Kromě nátěru je zásadní také ochrana všech hran a vrutů. Vrutová spojení vždy před montáží předvrtejte a poté zalijte tmelem nebo silikonem. Jednotlivé police můžete také olepit hliníkovou nebo PVC páskou, která sice vypadá decentně, ale spolehlivě chrání nejvíce namáhaná místa. Pokud montujete police na zeď, podložte je v místě kontaktu se stěnou a zespodu gumovými podložkami, aby se za police nedostávala voda a nezůstávala tam dlouho.

Pokud je betonový podklad nerovný, nejde jen o estetický problém. Výškové rozdíly, prohlubně nebo vybouleniny se přenášejí na povrchovou vrstvu – dlažbu, vinyl či epoxidovou stěrku. Většina lidí sáhne po samonivelační hmotě, ale ne vždy je to nutné a ne vždy to stačí. Nejprve si proto změřte rovinnost dvoumetrovou latí a zapište si maximální odchylky. Podle toho zvolíte postup, který skutečně odpovídá stavu podkladu. Pokud jsou rozdíly menší než 3 mm na dva metry, stačí tenkovrstvá oprava. U větších nerovností přichází na řadu jiné metody.

Typická chyba začátečníků: lepení fólie na špinavé sklo nebo do vlhkého prostředí. Voda s mýdlem musí být čistá, jinak se pod fólií vytvoří usazeniny. Dalším problémem je stříhání fólie přesně na míru před lepením – fólie se smršťuje teplem, proto vždy nechte přesah. A pokud lepíte na okno s dvojsklem, zeptejte se prodejce, zda je fólie vhodná – některé typy mohou způsobit tepelné pnutí.

Pokud jsou rozdíly větší než 20 mm, zvažte suchý vyrovnávací potěr. Skládá se z keramzitu nebo pěnového skla, které se urovná a zhutní, a teprve na něj se položí vrstva cementové směsi. Tento systém je vhodný zejména tam, kde nechcete zvyšovat zatížení stropu. Suchý potěr nevyžaduje dlouhé schnutí a můžete po něm chodit další den. Problém nastává, pokud zapomenete na okrajovou izolační pásku – bez ní se potěr vlivem teplotních změn pohybuje a povrchová vrstva praská.

Výroba polic do koupelny z OSB desek není tak nesmyslná, jak by se mohlo zdát. Pokud zvolíte správný typ desky a hlavně ji dokonale ošetříte, získáte funkční a levný úložný prostor. Základní pravidlo zní: do koupelny patří pouze OSB desky s vyšší odolností proti vlhkosti, které mají ve své struktuře speciální pojiva. Tyto desky poznáte podle zeleného zabarvení. I tak je ale nutné je dodatečně opatřit proti vodě, protože samotná deska není stoprocentně voděodolná.

Praktickým trikem je natočit žlábek delší stranou ke stěně, ne do středu koupelny. Tím zkrátíte spádovou vzdálenost a snížíte potřebný výškový rozdíl. Pokud máte na výběr, volte žlábek s bočním odtokem místo středového. Lépe se napojí na stávající odpadní potrubí vedené v podlaze, které v paneláku obvykle vede těsně u stěny. Nezapomeňte zkontrolovat, kterým směrem odpadní trubka skutečně klesá – u starších domů bývá průchodka do stoupačky umístěná jinak, než ukazuje stavební výkres.

Když se vyrovnávací hmota nechytá nebo praská Než začnete s jakoukoli úpravou, musí být beton suchý, zbavený prachu a mastnot a napenetrovaný. To platí dvojnásob pro místa, kde se vyskytují výkvěty nebo odlupující se vrstvy. Typická chyba: nanesete vyrovnávací hmotu na savý podklad bez penetrace a za týden se objeví síť trhlinek. Penetrace nesmí být vynechána ani pod samonivelační směs, která se pak chová úplně jinak – lépe teče a nepřichází o vodu tak rychle. Pokud je podklad velmi nasákavý, naneste penetraci dvakrát. Druhá vrstva se natírá až po zaschnutí té první.

Po zaschnutí zkontrolujte hrany a přebytečnou fólii odřízněte ostrým nožem. Takto nalepená fólie vydrží několik let. Při údržbě používejte měkkou houbu a neutrální saponát, agresivní čisticí prostředky fólii poškrábou. Když budete postupovat podle tohoto postupu, získáte nejen chladnější byt, ale i klid před zraky sousedů.

Typickou chybou u montáže s vruty je nedostatečné utěsnění. Pokud síť napínáte přes rám, mezi rámem a sítí může zůstat mezera, kudy se hmyz dostane dovnitř. Použijte proto těsnicí profil nebo silikonový pásek, který přilepíte na rám před nasazením sítě. U balkonových dveří zase pozor na spodní hranu – síť musí dosahovat až k prahu, jinak se pod ní protáhne kočka nebo komáři. Vždy si před finální montáží síť nasucho přiložte a zkontrolujte, že přesahuje všechny kouty a že se dá pohodlně otevírat a zavírat.

Hydroizolace se musí natáhnout nejen na podlahu, ale i na stěny do výšky minimálně dvaceti centimetrů a do prostoru kolem žlábku. V paneláku je kritický přechod mezi podlahou a stěnou, kde betonová deska přechází v příčku z tvárnic. Spoj přelepte těsnicí páskou a zatmelte. Nikdy nevěřte tvrzení, že keramická dlažba je vodotěsná – spáry propouštějí vodu vždy, a pokud izolace selže, voda si najde cestu do panelu a po ocelové výztuži až k sousedovi. Po zaschnutí izolace udělejte zkoušku: zalijte plochu sprchy vodou a nechte ji tam hodinu. Pokud hladina klesá bez zapnutého odtoku, máte netěsnost.