Druhým extrémem je situace, kdy máte obývák větší, ale chybí v něm intimita. Moje kamarádka bydlí v prostorném loftu s deseti metry prosklené stěny. Místnost působila jako výstavní síň, ne jako domov. Stačilo vložit jeden velký koberec s dlouhým vlasem pod rozkládací pohovku a rázem se prostor zklidnil. Na koberec položila několik velkých polštářů a nízký stolek. Teď tam tráví večery s knihou nebo sleduje filmy. Living room rugs v tomto případě neslouží jen jako dekorace, ale jako akustický prvek. Loft má betonovou podlahu, která každý zvuk násobí. Koberec o rozměru dva krát tři metry výrazně utlumí ozvěnu. Doporučuji vyzkoušet tento trik každému, kdo bojuje s hlukem ve velkém otevřeném prost

Přiznávám, že hledání té správné sedačky pro mě bylo utrpení. Nejdřív jsem koupila rozkládací pohovku, která měla tak tvrdý polštář, že jsem si na ní nemohla ani sednout, natož spát. Pak jsem omylem objednala model s příliš měkkým jádrem a po týdnu vypadal jako rozteklý tvaroh. Až napotřetí jsem našla ten správný kus. Důležité je vyzkoušet si v obchodě, jak se rozkládá. Pokud máte malý byt, potřebujete pull-out sofa, který se snadno vysune dopředu, aniž byste museli odsouvat stolek nebo posouvat skříň. Ideální je systém, kde stačí vytáhnout spodní část a opěradlo se samo sklopí. Ušetříte si tak zbytečné nervy a hlavně nebudete muset každý večer přerovnávat celý obývák. A ujistěte se, že má pohovka pevný slatted frame, který unese váhu a zároveň zajistí dostatečné větrání matr

Pokud přemýšlíte nad novým kobercem do obýváku, zvažte také jeho údržbu. Mám doma dva psy, a proto volím koberce, které lze vysát a občas vyprát na místě. Vyhýbám se dlouhým třásním, do kterých se zachytávají chlupy a drobky. Naopak krátký vlas z polypropylenu je nenáročný a cenově dostupný. Když mě přepadne chuť na změnu, jednoduše koupím nový koberec za pár stovek a během chvíle mám jiný pokoj. Ať už zvolíte jakýkoli styl, pamatujte, že koberec je investice do každodenního komfortu. Dobře zvolený kus textilu změní celý dojem z místnosti víc než nová omítka. A pro malé byty, kde se bojuje o každý centimetr, představují living room rugs nenápadného hrd

Obývák pro hosty je oříšek, který jsem louskala skoro dva roky. Původně jsem měla klasickou sedačku a hosty ukládala na nafukovací matraci, která vypadala jak pinková pneumatika. Pak jsem objevila rozkládací pohovku s kvalitním mechanismem. Vybrala jsem model, který se rozkládá na placatou plochu bez polštářových skulin mezi sedáky. Důležité je, aby foam matrace měla alespoň deset centimetrů a hustotu nad třicet kilogramů na metr krychlový. Jinak se vám host probudí s rýhami v zádech a už k vám nikdy nepřij

Celá filozofie inteligentního domova podle mě začíná u nábytku, který dýchá s vámi. Nemusí to být chytrá lednička, co vám napíše nákup. Stačí, když vaše pohovka umí být postelí, aniž byste museli uklízet celý pokoj. Když do místnosti vstoupíte a máte pocit, že je vzdušná, i když uvnitř schováváte dvě přistýlky. O to jde. Vyzkoušejte si doma rozložit a složit svou sedačku třikrát za sebou. Pokud vás to nebaví nebo je to fyzicky náročné, není to správné řešení. Šetřit na mechanismu se nevyplatí. Kvalitní kování vydrží desítky let, levné se zadře po pár sezón

Když mi kamarádka řekla, že si pořídila inteligentní domácnost, čekal jsem, že mi ukáže aplikaci na ovládání žaluzií nebo termostat. Místo toho mi otevřela dveře od pokoje, kde stála jen jedna pohodlná pohovka. Žádná postel, žádná skříň. V nájmu o třiceti pěti metrech čtverečních každý centimetr počítá a ona právě vyměnila klasickou postel za chytré řešení na spaní, které zmizí během pár vteřin. A já si uvědomil, že skutečná inteligence domova nespočívá v čipech a senzorech, ale v tom, jak prostor pracuje pro vás. Začněme tím nejčastějším oříškem: místem pro odpočinek, které zároveň nesní váš obývák na mini

Poslední tip, který jsem se naučila – nebojte se použít věci jinak, než výrobce zamýšlel. Moje kuchyňská linka má pod oknem volný prostor, kde jsem původně chtěla židli. Pak jsem tam dala úzkou lavici s úložným prostorem. Pod sedákem jsou boxy na boty a deštníky. Ale hlavně – lavici používám jako další místo na spaní. Když přijede víc hostů, stačí na ni hodit pěnovou matraci a máme další lůžko. Je to vlastně improvizovaná pohovka, ale nikdo nepozná rozdíl. Jen já vím, že pod polštářem jsou gumáky a nákupní tašky. A právě tohle je podle mě esence budget interior design – každý kus nábytku musí mít aspoň dvě funkce. Jinak v malém bytě nemá šanci přežít. Už nikdy nekoupím nic, co slouží jen k jedné v