S tím souvisí i materiály. Poslední roky se hodně mluví o velvet upholstery, který vypadá luxusně a přitom je překvapivě praktický. Mám na mysli sametové čalounění, které je příjemné na dotek a zároveň odolné proti oděru. Často se používá na sedačky i křesla a hodí se do všech typů interiérů. Když jsem vybírala novou pohovku, váhala jsem mezi látkou a kůží. Nakonec zvítězil samet, protože se na něm nedrží chlupy od psa a snadno se vysává. A když ho zkombinujete s moderním tvarem, máte kousek, který působí jako z designového katalogu. Sametové čalounění navíc odráží světlo a rozzáří i menší místnost. Jen pozor na výběr odstínu, tmavší barvy jsou praktičtější, ale světlé zase opticky zvětší pros

Nakonec si dovolím jednu radu z praxe. Nebojte se s barvami experimentovat v nábytku, který má funkci navíc. Třeba bed with storage v obýváku? Pokud máte místo, kde se dá postel schovat, klidně ji vymalujte do výrazného odstínu, protože ji stejně většinu dne nevidíte. Nebo si pořiďte sofa bed s klik-klak mechanismem v neutrálním plátně a oživte ho barevnými přehozy. Pamatuji si, jak jsem v jednom bytě viděla rozkládací pohovku v pískové barvě, která se dala během pár vteřin proměnit v lože. Majitelka měla na stěně tmavě fialovou, ale protože gauč byl neutrální, všechno spolu ladilo. Když se rozhodujete, jak vybrat barvy do obývacího pokoje, vždycky myslete na to, že barva není jen dekorace, ale nástroj, který ovlivňuje, jak se v místnosti cítíte. A ten pocit se nedá koupit v žádném vzorn

Skladování je v koupelně bolavé téma. Malé prostory milují multifunkčnost, ale nesnesou kravál. Když už máte málo místa, přemýšlejte nad prvky, které šetří metry. Nebojte se závěsných skříněk nad záchodem, ale dejte jim hloubku maximálně 20 centimetrů, jinak do nich budete narážet hlavou. Do rohu dejte otevřenou polici na stojanu z nerezu, suché ručníky se na ní krásně provětrávají. A pokud máte možnost, namačkejte do koupelny pračku. Ale jen když je na ni opravdu místo. Jinak skončíte s dvířky, která nejdou otevřít, a budete prát ve dřezu. Praktici sázejí na kompaktní kombinaci s keramickým dřezem navrchu. Vypadá to čistě a šetří to jeden celý metr čtvereč

Jednou z nejčastějších otázek, které dostávám, je, jak skloubit pohodlí pro spaní s každodenním používáním chodby. Řešením je pull-out sofa, které se vysouvá dopředu. Na rozdíl od klasického rozkládacího gauče tady nemusíte odklízet polštáře ani přesouvat stolek. Sedák zůstává na místě a vy vytáhnete spodní rám s matrací. Hodí se to hlavně do užších chodeb, kde nemáte prostor na manipulaci s rozkládacím mechanismem do strany. Vyzkoušejte model s vyšší nožkou – pod něj snadno vklouznete mopem nebo vysavačem, a dřevo nebo lamely pod ním nebudou trpět vlhkostí od mokrých

Důležité je myslet na detaily, které dělají každodenní život snazším. Háček na klíče hned u dveří, miska na drobné, pohodlný koberec, který tlumí hluk a neklouže. Když už máte v chodbě pohovku s rozkládacím mechanismem, přidejte k ní malý konferenční stolek na kolečkách. Host si na něj může odložit sklenici vody nebo telefon. A pokud máte doma děti, myslete na to, že se na gauči budou válet i se špinavými botami – velvet upholstery jde naštěstí snadno vyčistit mýdlovou vodou. Odolnost materiálu je u nábytku do chodby naprostý zák

Mnozí se bojí rozkládacích pohovek, protože si pamatují ty nepohodlné kousky z dob socialismu s propadlým středem. Dnešní doba je ale jiná. Kvalitní pull-out sofa už není žádná nouzovka. Mám doma model s vysouvacím rámem, který má stejnou šířku jako klasická postel. Pod sedákem se schovává pevná deska s pružinami, na kterou se dá matrace. A právě matrace je klíčová. Pokud chcete, aby se na ní host vyspal stejně dobře jako doma, hledejte variantu s paměťovou pěnou nebo alespoň s tím slatted frame, který zajistí prodyšnost. Dřív jsem netušila, že se na rozkládací pohovce dá spát lépe než na některých starých postelích. Teď už vím, že stačí vědět, na co se zaměřit. Výrobci dnes dávají mnohem větší důraz na ergonomii, a to je dob

Když se bavíme o praktických detailech, nesmíte zapomenout na textilie. Závěsy, polštáře a koberce jsou nejjednodušší cesta, jak zkrotit nebo naopak rozproudit barvy v místnosti. Představte si, že máte bílé stěny, šedou sedačku a hnědý koberec. Přidejte pár polštářů v zelené a terakotové a rázem máte dojem, že je celý pokoj barevný. Přitom jste natřeli jen jednu stěnu do zelena? Vůbec ne. Funguje to i obráceně. Pokud je hlavní barva stěn výrazná, volte textilie neutrální, aby nevznikl chaos. Sama jsem kdysi koupila koberec s geometrickým vzorem a pak zjistila, že se pere s tapetou na protější stěně. Musela jsem ho vyměnit, protože oči bolely z každého pohl