Co se týče techniky, nesnažte se nacpat do kuchyně všechno. Myčka nádobí je sice skvělá, ale pokud máte jen 120 cm na šířku, raději ji obětujte ve prospěch větší pracovní desky. Já osobně používám kompaktní myčku o šířce 45 cm, která se vejde pod pult. A místo klasické lednice s mrazákem jsem zvolila kombinaci malé lednice pod linkou a samostatného mrazicího boxu ve spíži. To uvolnilo místo pro šuplíky na nože a koření. Když to vezmu kolem a kolem, malá kuchyně není prokletí, ale výzva. Každé rozhodnutí má přímý dopad na to, jak se v ní budete cítit. Nebojte se experimentovat a hlavně měřte všechno třikrát, než koupíte byť jen jednu skří

Pamatuju si, jak moje dcera prohlásila, že její pokoj je „trapnej” a že chce něco „dospělejšího”. To bylo v sedmnácti, kdy její stěny zdobily plakáty z deváté třídy a na zemi se válely tři páry bot, které do skříně nepasovaly. Začali jsme tedy od začátku. První věc, kterou jsem udělala, bylo to, že jsem vyhodila všechny ty rozbité rámečky z IKEA a nahradila je jedním velkým korkovým panelem. Teenage room design není o dokonalosti, ale o tom, že prostor dýchá s teenagerem a ne proti němu. Klíčem je udělat kompromis mezi rodičovskou představou o pořádku a jejich potřebou mít vše na dosah r

O matraci samotné bych mohla psát hodiny. Teenageři mají tendenci vnímat postel jen jako místo, kde ve dvě ráno usnou s mobilem v ruce, ale ono se to pak podepíše na zádech. Původně tam byla stará pěnová deska, která měla po letech paměťovou díru přesně ve tvaru jejího těla. Vyměnili jsme ji za kvalitní pružinovou matraci s latexovou vrstvou. K tomu jsme pořídili laťkový rošt. Ne ten levný z lamino desek, ale poctivý bukový, který se dá nastavit tvrdost v oblasti pánve. Dcera nejdřív remcala, že je „moc tvrdá”, ale po týdnu přiznala, že se jí líp vstává a že ji přestala bolet ramena. U postele se vyplatí nešetřit, protože to je investice na dalších deset

Když do obýváku přijede babička na víkend, začíná kolotoč přestavování. Sedací souprava se rozkládá, ale kam s těmi obrovskými polštáři, které přes den překáží? Jedno z nejlepších řešení, které jsem objevila, je bed with storage pod sedákem. Místo klasické pohovky s nožičkami jsme pořídili model s hlubokým úložným prostorem, kam se vejdou nejen deky a polštáře, ale i zimní boty a desková hra. Stačí zvednout sedák na plynových vzpěrách a všechno zmizí z očí. Když už potřebujete místo na spaní pro návštěvu, vytáhnete matraci, ale ta musí být pohodlná. Důležité je nekupovat překližkovou placku. My máme matraci z paměťové pěny o síle 16 cm, která leží na pevném slatted frame. Spojení pružných latěk a pěny zachrání záda i těm, kdo nejsou zvyklí spát na gauči. Děti na tom milují skákání, což je další test odolno

Ten gauč byl druhá velká výzva. Potřebovali jsme něco, co občas poslouží jako lůžko pro kamarádku na přespačku, ale zároveň nebude zabírat půlku místnosti, když se nepoužívá. Nakonec jsme zvolili pohovku s klik-klak mechanismem. Pro někoho to zní lacině, ale dnešní modely už nemají s těmi hrůzami z devadesátek nic společného. Tahle má látkové čalounění, které se dá sundat a hodit do pračky, a rozloží se během deseti vteřin. Když je složená, vypadá jako normální sedačka, na které se dá pohodlně sedět a dívat se na seriál. Dcera ji miluje, a já zase to, že nemusím každý víkend improvizovat s nafukovací matrací v obýv

Když jsem se před lety stěhoval do prvního vlastního bytu, měl jsem přesně dvě věci: nadšení a postel, která zabírala polovinu místnosti. Druhá polovina místnosti byla volná jen proto, že jsem se bál, že se jinak nevejdu ke dveřím. Rychle jsem zjistil, že klasická postel s nohami a čelem je vrahem prostoru. Pod postelí se sice dalo schovat pár krabic, ale jakmile jsem potřeboval vytáhnout zimní boty, musel jsem odsunout celý nábytek. Tehdy jsem poprvé začal přemýšlet o tom, jaké jsou skutečné možnosti storage in a small apartment, když nemáte ani komoru, ani sklep, a každý centimetr podlahy je vzácný. První krok bylo přestat si nalhávat, že “něco dokoupím později”. V malém bytě totiž později nikdy nepři

Klíčem se pro mě stala postel s úložným prostorem. Ne žádný designový výkřik s nožičkami, pod které se vejde jen prach. Potřebovala jsem něco, co pojme letní deky, zimní bundy a tři krabice knih, aniž by to narušilo vzdušný dojem místnosti. V Japandi stylu se často setkáte s nízkými postelemi na dřevěném rámu. Vybrala jsem model s masivním dubovým čelem a výklopným mechanismem. Pod matrací se otevřel prostor hluboký čtyřicet centimetrů. Do něj se vešly všechny věci, které dřív ležely na židli a stole. Najednou místnost dýchala. Ta postel s úložným prostorem se stala základem celého pokoje, aniž by na sebe křikela. Jen tiše fungov