Největší oříšek je vždycky variabilita obývacího pokoje. U nás doma to vypadá tak, že dopoledne je to herna, odpoledne dílna na puzzle a večer kino. Klasická sedačka typu třídílný roh je skvělá, ale rozložitelná verze, ideálně s click-clack mechanismem, zachrání situaci, když přijede babička nebo kamarád na přespávačku. Dlouho jsme váhali, zda chceme látku, nebo kůži. Nakonec jsme zvolili sametové čalounění, protože snadno setřete skvrny od džusu a děti na něm nekloužou. Jen pozor na kočku, samet láká drápky jako magnet. U nás doma máme rozkládací pohovku i malou pohovku s úložným prostorem na deky. Když potřebujete rychle uklidit, stačí hodit polštáře a přehozy dovnitř a místnost vypadá jako ze škatulky. Nikdy nepodceňujte sílu jednoho prostorného konferenčního stolku, pod který vjedou nohy, a zároveň pojme krabici s le

Jednou z nejlepších investic byl pro mě model s click-clack mechanism. Koupila jsem ho v bazaru za pět set korun, protože původní majitelka tvrdila, že je rozbitý. Stačilo dotáhnout šrouby a promazat olejem. Tento typ rozkládání je geniální na malé prostory několik vteřin a máte lehátko nebo postel. Kombinuju ho s druhou foam mattress, kterou přes den skladuji vertikálně ve skříni. Večer ji položím na rozložený mechanismus a spím jako v posteli za několik tisíc. Takto může začít i začátečník, který neví, jak vyzdobit na budget, protože náklady jsou minimál

Rodinný dům s dětmi není o perfektním katalogovém interiéru, ale o funkčnosti, která vám usnadní život. Já osobně jsem zastáncem toho, že sedačka v obýváku musí vydržet skákání, polití a jednou za čas i večeři před televizí. Když se mi podařilo sehnat pohovku s odnímatelným potahem, byla to láska na první pohled. Když ho strčíte do pračky na 40 stupňů, je jako nová. Sametové čalounění sice miluju, ale na denní použití bych dala přednost mikrovláknu nebo bavlněnému kepru. Další věc, kterou jsme podcenili, byl úložný prostor v koupelně. Teď máme nad záchodem policový systém, kam se vejdou ručníky i kosmetika. A v ložnici místo nočního stolku visí na zdi kapsář. Všechny malé věci, co by se jinak válely, jsou najednou schova

Click-clack mechanismus zná každý, kdo někdy skládal rozkládací pohovku. Už dlouho patří mezi moje oblíbené, hlavně pro jeho jednoduchost. Sedák vyklopíte dopředu, opěrák sklapíte dolů, a rázem máte rovnou plochu na spaní. V kontextu work area in the bedroom je to praktické, protože přes den netrčí žádné nohy ani madla, a vy tak máte čistý prostor pro stůl i regál. Jen si dejte pozor na kvalitu kovového rámu. Levné varianty se po pár měsících začnou křivit a pak se opěrák zacvakává jen s použitím brutální síly. Radši sáhněte po osvědčené značce, která nabízí výměnu mechanismu zda

Když bytová dispozice velí, že jediná místnost, kde by se dala vyčlenit work area in the bedroom, je právě ta, kde spíte, dostáváte se do křížové palby mezi pracovním nasazením a regenerací. Začínala jsem s obyčejným stolkem z IKEA, na kterém se hromadily propisky vedle nabíječky na mobil, a po pár týdnech jsem zjistila, že mi postel připadá jako nejlepší rajón pro psaní e-mailů. Problém je hlavně v tom, že když se work area in the bedroom stane trvalým prvkem, musíte klást důraz na fyzické oddělení zón. Jinak mozek přestane chápat, kdy má vypnout a kdy se má soustře

Když se řekne rodinný dům s dětmi, většina z nás si vybaví nekonečný chaos. Ale věřte mi, že se dá zařídit tak, aby v něm bylo útulno a zároveň se dalo přežít. Pamatuju, když jsme se stěhovali do prvního patra staršího domu. Měli jsme tři místnosti, dvě děti a jednu gaučovou postel, která po rozložení zabrala celý obývák. První týden jsem si říkala, že jsme udělali chybu. Jenže pak jsem pochopila, že klíč není v tom mít velký dům, ale chytře využít každý centimetr. Třeba místo klasické postele do ložnice jsme pořídili postel s úložným prostorem, kam se vejdou všechny zimní bundy a lyžačky. Děti mají knížky a hračky v bednách pod okny, a najednou je tu místo na hraní. Nečekejte zázraky od designových kousků, které neunesou pád jogurtu. Hledejte materiály, co přežijí mokré prsty a neplánované kresby pastelk

A teď k tomu, co dělá z pohovky skutečný šperk místnosti. Když už vybíráte kus, který bude dominantou obýváku, nešetřete na povrchu. Jednoznačně doporučuji sáhnout po variantě s jemným sametovým povrchem, tedy velvet upholstery. Na dotek je příjemný, opticky prohřeje prostor a hlavně se na něm nepráší tak jako na hrubých látkách. Mám doma světle šedý kousek s výrazným prošíváním a kontrastními nožičkami. Když přijde návštěva, vždycky se ptá, jestli se to opravdu dá rozložit. Samet má tu výhodu, že působí luxusně, ale zároveň je odolný proti oděru. Vyhněte se jen lesklým syntetikám, které na dotek připomínají igelit. Kvalitní velur se dá snadno vysát a skvrny z vlhkého hadříku zmizí bez násled