Věšáky a zrcadla jsou dalším ohniskem chaosu. Pověšené bundy a kabáty by měly být rovnoměrně rozmístěné, ne naskládané na sobě. Pokud je věšák plný, odeberte zimní oblečení, které nenosíte. Zrcadlo a skleněné plochy rychle umyjte hadříkem na sklo, ale pozor na šmouhy – stříkejte přípravek na hadr, ne přímo na zrcadlo. Prach na rámech a horních hranách polic odstraňte suchým hadříkem nebo prachovkou, jinak se při úklidu jen rozletí po místnosti.

Základem útulné ložnice ve stylu hygge není pořízení nové deky za každou cenu, ale pochopení, jak spolu pracují světlo a materiály. Dříve než začnete nakupovat, projděte si místnost za denního světla i večer při umělém osvětlení. Všimněte si, kde vznikají tvrdé stíny a která místa působí chladně. Cílem je rozptýlené, teplé světlo, které neoslňuje a nebudí dojem ordinace.

Každý interiér po čase přestane odpovídat vašim potřebám. Nábytek je sice funkční, ale barvy působí unaveně, uspořádání místností vás nutí obcházet překážky a vy se v bytě necítíte dobře. Než sáhnete po kbelíku barvy nebo objednáte novou sedačku, zastavte se. Proměna nemusí znamenat kompletní rekonstrukci. Často stačí pár cílených zásahů, které změní vnímání prostoru víc, než byste čekali.

Co se stane, když váleček nepřekonáte správně Váleček je hlavním zdrojem postříkání, pokud ho používáte příliš rychle nebo s přemírou barvy. Zbytek barvy na válečku stéká a stříká při každém pohybu. Místo toho namočte váleček do barvy a pak ho převalte po mřížce v nádobě – tím odstraníte přebytek. Malujte pomalými, rovnoměrnými tahy a váleček příliš netlačte. Pokud malujete strop, vyplatí se použít teleskopickou tyč, která udrží váleček v bezpečné vzdálenosti od obličeje a stěn. Když malujete rohy, sáhněte po štětci a barvu do nich rozetřete s citem – nikdy neválečkem, který barvu vystřikuje do okolí.

Dalším častým problémem je věšák, který je příliš nízký nebo naopak moc vysoký. U dveří by měl být háček na kabát ve výšce, na kterou dosáhnete bez natahování, ale nesmí být nad úrovní vašich ramen, jinak budete kabát zvedat a mačkat se. Ideální je věšet bundy na tyč ve výšce 150–160 centimetrů, na kterou pověsíte i tašku. Když máte děti, přidejte druhou tyč níž – jinak budou kabáty končit na zemi, protože dítě na standardní tyč nedosáhne.

Typickou chybou je nakupovat doplňky bez rozmyslu. Než koupíte další svíčku nebo vázu, změřte si místo, kam ji chcete postavit. Vytvořte si „zóny” — na konferenčním stolku by měly být maximálně tři předměty (podnos, svíčka, malá mísa), na poličce pět, a to v různých výškách. Pokud máte pocit, že je místnost nepřehledná, vyfoťte si ji mobilem a prohlédněte si snímek. Fotografie odhalí nepořádek, který oko přehlédne.

Nakonec si dejte pozor na přemíru dekorací. Police s knihami, suvenýry nebo květináče v předsíni sice vypadají útulně, ale jen do chvíle, než se na ně začnou kupit klíče, rukavice a letáky. Předsíň je funkční zóna, ne obývák. Nechte na poličce jednu malou misku na drobnosti a zbytek místa využijte na každodenně potřebné věci. Pokud budete držet princip „každá věc má své místo a každý den se sem vrací jen to, co patří k odchodu a příchodu”, předsíň vás přestane stresovat a vy ušetříte čas, který byste jinak trávili hledáním klíčů nebo bot.

Začněte u podlahy. Největší chybou je vytírat a vysávat, když jsou na zemi boty, tašky nebo kobereček plný písku. Nejdřív vše, co nepatří na zem, přesuňte na místo určení – boty do botníku, tašku na věšák, kobereček ven na oklepání. Pokud máte prašnou podlahu, rychle ji přejeďte smetákem nebo vysavačem s úzkou hubicí. Prach a drobné nečistoty z bot se nejvíc drží u dveří a v rozích, proto těmto místům věnujte zvláštní pozornost.

Když už řešíte úložné prostory, myslete na to, co se v předsíni skutečně děje. Každý den se sem vracíte s taškou, bundu si sundáváte a boty necháváte u dveří. Proto by měl být botník buď otevřený, nebo s výsuvnými policemi. Plné dvířka vypadají úhledně, ale v praxi je nebudete otevírat pokaždé, když si vyměníte boty. Pak boty skončí na podlaze – a to je ten okamžik, kdy se z předsíně stane skladiště. Zkuste botník s perforovanými policemi nebo s odklápěcími moduly, které nechají boty dýchat a vy je nemusíte uklízet do hlubin skříně.

S barvami to nepřehánějte. Častým omylem je natřít všechny stěny jednou výraznou barvou. Lepší je zvolit neutrální základ na stěny a výraznou barvu použít na jednu plochu — za pohovku, na dveře nebo na vnitřní stranu police. Stejně tak vzor. Pokud máte květinový koberec, volte jednobarevné doplňky. Pokud jsou polštáře kostkované, nechte stěny čisté. Vzor a barva mají být v rovnováze, ne spolu soupeřit.