Když to shrnu – hezký domov není o penězích, ale o nápadu a trpělivosti. Jednou jsem měla na výstavu jen pět set korun a koupila za ně pět metrů bavlněné šňůry a pár dřevěných korálků. Zavěsila jsem to nad okno jako makramé a lidé se ptali, kde jsem to koupila. Odpověď byla vždycky stejná: na půdě u babičky a za pár korun. A přesně o tomhle to celé je. Hledat, zkoušet, přetvářet. Nebojte se chyb, každá vás posune dál. A až si za rok sednete na svůj renovovaný gauč s vlastnoručně ušitými polštáři, budete vědět, že to stálo za

Další geniální trik je využití výšky. Police až ke stropu uvolní podlahovou plochu a vytvoří dojem většího prostoru. Kupte levné dřevěné desky a natřete je na stejnou barvu jako stěny. Na nich pak vystavte pár knih, květináč nebo mísu. Vizualně tím zvednete strop, a to i v panelákovém bytě. Já mám nad dveřmi polici na ložní prádlo a svetry. Nikdo ji nevidí, ale já vím, že tam je. Takhle se naučíte how to decorate on budget, aniž byste museli sáhnout na úspory. Každý centimetr dostane sm

Pamatuju si, jak jsem se snažil vytvořit doma aspoň malý relaxační koutek v obýváku o patnácti metrech čtverečních. Místo, kam si večer lehnout s knihou a horkým čajem, aniž bych musel každou chvíli skládat deky a polštáře do skříně. První pokus selhal na tom, že jsem koupil laciné křeslo bez úložného prostoru – po týdnu vypadalo jako hnízdo a všechny věci z něj padaly na zem. Pak jsem objevil geniální řešení: kvalitní sofa bed s pevným čalouněním. Ve složeném stavu je to pohodlné místo na sezení, které zabere minimum místa, a když přijedou přátelé, během deseti vteřin z něj máte plnohodnotné lů

Vlastní zkušenost mě naučila, že skutečně funkční domácí relaxační koutek není o tom mít nejdražší kousek, ale o tom, aby sloužil vám. Aby se dal rychle přeměnit z gauče na postel, aby se na něm dalo číst, spát i lenošit, aniž byste každou chvíli něco složili. Zároveň musí skvěle vypadat i složený, protože hosté nevidí, jak se rozkládá, ale jak vypadá při běžném provozu. Moje současná sestava má jednoduché dřevěné nožky, které ladí s podlahou, a sametové čalounění v tlumené šedé. Když přijde návštěva, nikdo neuhodne, že pod sedákem čeká postel pro dva. A hlavně – už nikdy nehledám místo pro přebytečné polštáře. To je pro mě vrchol domácího pohod

První krok byl pořídit si kvalitní postel s úložným prostorem. Pod matrací se schovaly zimní deky, spacáky a dokonce i lyžařské rukavice v krabici s českým písmem. Když jsem pak potřebovala řešení pro přespání návštěv, narazila jsem na zázrak jménem sofa bed. Dnes existují modely s elegantním velvetovým čalouněním, které vypadá jako z butiku, ale uvnitř ukrývá praktickou konstrukci. Na první pohled je to jen luxusní sedačka, ale večer se promění v lože s pořádnou opo

Když se řekne loft, vybaví se mi vysoké stropy, holé cihly a pocit, že dýcháte vzduch plný kreativity. Jenže realita je často jiná. Bydlím v panelákovém dvoupokojáku s výškou stropu 260 centimetrů, což není zrovna industriální katedrála. Loft style interiors přitom nejsou jen o metráži. Jde o surovost materiálů, o kombinaci betonu, dřeva a kovu. Začínala jsem s jedním křeslem z bazaru a starým hasičským hadrem místo koberce. Největší problém? Kam uložit přikrývky pro návštěvu, která u vás zůstane na víkend. Klasický šatník do loftu nepatří, působí jako pěst na oko. Řešila jsem to bednou na kolečkách, ale zakopávala jsem o ni každý ve

S malým půdorysem je každý centimetr vzácný, a když máte psa, který potřebuje svůj kout, začnete přemýšlet jinak. Moje původní řešení bylo jednoduché: nechat Mourrise spát na posteli. Jenže on je noční tvor, který ve tři ráno loví mé prsty pod peřinou. Potřebovala jsem oddělené místo, ale neměla jsem kam dát pelíšek. Tady přichází na řadu chytře zvolený nábytek. Objevila jsem bed with storage, která pod sebou skrývá šuplíky na deky a hračky. Kocour má svůj flek na nočním stolku, já mám postel volnou od chlupů a všechno úložné místo jsem našla tam, kde dřív zejrala prázdnota. Když k tomu přidáte silnou vrstvu prachového peří na matraci, spánek je najednou klidněj

Můj byt má 42 metrů čtverečních a kocour Mourris. Když jsem ho před pěti lety přinesla z útulku, netušila jsem, jak moc promění můj přístup k bydlení. Dnes vím, že pet friendly interiéry nejsou o tom ustoupit zvířeti, ale najít kompromis, který nezničí váš vkus ani nábytek. První měsíc jsem měla sedačku potaženou levným mikroplyšem, který nasával chlupy jako vysavač. Mourris si na ní brousil drápy, zatímco já každé ráno válečkem sbírala chomáče. Pak jsem pochopila, že materiály rozhodují o všem. Velvet upholstery se ukázala jako chytrá volba – hustě tkaný samet chlupy nepouští dovnitř a stačí je přejet vlhkou rukou. A navíc vypadá luxusně, když se na něm leskne odpolední slu