Na závěr jednu radu z praxe. Až budete plánovat svou knihovnu, změřte si hloubku polic podle formátu knih. Většina nakupovaných polic má hloubku 28 centimetrů, což je na běžné paperbacky tak akorát. Na velké obrazové publikace nebo encyklopedie potřebujete alespoň 32 centimetrů. A pokud sáhnete po sofa bed, vybírejte model s pevným čalouněním, které vydrží každodenní usedání. Měkčené pohovky se po roce proleží a vypadají jako by na nich někdo spal, i když je rozkládáte jen výjimeč

Pokud jste ochotni investovat do kvality, podívejte se po polštářích s odnímatelným potahem a s výplní z mikrovlákna, která je pratelná v pračce. Každý, kdo má doma psa nebo malé dítě, ví, že dekorativní polštáře jsou magnetem na vlasy, drobky a psí chlupy. Vlastnit bílý sametový polštář je v takové domácnosti utopie. Raději sáhněte po strukturovaném plátně nebo silném kepru. A pokud už musíte mít velvet upholstery, tedy sametový povrch, volte tmavší odstíny jako antracit nebo tmavě modrou. Na nich špína není tolik vidět a stačí je po sezoně vyprat. Ale pozor – samet v kombinaci s click-clack mechanismem na sedačce může být problém. Při rozkládání se látka na skladech odírá a po pár letech je vidět prošlapané místo. Proto je lepší mít polštáře oddělené od mechanismu. Položte je na sedák až po rozložení. Zní to jako otrava, ale při pravidelném používání ušetříte stovky za nové pot

Návštěvy často žasnou, jak může být náš byt tak uklizený, když v něm žije pes. Tajemství je jednoduché: všude koše na drobnosti a utěrky po ruce. Na nočním stolku mám malý košík na pamlsky a vodítko. V předsíni visí dvě háčky na psí postroj. Když má každá věc své místo, není chaos. Další trik: pořiďte si přehoz na pohovku v neutrální barvě. My máme béžový bavlněný, který se dá pověsit na balkon. Když přijde návštěva a já chci, aby sedačka vypadala jako nová, přehoz jednoduše sundám a hodím nábytek do obývacího pokoje pračky. Pod ním je velvet odolný proti drápkům, který přežije i několik let psího milová

Ale pozor, ne každá rozkládací pohovka je vhodná pro malý byt nebo dům, kde se každý večer bojuje o centimetry. Dlouho jsem tápala, než jsem narazila na model s click-clack mechanismem. Zní to jako nějaká reklamní fráze, ale ve skutečnosti jde o geniální jednoduchost. Když přijedou prarodiče a potřebujete během dvou minut připravit lůžko, stačí jedno cvaknutí a opěradlo padne dolů. Žádné tahání těžkých matrací, žádné klení uprostřed noci. První týden jsem byla nadšená, dokud nepřijela moje tchyně a nepostěžovala si, že je propadlá. Tehdy jsem pochopila, že klíčová je nosnost a hlavně typ foam mattress. Pokud na něm mají spát dospělí, sáhněte po verzi s tloušťkou alespoň 16 cm. Tenká pěnovka vydrží tak na jedno odpoledne s knížkou, ne na celou

A pak přišel ten zlomový moment. Paní středního věku s dcerou, která hledala první bydlení. Prošly celý byt, mlčely a já už myslela, že je to zase fail. Pak si ta mladá dívka sedla na pohovku, sáhla po polštáři, všimla si mechanismu a zeptala se: “Tohle je click-clack mechanism, že? Že to není ta laciná francouzská postel, která se musí celá tahat.” Přikývla jsem a ukázala, jak se jedním pohybem zvedá sedák. Během deseti minut bylo hotovo. Napsaly smlouvu. Později mi makléřka řekla, že rozhodujícím faktorem byla právě ta možnost mít doma kvalitní lůžko, aniž by musely obětovat místo na seze

Věřte mi, že největší zkouškou bylo, když jsme na Vánoce měli na návštěvě deset lidí a potřebovali pět lůžek v jednom pokoji. Tehdy se ukázalo, že pull-out sofa není jen další módní trend, ale záchranný kruh pod tlakem. Na rozdíl od klasické sklápěčky, kde musíte odklidit polštáře, tahle varianta vysune matraci z pod sedáku. A máte hotovo bez zvedání těžkých dílů. Děti to milují, protože to připomíná kouzelnický trik. My to milujeme, protože ušetříme čas a nervy. Jen dejte pozor na tloušťku matrace – tenký výsuvný plát je vhodný leda pro pětileté dítě, ne pro tchána s bolavými zády. Naše současná pohovka má výsuvnou část s foam mattress o síle 14 cm, a i strejda si pochvaloval, že se vyspal výbor

Než začnete rovnat další fleece deku přes křeslo, se u polštářů. Ty malé, na první pohled nenápadné kousky látky dokážou s místností udělat víc, než celý nový koberec. Pamatuji si, jak jsem před lety řešila byt o třiceti metrech čtverečních. Každý centimetr byl vzácný, a přesto jsem chtěla, aby místnost působila útulně, ne jako skladiště. Právě decorative pillows se staly mým tajným trumfem. Nečekejte ale žádné nadýchané kuličky z hypermarketu. Mluvím o polštářích s pevným tvarem, třeba o rozměru 50×50 cm, které nesplasknou po prvním usednutí. Když k nim přidáte pár menších, 40×40 cm, snadno poskládáte vizuální kompozici, která sjednotí sedačku a dodá jí hloubku. Zapomeňte na dvacet kusů, stačí čtyři až šest. Ale pozor na výplň. Pokud sáhnete po levném dutém vláknu, po týdnu budete každé ráno polštář načechrávat a stejně bude vypadat jako placatá palačinka. Já dávám přednost kombinaci husího peří a paměťové pěny. Drží tvar a při opření o ně neucítíte pod rukou práz