Každé stěhování začíná stejně: pohled na skříň, pohovku nebo komodu, u které si najednou uvědomíte, že ji musíte dostat do jiného bytu v jednom kuse. Většina lidí sáhne po starých novinách, dečkách a igelitu, ale to je cesta k poškozeným hranám, odřeným lakům a rozbitému sklu. Přitom kvalitní zabalení nábytku není žádná věda, pokud víte, na co se zaměřit. Tento článek se věnuje rozdílu mezi vlastním balením a využitím profesionální služby, a také tomu, jak postupovat, když se rozhodnete balit sami.

Přestěhování nebo uskladnění jídelních židlí obvykle končí poškrábaným nábytkem a zaklíněnými sedáky v kufru. Přitom stačí dodržet pár zásad, které práci zvládnou rychle a bez ztrát. Nejprve si připravte prostor a nářadí: křížový šroubovák, imbusový klíč, pokud je nábytek montovaný, a bublinkovou fólii či dekorační papír. Židle vždy rozeberte na jednotlivé části – sedák, opěradlo a nohy. Vyhnete se tím zbytečnému objemu a snížíte riziko zlomení spojů.

Častým omylem je demontáž skříně až na poslední chvíli. Před stěhováním si vždy udělejte nácvik – rozložte skříň den předem, zkontrolujte, že máte veškerý spojovací materiál, a vyzkoušejte, zda díly projdou dveřmi. Další chybou je balení šroubků do jedné krabice bez ohledu na přiřazení; při montáži pak zkoušíte, který šroub kam patří, což zbytečně riskujete poškození závitů. Pokud skříň stěhujete ve vcelku, nikdy ji netlačte přes podlahu – mohli byste poškodit nožičky nebo spodní hranu.

Jak správně chránit jednotlivé části nábytku Základem je vrstvení materiálů. Na čela a boky skříněk použijte bublinkovou fólii, kterou uchytíte páskou tak, aby neklouzala. Rohy a hrany jsou nejzranitelnější, proto je obalte nejméně čtyřmi vrstvami fólie nebo použijte speciální rohové chrániče z pěny. Pro čalouněný nábytek, jako jsou pohovky nebo křesla, je vhodnější textilní deka nebo strečová fólie – ty lépe chrání před vlhkostí a prachem. U skleněných desek a zrcadel nalepte na povrch lepicí pásku do kříže, aby se při případném prasknutí sklo nerozsypalo. Nikdy nebalte nábytek do mokrých hadrů nebo igelitu, který nepropouští vzduch – uvnitř se může tvořit kondenzát, který poškodí dřevo i čalounění.

Při balení korpusu postupujte od vnitřku ven. Vnitřní stranu zadní desky (obvykle tenká dřevotříska) chraňte lepenkovou deskou, aby nedošlo k jejímu protlačení. Rohy obalte pěnovou páskou, která tlumí nárazy při manipulaci. Pro přepravu je nejlepší použít pevnou kartonovou krabici odpovídající velikosti, nebo skříň zabalit do několika vrstev bublinkové fólie a zajistit stretch fólií. Vyhněte se použití igelitu napřímo bez prokladu – kondenzace vlhkosti může dřevo napadnout plísní, obzvlášť při delší přepravě.

Po příjezdu na místo určení nechte díly chvíli odpočinout, aby se materiál srovnal. Montáž provádějte postupně od základny, šrouby utahujte křížem, aby sedák dosedl rovnoměrně. Pokud některý spoj nedoléhá, nepoužívejte sílu – zkontrolujte, zda jste nevyměnili pořadí nohou. S trochou trpělivosti a čistého obalu budou židle vypadat jako nové. Správný postup šetří nejen čas, ale i peníze za opravy.

Co dělat, když už otisk na povrchu máte Čím dříve otisk setřete, tím menší je riziko trvalého poškození. Použijte měkký mikrovláknový hadřík, který nepouští vlákna, a jemně povrch přeleštěte suchým tahem. Nikdy netlačte příliš silně a nepoužívejte krouživé pohyby, které mohou vytvořit mikroškrábance. Pokud suchý hadřík nestačí, navlhčete jej jen lehce vlažnou vodou a povrch otřete jedním směrem, poté ihned vyleštěte do sucha. Vyhněte se běžným čisticím prostředkům s obsahem alkoholu, acetonu nebo amoniaku – ty rozpouštějí ochrannou vrstvu laku a povrch se stává náchylnější k dalšímu znečištění.

Typickou chybou bývá přetěžování krabic a balíků. Pokud dáte do jedné krabice pět těžkých knih z knihovny, krabice se prohne a při manipulaci může prasknout. Stejně tak pokud zabalíte kus nábytku do příliš tenké fólie, hrozí, že se při nárazu protrhne. Vždy raději použijte více vrstev, než abyste šetřili materiálem. U skříněk a komod, které se nedají rozebrat, je dobré je postavit na kolečkovou plošinu a zajistit popruhem – usnadní to nakládání do vozu a zabrání zbytečnému zvedání, které může vést k poškození spodní hrany.

Než začnete, změřte si průchozí šířku schodiště, výšku stropu a šířku podesty. Mnoho lidí zapomíná, že největším problémem nebývá samotná chůze po schodech, ale otočení skříně v mezipatře nebo u dveří. Pokud je skříň vyšší než 220 centimetrů, pravděpodobně ji budete muset naklonit do úhlu, což vyžaduje nejméně dvě osoby – jednu na horním konci, druhou dole. Vždy mějte připravené klíny nebo tvrdé kartony na podložení rohů, abyste nepoškrábali lak.