Nakonec si osvojte základní ovládání aplikace – naučte se, jak zobrazit výškový profil, jak se vrátit na začátek trasy nebo jak zrušit navádění. Tyto funkce vám ušetří nervy, když se ocitnete v nečekané situaci. A pamatujte: GPS je jen pomocník, ne náhrada za zdravý rozum. Vždy mějte u sebe papírovou mapu a nabité zařízení.

Jak vybrat první zařízení a na co si dát pozor Nejdůležitější je začít s něčím, co skutečně používáte každý den. Nejlepší volbou je chytrá zásuvka – zapojíte do ní třeba lampu, kávovar nebo rychlovarnou konvici a pak je ovládáte přes mobil. Než ji ale koupíte, zkontrolujte, jaký komunikační protokol podporuje. Wi-Fi je nejjednodušší, ale může být pomalejší a zahlcovat síť. Alternativou je Zigbee nebo Z-Wave, které vyžadují centrální hub – to ale znamená další zařízení navíc. Pro první krok sáhněte po Wi-Fi zásuvce, kterou spárujete přímo s telefonem.

Zapomeňte na klasické kombinace typu „jméno + rok narození”. Tyto údaje dnes najde kdokoliv na sociálních sítích nebo ve veřejných rejstřících. Stejně tak se vyhněte slovům z běžného slovníku, i když je doplníte číslicí na konci. Útočníci používají slovníkové útoky, které takovéto vzory znají. Místo toho si osvojte metodu, která je založená na příběhu.

Klíčové je, aby jedna z kopií byla uložena mimo vaši domácnost. Pokud dojde k požáru, povodni nebo vloupání, přijdete o všechny místní kopie. Řešením je buď cloudové úložiště, které je fyzicky vzdálené od vašeho bytu, nebo druhý externí disk, který si necháte u rodičů, ve skříňce v práci nebo u kamaráda. Tuto vzdálenou kopii aktualizujte pravidelně – ideálně jednou měsíčně, nebo alespoň po každé větší změně důležitých souborů. Nezapomeňte, že cloudová služba je sice praktická, ale měli byste si nastavit dvoufázové ověření a používat silné heslo, jinak riskujete, že k vašim datům získá přístup cizí osoba.

Nejprve si udělejte seznam všech účtů, které používáte. Nezahrnujte jen hlavní profily, ale i vedlejší stránky, skupiny, firemní účty nebo profily, které už nepoužíváte, ale stále existují. Ke každému účtu si poznamenejte, co si přejete, aby se s ním stalo – zda ho chcete smazat, zprovoznit jako vzpomínkový, nebo předat konkrétní osobě. Tento seznam pak uložte do dokumentu, který bude součástí vaší závěti, a nezapomeňte ho pravidelně aktualizovat.

Jakmile si první zařízení osaháte, přemýšlejte o propojení s hlasovým asistentem. Většina moderních zásuvek a světel je kompatibilní s běžnými asistenty, takže pak stačí říct příkaz a nemusíte sahat po telefonu. Než ale přidáte další přístroj, zkontrolujte, zda funguje se stávající aplikací a zda se nebudou systémy vzájemně rušit. Vždy je lepší držet se jedné platformy nebo alespoň ověřit kompatibilitu v recenzích.

Pro pěší a cyklisty je GPS navigace užitečným pomocníkem, ale jen pokud je správně nastavená. Většina chytrých telefonů i outdoorových přístrojů nabízí režimy pro různé způsoby pohybu. Než vyrazíte, otevřete nastavení navigace a vyberte profil odpovídající vaší aktivitě. U pěšího režimu se obvykle preferují chodníky, pěšiny a zkratky přes parky, zatímco cyklistický režim upřednostňuje cyklostezky, silnice s nízkým provozem a vyhýbá se schodům či extrémním stoupáním.

Začněte v malém a postupně přidávejte. Ideální je nejprve vyzkoušet jedno zařízení v jedné místnosti, například v obýváku, a pak se teprve rozhodnout, zda chytrou domácnost rozšíříte do dalších částí domu. Mějte na paměti, že každé nové zařízení znamená další údržbu – aktualizace, baterie nebo připojení k síti. Pokud ale začnete chytře a promyšleně, ušetříte si spoustu nervů i peněz a získáte systém, který vám bude skutečně sloužit.

Posledním krokem je informovat o digitální závěti vašeho dědice a případně i správce dědictví. Není nic horšího než situace, kdy pozůstalí najdou šifrovaný soubor, ale nemají k němu heslo. Ujistěte se, že dotyčný ví, kde dokument hledat, a že má alespoň základní povědomí o tom, co v něm najde. Tím předejdete zmatkům a zajistíte, že vaše přání budou respektována i po vaší smrti.

Důležité je, abyste si heslo neukládali do počítače nebo do telefonu jako prostý text. Pokud si opravdu potřebujete pomoct, napište si k němu nápovědu, která vám ho připomene, ale neobsahuje samotné heslo. Například si do poznámky napište „zelí + rok svatby”. Jen vy budete vědět, co to znamená. A pokud se bojíte, že na heslo zapomenete, zkuste si ho párkrát denně zopakovat, dokud vám nepřejde do svalové paměti.

Vymyslete větu, ne heslo Nejsilnější hesla jsou ta, která dávají smysl vám, ale nikomu jinému. Vezměte si oblíbený citát, úryvek z písničky nebo vtipnou větu, kterou používáte v rodině. Například „Moje tchyně vaří nejlepší zelí na světě”. Z takové věty pak vezměte první písmena každého slova a přidejte číslici nebo speciální znak. Výsledek může vypadat jako „Mtvnz!nS23″. Takové heslo je pro ostatní nesmysl, ale vy si k němu snadno odvodíte příběh.