Textilní kryty, nejčastěji z netkané textilie nebo bavlněné směsi, jsou vhodné na čalouněné sedačky, křesla a matrace. Nechají povrch dýchat a zabrání vzniku plísní, které hrozí při dlouhodobém skladování v nevětranném prostoru. Textilie ale neochrání před nárazy – pokud na sedačku spadne těžká krabice, materiál náraz neabsorbuje. Proto kombinujte: textilní kapsa přes celý kus a na exponovaná místa, jako jsou rohy područek, přidejte vrstvu bublinkové fólie nebo kartonové výztuže. Dbejte na to, aby textilní kryt byl dostatečně velký – pokud je příliš těsný, může mačkat čalounění a deformovat tvar.

Nejdražší není vždy nejlepší: podle čeho vybírat kryt Když půjdete nakupovat, narazíte na širokou škálu krytů – od tenkých polyetylenových fólií v rolích až po vícevrstvé textilní obaly s polstrováním. Cena se odvíjí od gramáže materiálu, počtu vrstev a velikosti. Pro běžné stěhování bytu vám postačí střední třída: fólie o tloušťce kolem 1 mm na tvrdé povrchy a textilie s hustotou alespoň 150 g/m² na čalounění. Drahé prodyšné obaly s membránou oceníte spíše při přepravě v otevřeném vozidle, kde hrozí kondenzace, ale pro krátkou cestu je to zbytečná investice.

Při balení pamatujte na to, že kryt chrání povrch, ale ne konstrukci. Pokud máte skříň s volnými policemi nebo zásuvkami, vytáhněte je a zabalte zvlášť – při nárazu se mohou vysunout a poškodit jak sebe, tak další kusy. U leštěných povrchů nikdy nepoužívejte novinový papír přímo na dřevo, protože tiskařská barva se může otisknout. Vložte mezi papír a povrch měkkou textilii. Také se vyhněte natahování fólie přes kovové části, jako jsou madla nebo panty – při manipulaci se může přetrhnout a poškrábat okolní plochy.

Pro dřevěný nábytek, jako jsou komody, stoly nebo židle, se nejčastěji používají pevné fólie, které se na povrch přilepí a vytvoří bariéru proti vlhkosti a jemnému prachu. Nevýhodou je, že pokud pod fólii zůstane vzduchová kapsa, může se při změně teploty uvnitř srazit voda – a ta dřevo napadne. Fólii proto vždy přikládejte na suchý a čistý povrch, ideálně ji přilepte od středu ke krajům, abyste vytlačili vzduch. Pokud balíte lakový nábytek, vyhněte se fóliím s agresivním lepidlem – po sundání může zanechat skvrny nebo strhnout vrchní vrstvu.

Pokud nábytek stále neprochází, je na místě zvážit demontáž zárubně. To je invazivnější zásah, ale často jediný způsob, jak dostat dovnitř velkou skříň bez poškození. Zárubeň se dá vyříznout u spodní části nebo ji celou sejmout – záleží na typu, zda je vsazená do zdiva, nebo připevněná na montážní pěně. Před tímto krokem si ověřte, že je stěna nosná a že nevede v zárubni elektrické vedení. Po protažení nábytku zárubeň vrátíte zpět a případné mezery vyplníte tmelem.

Plánování a pořádek při stěhování kanceláře nejsou ztráta času, ale investice do toho, aby nové prostory fungovaly hned od prvního dne. Když na začátku věnujete pozornost demontáži, balení a přepravě, ušetříte si nejen peníze za opravy, ale hlavně hodiny frustrace. Až budete příště balit kancelář, vzpomeňte si, že nábytek není jen kus dřeva – je to pracovní nástroj, který si zaslouží stejnou péči jako vaše data.

Po vyjmutí šuplíků je položte na rovnou podložku – ideálně na karton nebo starou deku. Nikdy je nestavte na výšku, hrozí deformace dna. Dno šuplíku bývá tenké a snadno se ohne. Zároveň si připravte sáčky s drobnými šroubky a kováním. Každý druh šroubku dejte zvlášť a označte, ke kterému šuplíku patří. To vám ušetří hodiny dohadování při zpětné montáži.

Začněte tím, že nábytek zbavíte všech pohyblivých částí. Vyndejte šuplíky, poličky, skleněné desky a případně i dvířka. Tím nejen snížíte hmotnost, ale také zabráníte tomu, aby se během přenášení samovolně otevřely a poškodily sebe nebo okolí. U skříněk a komod demontujte nožičky, pokud to jde, a zajistěte všechny ostré hrany. K tomu se hodí tvrdý karton, který přiložíte na rohy a přelepíte páskou. Ideální je použít pěnovou fólii nebo bublinkovou fólii a překrýt s ní celou plochu, která bude přijít do kontaktu s jinými předměty.

Samotnou komodu pak zkontrolujte. Pokud má volné police, zajistěte je páskou nebo je vyjměte. Stejně tak sejměte vrchní desku, pokud je oddělitelná. Při manipulaci s prázdnou komodou dávejte pozor na hrany – jsou nejzranitelnější. Obalte je bublinkovou fólií nebo měkkým papírem a přelepte lepicí páskou. Nezapomeňte na zadní stranu, kde často trčí hřebíky či skobičky. Ty zabalte zvlášť, aby nepoškrábaly ostatní povrch.