Než se rozhodnete pro konkrétní model, promyslete si, k čemu ostrůvek nejčastěji využijete. Pokud ho budete používat hlavně jako přípravný stůl, postačí jednoduchá deska. Jestli v něm chcete skladovat hrnce, pekáče nebo elektrické spotřebiče, vyberte raději hlubší a vyšší model. A pokud potřebujete více pracovní plochy pouze při větším vaření, sáhněte po výsuvném řešení. Dobře zvolený ostrůvek se stane praktickým pomocníkem, který vám usnadní každodenní vaření i pečení, aniž byste museli sáhnout po stavebních úpravách.

Poslední rada se týká vizuálního propojení s okolím. Pokud to jde, odstraňte dveře do koupelny a nahraďte je posuvnými dveřmi do stěny nebo harmonikovými dveřmi. Tím získáte půl metru čtverečního navíc, který můžete využít pro úložný prostor. A když už budete rekonstruovat, položte stejnou dlažbu na podlahu i na stěnu v prostoru sprchy – spára mezi podlahou a stěnou zmizí a místnost bude působit větší, protože oko nemá kde přerušit kontinuitu.

Nezapomeňte na detaily, které prozrazují povrchovou úpravu. Pokud fotografie ukazuje ostré hrany bez zaoblení, hrozí, že materiál je křehký a při nárazu se odštípne. Všímejte si také rovnoměrnosti laku nebo fólie. Pokud na snímcích vidíte stopy po stříkání, pravděpodobně jde o levnou povrchovou úpravu, která se snadno poškrábe. U masivu sledujte kresbu dřeva – pokud se na různých dílech opakuje identický vzor, jedná se o dýhu, nikoliv masivní dřevo.

Co rozhoduje o praktičnosti a ceně ostrůvku? Prvním osvědčeným typem je pojízdný ostrůvek na kolečkách. Jeho hlavní předností je flexibilita – můžete ho přisunout k lince při vaření, odsunout při úklidu nebo s ním manipulovat při vaření s rodinou. Vybírejte model s brzděnými koly, aby se ostrůvek neposouval při krájení či hnětení těsta. Nevýhodou bývá menší stabilita a často i menší hloubka úložných prostor. Typickou chybou je koupit ostrůvek s příliš mělkými policemi, do kterých se nevejdou běžné hrnce. Vždy kontrolujte vnitřní rozměry, ne jen vnější půdorys. Cena se odvíjí od použitých materiálů (dřevo, MDF, kov), počtu polic a kvality koleček – obecně platí, že levnější kusy mají plastová kola, která se rychle opotřebují.

Nejdůležitější je vytvořit rituál. Nečekejte, až budete mít „plný koš”, ale vyprázdněte třídicí nádoby pokaždé, když jdete vyhodit směsný odpad. To znamená přibližně dvakrát týdně. Při cestě ven si vezměte jednu nádobu, při návratu z obchodu odložte prázdnou na místo. Pokud bydlíte v bytě bez výtahu, pořiďte si na nošení menší kbelík s uchem – nikdy nenesete víc než pár kilogramů. Tento systém zabere pět minut týdně a kuchyň zůstane přehledná, protože v ní nebudou žádné čekající hromady.

Výběr správné popelnice začíná u reálného množství odpadu, které vaše domácnost produkuje. Neexistuje univerzální velikost, protože každá rodina má jiné zvyky – někdo třídí důsledně, jiný končí se směsným odpadem plným plastů a papíru. Než půjdete do prodejny, týden si všímejte, jak rychle se vám plní nádoba, kterou máte aktuálně k dispozici. Pokud ji přeplňujete každé dva dny, je jasné, že potřebujete větší objem, než jaký vám stačil dosud. Naopak pokud vám zůstává stále poloprázdná, pravděpodobně platíte za zbytečně velkou kapacitu.

Papír a kartony snadno zapáchají, pokud do nich dáte mastné obaly od pizzy. Ty do papíru nepatří, ale do směsného odpadu. Zásadní je také nevyhazovat vratné lahve – ty nemají v třídicím systému co dělat. Když odevzdáte dvě PET lahve denně, za týden je to čtrnáct. To už je prostor, který můžete ušetřit. Proto si vedle nádoby na plast položte krabici na vratné obaly, kterou po zaplnění vysypete do bedny v supermarketu. Ušetříte tím nejen místo, ale i nervy při vynášení.

Největší chybou bývá začít s velkými barevnými popelnicemi na každý druh. Místo toho si vezměte jednu středně velkou nádobu na směsný odpad a dvě menší – na plasty a papír. Sklo stačí nosit do venkovního kontejneru jednou za čtrnáct dní, proto ho nemusíte skladovat v kuchyni. Použijte na to krabici ve spíži nebo dokonce na balkoně. Nezapomeňte, že sklenice od kečupu či octa je třeba vymýt, jinak vám v bytě přitáhne hmyz.

Klíčové je také osvětlení. Jediné stropní světlo vytváří ostré stíny a zdůrazňuje hranice místnosti. Zkuste přidat LED pásek pod umyvadlo nebo nad zrcadlo, případně nástěnná svítidla po stranách zrcadla. Světlo rozptýlené do všech stran opticky zvedne strop a prosvětlí kouty. Pozor na přímé bodovky – zvýrazní každou nerovnost na stěnách, takže povrch musí být dokonale hladký.