Častý omyl: myslet si, že provensálský styl je jen o barvě zdi. Omítka v barvě terakoty nebo slonové kosti je základ, ale bez správného nábytku to nefunguje. Důležitý je výběr postele s úložným prostorem, která zároveň definuje celou ložnici. Představte si masivní dřevěnou konstrukci s čelem ozdobeným jemným řezbářstvím, pod kterou se otevře šuplík na sezónní deky a spacáky pro hosty. Když taková postel stojí v pokoji 3×3 metry, ušetří místo, které by jinak zabrala samostatná komoda. Aby provensálský dojem nerušil moderní úložný systém, nezapomeňte na dřevěné nožičky a kování ve stylu starého železa. Tedy žádné chromované úchytky, jedině černá patinovaná mosaz nebo br

Poslední rada se týká celkového layoutu místnosti. Kids room design by měl být flexibilní. Nepřibíjejte skříně ke zdi, pokud nemusíte. Nábytek na nožkách je lehčí přesouvat a vysávat pod ním. Lehátko nebo křeslo umístěte tak, aby dítě mělo výhled na dveře. Malé děti se bojí, když nevidí, kdo vchází. A pokud máte místnost, kde spí sourozenci, oddělte jejich zóny kobercem nebo paravánem. Každý potřebuje svůj koutek, i když je místa málo. U nás funguje malý stan uprostřed pokoje. Starší v něm čte, mladší si hraje. A když přijde večer, stan se složí a místo se uvolní na spaní. Děti se učí respektovat prostor druhého, přitom mají dost místa na své aktivity. Žádný kus nábytku nestojí osamoceně, všechno spolu souvisí. A to je na celém zařizování to nejdůležitěj

A co světlo? Provence je o měkkém, rozptýleném světle. Žádné ostré bodovky. Pořiďte si stojací lampu s textilním stínidlem v krémové barvě a umístěte ji vedle pohovky s úložným prostorem. Tím vytvoříte koutek na čtení. Večer pak lampa vrhá na stěny zlatavé stíny, které zvýrazní organické tvary dřevěného nábytku. Chybou je použití zářivek nebo bílých LED pásků, které celou provensálskou atmosféru zabijí. Místo nich použijte teplé žárovky s teplotou 2700 Kelvinů. V ložnici pak přidejte pár svíček na okenní parapet, i když nebydlíte v domě s okenicemi, svíčky dodají tu správnou romantiku. Jen dávejte pozor na otevřený oheň vedle lněných zác

Klíčem k úspěchu je také materiálová skladba. Kuchyně s lesklými dvířky vypadá skvěle na fotkách, ale v reálu se na nich drží otisky prstů a mastnota. Zvolila jsem matný lak v odstínu šedé, který se dá otřít vlhkým hadrem. Na pracovní desku jsem dala masivní dubové prkno olejované, ne laminát, protože laminát se u sporáku brzy propálí nebo odlepí. A tady přichází další prvek, který bych dříve nečekala: v kuchyni mám malou sedací část s lenoškou potaženou sametovým čalouněním. Samet samozřejmě do kuchyně na první pohled nepatří, protože se bojíte mastnoty. Ale já jsem lenošku umístila dva metry od sporáku a za tři roky není na sametu jediná skvrna. Naopak, dotváří útulnost a změkčuje industriální vzhled ocelových spotřebi

Možná si říkáte, že taková organizace je moc složitá. Ale opak je pravdou. Stačí jeden den plánování a pochopení vlastních rituálů. Já jsem například zjistila, že nejvíc času trávím u kávovaru a u lednice. Proto jsem mezi ně umístila malý stolek, který slouží jako odkládací plocha pro hrníčky a nákup. A vedle lednice mám nástěnnou lištu s háčky, kde visí utěrky, chňapky a dokonce i malý nákupní sešit. Všechno je vidět, všechno je po ruce. Když k tomu přidáte kvalitní svítidla pod horní skříňky, rázem máte kuchyni, kde se vaří s radostí, ne s nervozitou. A právě proto věřím, že funkční kuchyně není luxus, ale nutnost pro každého, kdo nechce trávit půlku života hledáním věcí nebo přestavováním náby

Klik-klak mechanismus není žádná novinka, ale v malém bytě je to spása. Stačí zatáhnout za popruh a sedací plocha se během vteřiny překlopí do lehu. Moje současná sedačka má masivní slatted frame, který se při rozložení opírá o nohy, a přes něj leží pěnová matrace. Když jsem ji kupovala, váhala jsem mezi levnější variantou s pružinami a dražší s pěnou. Zvolila jsem pěnu, protože se dá snadno složit a odložit do skříně. A právě tato kombinace – slatted frame z buku a pěnová matrace o hustotě 35 kg/m3 – dělá z obyčejné sedačky skutečné lůžko pro dva. K tomu všemu jsem do kuchyně přidala výsuvný stůl na kolečkách, který se dá vysunout do obývací části. Když vařím, stůl slouží jako odkládací plocha. Když přijde návštěva, stůl se přesune a já večer rozložím sedačku. Všechno je na dosah ruky a nic nepřeká

Když jsem před pěti lety nastěhovala do garsonky v cihlovém domě, netušila jsem, že si budu muset vybrat mezi pohodlným spaním a funkční kuchyní. Měla jsem jen osmnáct metrů čtverečních, a každý centimetr byl vzácný. Místo abych bojovala s neohrabanou pohovkou, která se rozkládala do nepohodlné postele, zvolila jsem cestu chytrého rozdělení prostoru. Funkční kuchyně se stala srdcem bytu, a to doslova. Varnou desku jsem umístila pod okno, dřez do rohu a pracovní desku prodloužila až ke stěně, kde jsem nechala vyrobit úzký barový pult. Pod něj se vešel malý jídelní stůl pro dva, který se dá odsunout, když potřebuji místo na cvičení jógy. Moje kamarádka mi tehdy řekla, že taková funkční kuchyně je jen sen, ale já věděla, že to