Před pokládkou vždy zkontrolujte, zda je podklad rovný. Maximální odchylka by neměla přesáhnout dva milimetry na dva metry délky. Pokud jsou v podkladu prohlubně nebo výstupky, podložka je nevyřeší. Kvalitní podložka sice vyrovná malé nerovnosti, ale větší vady způsobí, že se podlaha časem ohne. V takovém případě je nutné nejprve použít samonivelační hmotu. Při pokládce jednotlivé pásy podložky spojujte k sobě lepicí páskou, ale pouze na horní straně, aby se vzájemně neposouvaly. Spoje by měly být vždy přesazené, nikdy ne v jedné přímce – jinak vznikne slabé místo.

Kde se světlo ztrácí a jak to napravit Častým neduhem je příliš silné světlo nad jídelním stolem, které svítí přímo do očí sedících osob. Řešení spočívá v použití závěsné lampy s textilním stínidlem, které rozptýlí světlo, a v jejím umístění tak, aby spodní okraj stínidla byl asi 70 centimetrů nad deskou stolu. K tomu přidejte jednu svíčku na stůl – jen tolik, aby nepřekážela při konverzaci a neoslňovala. Svíčka by měla být vždy zdrojem tlumeného světla, ne hlavním osvětlením.

Nejlepší volbou pro tiché bydlení jsou podložky z korku nebo speciální pěny s vysokou objemovou hmotností, případně kombinace korku a pěny. Korek je přírodní materiál s výbornými akustickými vlastnostmi a dlouhou životností. Nemá rád vlhkost, proto se hodí spíše do suchých místností, ne do koupelny nebo do prostoru s podlahovým vytápěním. Pěnové podložky s vyšší hustotou (například z polyuretanu) mají podobné vlastnosti jako korek, ale lépe snášejí vlhkost a jsou pružnější. Při výběru se vždy dívejte na hodnotu akustického zlepšení – čím vyšší číslo v decibelech, tím lépe. Kvalitní podložka by měla mít zlepšení kročejového útlumu alespoň kolem dvaceti decibelů.

Při výběru materiálů se vyhněte příliš těžkým obkladům na zeď. Panelové domy mají omezenou nosnost stěn, a pokud zvolíte masivní kámen nebo silný keramický obklad, může dojít k přetížení konstrukce. Stejně tak si dejte pozor na velkoformátové dlaždice, které vyžadují speciální lepidla a přesné spárování. Vždy se poraďte s projektantem nebo statikem, pokud si nejste jistí, zda stěna unese váhu obkladu. Důležité je také zvolit správný typ lepidla – pro vlhké prostředí je nutné použít flexibilní lepidlo, které snese drobné pohyby podkladu, ke kterým v panelových domech dochází.

Další levný trik spočívá v použití polic. Místo věšení obrazů je postavte na úzkou polici a doplňte je knihami nebo malými rostlinami. Tím získáte flexibilní galerii, kterou můžete kdykoli obměnit. Pro dosažení hloubky kombinujte rámy s 3D předměty, jako jsou keramické talíře nebo dřevěné reliéfy. Jen dejte pozor, aby vše mělo společný barevný akcent – jinak se stěna rozpadne na nesourodé kusy.

Než začnete vrtat, zkontrolujte, zda senzorový režim vůbec potřebujete. Někdy stačí obyčejné pohybové čidlo místo vypínače, jindy je lepší kombinace: vypínač pro trvalé svícení a senzor pro noční použití. Koupelna má malý prostor, takže příliš citlivý senzor může být spíše nepříjemný — rozsvěcí se při každém pohybu v sousední místnosti, pokud je zeď tenká. V takovém případě pomůže zmenšit dosah čidla zakrytím části čočky neprůhlednou páskou, ale to je nouzové řešení. Lepší je pořídit senzor s nastavitelným dosahem a zorným úhlem.

Pokud se rozhodnete pro montáž svépomocí, vypněte hlavní jistič a ověřte nepřítomnost napětí zkoušečkou. Nikdy nepracujte na zapnutém okruhu. Po instalaci otestujte funkci v běžném provozu: zhasněte, vstupte do koupelny, počkejte, až se světlo rozsvítí, pak vystupte a sledujte, za jak dlouho zhasne. Pokud světlo zhasíná dřív, než vyjdete ze dveří, prodlužte dobu svícení. Pokud naopak svítí dlouho po odchodu, zkraťte ji. Takto nastavený systém ušetří energii a zbytečně vás nebude budit, když si v noci dojdete pro sklenici vody — světlo se rozsvítí jen tehdy, kdy to opravdu potřebujete.

Využijte stěny a dveře, ne jenom polici nad umyvadlem Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se soustředí pouze na vertikální plochu nad toaletou nebo umyvadlem. Přitom nejvíc nevyužitého místa bývá za dveřmi, po stranách zrcadla nebo pod vanou. Na dveře připevněte tenké organizéry s kapsami – vejdou se do nich kartáčky, pasty, holicí potřeby i čistící prostředky. Na boční stěnu vany nebo sprchového koutu pak můžete namontovat nerezové nebo plastové rošty, které unesou šampony i mýdla. Pozor na vlhkost: pokud věšíte něco na sádrokarton, používejte hmoždinky určené přímo pro duté stěny, jinak se materiál časem prověsí a vše spadne.