Druhé úskalí přichází s úložným prostorem. Malý byt znamená, že každý centimetr musí makat. Pořídili jsme bed with storage pod rozkládací gauč, kam ukládáme sezónní deky a polštáře. Jenže tato skříňka pod sedákem je často ve stínu. Abychom do ní viděli, museli jsme přidat LED pásek pod spodní hranu sedačky. Napojili jsme ho na senzor pohybu. Stačí otevřít úložný box a světlo se samo rozsvítí. Nemusíte tápavě hledat věci potmě. Tento trik jsem okoukala v kuchyních, kde se osvětlují spodní skříňky, a funguje to úplně stejně. Pokud máte koutek na spaní v obýváku, zvažte i bodové světlo nad policí s knihami nebo nad věšákem. Třeba pět wattů navíc změní pocit z celé místno

Kuchyně je v garsonce moje labutí píseň. Původní linka byla bílá laminátová a působila v tom prostoru jako pěst na oko. Musela jsem jí dodat industriální nádech, aniž bych vyměnila celou kuchyň. Řešení? Koupila jsem tři betonové desky na pracovní plochu a dřevěné police z recyklovaného modřínu. Pod ně jsem dala ocelové konzoly z bazaru. Všechno jsem přivrtala do původní sádrokartonové stěny. Právě kombinace betonu a dřeva s kovem vytvořila kýžený průmyslový look za pár tisíc. Malá linka nemá ostrov, ale jednu pojezdovou desku na kolečkách, kterou můžu vysunout, když vařím pro víc lidí. Pak ji zase zasunu pod polici. Tohle je přesně ten typ flexibility, který industrial interior design v malém bytě vyžaduje. Žádné monumenty, jen chytré řeše

Co se týče kuchyně, která je často s obývákem propojená, světlo odtud ovlivňuje celkový dojem. Kuchyňské ostrůvky nebo linky by měly mít samostatné osvětlení, nejlépe závěsné lampy ve výšce 70-80 cm nad deskou. Pokud vaříte, potřebujete ostré bílé světlo. Ale ve chvíli, kdy sedíte u stolu a večeříte, toto světlo by mělo jít ztlumit nebo úplně vypnout. Instalovali jsme třífázové kolejnice, kde každá lampa má vlastní stmívač. Během vaření svítíme na plno, při večeři jen nad talíři. A když pak usedneme na sedačku, celou kuchyň zhasneme a necháme svítit jen lampičku v obýváku. Tento přechod je klíčový, aby místnost nepůsobila jako nemocniční s

Materiál pohovky hraje větší roli, než si mnozí připouštějí. Do šatny, kde se pohybujete v tričku a punčochách, se nehodí hrubá látka, která drhne kůži. Zkusila jsem nejdřív levný polyesterový model a po dvou večerech jsem měla na zádech oděrky. Teď mám pohovku s jemnou velvet upholstery – sametový povrch je příjemný na dotek, nechytá vlákna z oblečení a navíc vypadá decentně i v tmavším provedení. Barvu jsem zvolila antracitovou, protože se na ní prášilo méně než na béžové. A co hlavně – samet se snadno čistí vlhkým hadříkem, což oceníte, když si na pohovku sednete v nových džínách a ony pouští ba

Toaleta a sprcha si taky zaslouží pozornost. Klasická koupelnová dlažba by v industriálním stylu působila jako falešná nota. Já jsem zvolila cementovou stěrku na stěny a podlahu, která imituje opotřebovaný beton. Na ni jsem dala nerezový sprchový set a černá vodovodní baterie. Problém ale je, že v garsonce není žádné okno v koupelně, takže vlhkost je strašák. Pomohlo mi větrání s rekuperací, které jsem zabudovala do podhledu. Bez něj by se mi veškerý kondenzát srážel na kovových poličkách. A právě ty police, na nich mám skleničky na zubní kartáčky z laboratorního skla a drátěné košíky na ručníky. Vypadá to jako výkres továrny na mýdlo, ale funguje to dokonale. Industrial interior design není jen o vzhledu, ale o tom, že každý prvek má svůj logický dů

Zapomínat byste neměli ani na podlahu. V malém bytě, kde se spí v obýváku, je důležité mít světlo, které orientuje v prostoru bez oslnění. Koupili jsme nízkou LED lištu podél zdi pod oknem. Svítí směrem dolů na koberec a vytváří jemnou záři. Když jdete v noci na záchod, nezakopnete o rozloženou sedačku ani o konferenční stolek. A hlavně to neruší spícího partnera. Tento typ osvětlení se dá snadno dodatečně namontovat pomocí lepicí pásky. Stálo nás to dvě stě korun a hodinu práce. Výsledek? Žádné modřiny na holeni z nočního klopýtá

Když se mě ptají, co bych poradila někomu, kdo chce industriál do malého bytu, říkám: začněte od podlahy a od stěn. Tyhle dva povrchy tvoří devadesát procent vizuálního dojmu. Pokud máte holé cihly nebo beton, máte vyhráno. Pokud ne, udělejte jednu výraznou zeď s cihlovým obkladem nebo betonovou stěrkou. Na podlahu dejte široké dřevěné desky nebo epoxidovou stěrku. Na to pak naskládejte nábytek s čistými liniemi a kovovými detaily. A hlavně, nebojte se provokovat ocelí a surovým dřevem i v ložnici. Právě ten kontrast mezi jemnou velvet upholstery a hrubou zdí dělá ten správný efekt. Moje ložnice je vlastně jen rozkládací pohovka a ocelový stojan na šaty, ale když se tam večer zavřou závěsy z těžkého lnu, působí to jako hotelový apart