrývá zimní deky. Právě tyhle maličkosti dělají home decor funkčním a nejen hezkým na pohled. Nemusíte kupovat zbytečné dekorace, které jen sbírají prach. Každý kus by měl mít svou pr