Žádný přípravek ale neochrání psa stoprocentně. Po každém návratu z venku proto projeďte srst jemnými prsty, zejména kolem uší, pod krkem, v podpaží, v tříslech a mezi prsty. Klíšťata se přichytávají i na méně exponovaných místech, jako je hřbet nebo kořen ocasu. Pokud narazíte na zárodek, který se ještě nepřisál, stačí ho setřít. Přisáté klíště odstraňte speciální háčkem nebo kroužkem, kterým ho uchopíte co nejblíže kůže a plynulým tahem vytáhnete. Nikdy předtím klíště nemažte olejem, máslem ani alkoholem – to může způsobit, že parazit vyvrátí obsah žaludku do rány a zvýší riziko infekce.

Co dělat, když štěně táhne k jiným psům nebo lidem Na ulici je největší výzvou setkání s jinými psy. Pokud štěně táhne za nimi, nechte ho nejprve zklidnit a pak ho odměňte za to, že se dívá na vás. Přibližujte se k druhému psovi po oblouku, abyste snížili napětí. Pokud je to možné, požádejte majitele druhého psa, aby se zastavil a počkal, až se vaše štěně uklidní. Teprve když je vodítko volné, nechte je očichat se. Tento postup opakujte při každém setkání, ale nikdy nenuťte psa do kontaktu, pokud dává najevo strach nebo agresi. Stejně postupujte u lidí, kteří chtějí štěně hladit. Nechte psa rozhodnout, kdy se přiblíží, a odměňte ho za klidné chování.

Trpělivost je při tomto procesu zásadní. Záleží na povaze kočky, ale pozitivní změna se obvykle dostaví během několika týdnů, pokud cvičíte pravidelně a v krátkých blocích. Nacvičte také samotný vstup do přepravky bez pamlsku, ale s otevřenými dvířky – ať kočka ví, že dovnitř může jít i bez odměny. Po každém cvičení přepravku znovu otevřete a nechte ji volně přístupnou. Tím zajistíte, že si kočka vytvoří pozitivní vztah a při skutečné cestě k veterináři bude mnohem klidnější.

Klíčem k úspěchu je správné načasování odměny. Pamlsek dávejte ve chvíli, kdy je vodítko skutečně uvolněné, ne když pes zrovna táhne. Pokud začnete odměňovat při prvním náznaku napětí, pes se naučí, že tahání se vyplácí. Důležité je také měnit směr chůze bez varování. Když štěně začne táhnout, zastavte se a počkejte, až se vrátí k vaší noze. Teprve pak se znovu rozejděte. Tento princip funguje, protože pes rychle zjistí, že tahání ho nikam nedovede. Nekřičte a netrestejte, stačí klidné zastavení a čekání. Pokud je štěně velmi vzrušené, zkuste před tréninkem vyběhat venku na volném prostranství bez vodítka, aby mělo odreagování.

Po přistání a opuštění letadla kočku co nejdříve odvezte na klidné místo, kde si může odpočinout. Nechte ji v přepravce, dokud nejste doma nebo v ubytování, a teprve tam jí otevřete dvířka. První hodiny po příletu jí nabídněte vodu a malou dávku jídla. Pokud by se objevily známky silného stresu, jako je nadměrné slinění, třes nebo zvracení, kontaktujte veterináře. Správná příprava a klidný přístup znamenají, že i náročná cesta může proběhnout bez větších problémů.

Většina koček vnímá přepravku jako hrozbu, protože se v ní objevuje pouze ve chvílích, kdy následuje cesta k veterináři, stěhování nebo jiná nepříjemná událost. Klíčem k bezstresovému zvykání je změnit tuto asociaci dřív, než vůbec nastane potřeba přepravky použít. Přepravka by se měla stát běžnou součástí domácnosti, podobně jako pelíšek nebo škrabadlo – místem, kam kočka chodí dobrovolně, protože tam je jí dobře.

Při tréninku mezi jinými psy se vyhněte běžné chybě: nevoláte štěně, když je už v plné hře. V tu chvíli je jeho pozornost úplně jinde a šance na úspěch je mizivá. Mnohem lepší je přivolat ho ve chvíli, kdy se k jinému psovi teprve blíží, nebo když se na chvíli zastaví. Pokud to nezvládá, vraťte se o krok zpět a zvyšte vzdálenost. Další častou chybou je monotónní opakování povelu. Řeknete „ke mně” pětkrát za sebou, a když štěně přijde až na třetí, odměna není tak výrazná. Povel by měl zaznít pouze jednou, a pokud štěně nereaguje, přerušte trénink a začněte znovu od snazší situace.

Když kočka začne do přepravky sama chodit i bez pamlsku, přejděte k nácviku zavírání. Začněte s krátkými intervaly: zavřete dvířka, hned je otevřete a dejte kočce pamlsek. Postupně intervaly prodlužujte – z pěti sekund na půl minuty, poté na několik minut. Mezitím přepravkou občas jemně zatřeste, jako byste ji nesli, a hned zase položte. Kočka se tak naučí, že pohyb a zvuky neznamenají nebezpečí. Během celého nácviku mluvte klidným tónem a po každém úspěchu kočku odměňte.

Kombinace přípravků a kontrola srsti: základ, na kterém stavte Nejspolehlivější ochranu zajišťuje kombinace vnitřní a vnější aplikace. Tablety nebo kapky na kohoutek pokrývají několik týdnů, ale jejich účinek se liší podle hmotnosti psa, věku i zdravotního stavu. Vždy proto řiďte dávkování podle informací v příbalovém letáku a nepřekračujte doporučené intervaly. Pokud sáhnete po obojku, počítejte s tím, že jeho účinek začíná až po několika dnech – nečekejte, že zabere okamžitě. Aplikujte ho vždy s dostatečným předstihem, ideálně těsně před plánovaným pobytem v přírodě.