Častou chybou je malování na znečištěný nebo mastný kámen, což vede k okamžitému odlupování. Další chybou je rychlé vyhoření barvy – pokud nátěr nevytvrdíte postupně, jeho životnost se dramaticky zkrátí. Pozor si dejte i na příliš silnou vrstvu, která se při zahřátí začne vlnit. A pokud plánujete kámen natírat znovu, vždy nejprve odstraňte starý nátěr, jinak nová vrstva nepřilne.

Důležitější než druh dřeva je jeho vlhkost. Čerstvě pokácené dřevo mívá kolem 50–60 % vody. S takovým palivem jen ztrácíte energii – polovina tepla se spotřebuje na odpaření vody. Ideální je dřevo vysušené na 15–20 %, které poznáte podle prasklin na čele, podle suchého zvuku při poklepání a podle toho, že na řezu není vlhké. Pokud máte možnost, měřte vlhkost vlhkoměrem. Suché dřevo hoří jasným plamenem, méně kouří a nezanechává saze.

Jak správně dimenzovat a řídit akumulaci Množství akumulační hmoty se odvíjí od velikosti místnosti a tepelných zisků. Obecně platí, že na každý metr čtvereční podlahové plochy by mělo připadat alespoň 300 až 500 kilogramů aktivní hmoty, která přichází do styku se vzduchem. Pozor ale na přebytky – když je hmoty příliš, teplo se nestačí uvolnit a místnost je chladná. Ideální je kombinace lehkých konstrukcí (dřevo, sádrokarton) pro rychlou reakci a těžkých prvků pro pomalé uvolňování.

Častou chybou je topení dřevem z jehličnanů, které je napuštěné pryskyřicí. Pryskyřice se usazuje v komíně a vytváří hořlavý dehet. Pokud už smrkové nebo borovicové dřevo máte, použijte ho pouze na roztápění, a to nejlépe ve směsi s tvrdým dřevem. Dalším problémem je dřevo staré přes pět let – ztrácí na výhřevnosti, stává se křehkým a jeho povrch je vysušený až do běla. Takové dřevo poznáte podle toho, že je lehké a jeho kůra se snadno odděluje.

Důležité je také řízení topného systému. Pokud používáte krbová kamna nebo tepelné čerpadlo s akumulační nádrží, spouštějte ohřev v době, kdy je zdivo nejchladnější – obvykle ráno. Vyhněte se častému přetápění, protože to vede k přehřívání a plýtvání energií. Moderní termostaty s ekvitermní regulací dokážou předpovědět potřebu tepla a přizpůsobit dodávku tak, aby se zdivo stihlo nabít i vybít.

Než začnete topit, podívejte se na to, co vlastně máte na skládce. Ne každé dřevo hoří stejně. Nejlepší výsledky dává tvrdé dřevo z listnáčů – buk, dub, habr, jasan nebo javor. Má vysokou výhřevnost, hoří pomalu a vytváří dlouho žhnoucí uhlíky. Měkké dřevo ze smrku, borovice nebo modřínu hoří rychle, ale méně vydrží a více prská. Pro rychlé roztopení se hodí, ale na celou noc je nepoužitelné.

Jak správně nanášet a vytvrdit nátěr Před aplikací barvu důkladně promíchejte, aby se pigment a pojidlo rovnoměrně spojily. Nanášejte ji v tenkých vrstvách – ideálně štětcem nebo válečkem, případně stříkací pistolí pro větší plochy. Tloušťka každé vrstvy by neměla přesáhnout 0,1 mm, protože silnější vrstva špatně přilne a při zahřátí praská. Nechte první vrstvu zaschnout podle pokynů výrobce, obvykle 2 až 4 hodiny, a teprve poté naneste druhou. U kamene s nerovným povrchem dbejte na to, aby se barva dostala do všech prohlubní a pórů.

Na závěr si zapamatujte jednoduché pravidlo: kombinujte druhy dřeva. Na roztopení použijte měkké dřevo, na přiložení pak tvrdé. Díky tomu dosáhnete stabilního ohně bez přehřívání a s minimem popela. Pokud budete dřevo připravovat sami, nařežte a naštípejte ho na jaře, aby mělo dost času na zaschnutí do zimy. Kvalitně připravené dřevo vám ušetří čas i peníze a hlavně vám dá teplo, které je opravdu cítit.

Když se rozhodnete vyměnit těsnění u kamen nebo krbových vložek, často čekáte, že se zlepší jejich výkon a prodlouží životnost. Jenže pokud nové těsnění nasadíte bez ohledu na to, jak je přívod vzduchu nastavený, můžete docílit přesně opačného efektu. Zejména u zařízení s možností úplného zavření přívodu vzduchu hrozí, že se naruší stabilita hoření. Problém přitom nebývá v samotném těsnění, ale v jeho rozměru, hustotě a způsobu usazení.

Pamatujte, že akumulace není samospásná – funguje pouze v kombinaci s kvalitní izolací obvodového pláště a řízeným větráním. V dobře zatepleném domě s rekuperací vám zdivo pomůže udržet stabilní teplotu i při výpadku topení, ale ve špatně izolované budově se stane jen zbytečnou zátěží. Proto nejprve vyřešte obálku budovy a teprve poté investujte do těžkých příček a podlah.

Prvním krokem je kontrola vlhkosti palivového dřeva. Čerstvě nařezané dřevo obsahuje přes 20 % vody, což vede k nízké teplotě hoření a tvorbě velkého množství sazí. Ideální je dřevo s vlhkostí do 15 %, které máte možnost skladovat na suchém místě nejméně dva roky. Před topením vždy ověřte, že dřevo nepraská a nemá vlhkou kůru. Pokud si nejste jisti, kupte si vlhkoměr na dřevo – jedná se o levnou pomůcku, která se vyplatí.