Taky jsem dlouho tápala, jestli zvolit měkké nebo tvrdé sedadlo. Po dvou letech testování můžu říct, že všechny ty řeči o pružinách jsou k ničemu, když nevidíte, co je uvnitř. U rozkládacích sedaček je kritické, jaký máte foam mattress. Nemluvím o nějaké levné pěně, která po roce připomíná kámen. Skutečný komfort přichází až ve chvíli, kdy pod matrací najdete slatted frame. Dřevěné nebo kovové laťky pod pěnou zajišťují odvětrávání a podporu páteře. Když do toho kousnete, najednou spíte jako v posteli, a ne na prokleté pohovce s dírou uprostřed. Jednou jsem měla hosta, který si stěžoval, že se probudil s křečí v zádech. Od té doby testuju každý kus osobně, než ho doporučím d

Ovšem i ten nejlepší nábytek potřebuje podporu pod sebe. Kvalitní slatted frame není jen u postelí. I u sedačky, kterou často rozkládáte, byste měli zkontrolovat, zda pod matrací je laťový rošt. Pevná deska bez mezer brání proudění vzduchu, a pak se matrace potí a plesniví. Já jsem si koupila samostatný laťový rošt na míru a vložila ho pod foam mattress na své rozkládací pohovce. Výsledek? Ráno je matrace suchá a provzdušněná. A mám jistotu, že se o ni nepropadnu doprostřed noci. Rozdíl oproti laciným síťovým roštům je obrovský. Stojí to pár set korun navíc, ale vyplatí se to při každém probuze

Nejvíc jsem se ale bála zdi, kde končila kuchyňská linka a začínal jídelní kout. V garsonce není místo na jídelní stůl, takže jím vlastně jen na pohovce s tácem na klíně. Aby ten kout nepůsobil jako skladiště starých krabic, pověsila jsem tam velké zrcadlo v dřevěném rámu obklopené drobnými černobílými fotografiemi. A tady nastal zvrat. Zrcadlo odráží světlo z okna a zároveň zdvojuje prostor, což je v malém bytě k nezaplacení. Fotky na zdi zase vyprávějí příběh o cestách a setkáních. Tento druh wall art není jen dekorace je to nástroj, jak opticky rozšířit místnost, aniž byste museli bourat příčky. Když pak sedíte na pohovce, vidíte v zrcadle celou místnost a najednou vám ten byt připadá větší, než ve skutečnosti je. A to je přesně ten pocit, který v malém prostoru hled

Začala jsem u zdi naproti kuchyni. Tam visí velkoformátový plakát s abstraktními tahy zelené a šedé, zarámovaný v tenkém černém rámu. Nevybrala jsem ho náhodou. Jeho sytá zeleň odráží barvu polštářů na mém rozkládacím gauči, který má praktický click-clack mechanismus. Když večer zatáhnu za páku a rozložím sedačku na lůžko, zeď nad ní zůstává stejná a vytváří iluzi, že tu vlastně spím v obývacím pokoji, ne v kumbálu. Wall art tu funguje jako kouzelník. Odvádí pozornost od faktu, že za zády nemám noční stolek, ale opěradlo pohovky potažené sametovým čalouněním. Ta jemná struktura sametu na dotek je přesně to, co potřebujete, když se večer usadíte s knihou. A ta zeď s obrazem vám připomene, že i v malém bytě můžete mít vlastní gale

První krok, který vždy radím, je zbavit se iluze, že jeden typ postele stačí. Klasická manželská postel zabírá místo a v jednopokojáku je to luxus, který si málokdo může dovolit. Tady přichází na řadu chytré řešení: bed with storage. Koupila jsem si model s hlubokými šuplíky pod celou plochou. Místo nočního stolku mám pouze malý stolek na kolečkách. Do šuplíků vejdu zimní deky, ložní prádlo a dokonce i lyžařské rukavice. Najednou není potřeba druhá skříň. A hlavně: ráno postel prostě ustele a zmizí vizuální chaos. Funguje to. Když tuto bednu zkombinujete s kvalitním foam mattress o tloušťce 16 centimetrů, nocleh je pohodlný jako na hotelu. Problém je, že lidé často podceňují výšku matrace – nízká se rychle propa

Uvědomila jsem si, že eco friendly interiors není designový styl, ale přístup k volbě materiálů a funkčnosti. Když kupujete věc, která dělá práci dvou nebo tří kusů nábytku najednou, šetříte nejen peníze, ale i suroviny potřebné na výrobu. Navíc tyto kusy často vydrží desetiletí, protože jsou konstruované na každodenní použití. Levná sedačka z hobry se po roce ohne, zatímco masivní slatted frame vydrží i pravidelné noční převalování dvou dospělých. Stejně tak foam mattress s otevřenou buněčnou strukturou lépe dýchá a neplesniví v uzavřeném prostoru šuplíku. Celý koncept stojí na tom, že si koupíte méně věcí, ale každá z nich musí být dokonale promyšle

Všichni jsme to zažili. Stojíte uprostřed svého obýváku, v ruce držíte dekorační polštářek a přemýšlíte, kam s ním. Pak přijde večer, přítel oznámí, že přespí, a vy zjistíte, že místo gauče máte akorát tak hromadu bund. Klasická situace v panelákovém bytě. Téma apartment interior design není jen o výběru barev na zeď. Jde o vymyšlení systému, který funguje. Když máte na ploše pět krát šest metrů, každý centimetr se počítá. A já se po letech renovací a experimentů naučila jednu věc: nejvíc uděláte promyšleným výběrem nábytku, který se přizpůsobí vašemu životu, ne nao