Základní rozdíl je mezi fixními a snímacími aparátky. Fixní rovnátka, tedy ty „kovové zámky” nalepené na zuby, jsou u dětí a mladistvých do 18 let hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a to za předpokladu, že léčba je indikována ze zdravotních důvodů – typicky při výrazné vadě skusu, která ovlivňuje žvýkání nebo řeč. U dospělých pojišťovna přispívá jen ve výjimečných případech, například když je vada důsledkem úrazu nebo závažného onemocnění.

Jak řešit konkrétní situace, než se dostanete k ortodontovi Když se drát vysune a píchá do tváře, zkuste ho opatrně zatlačit pinzetou zpět za poslední zámek. Pokud to nejde, odstřihněte přečnívající konec malými nůžkami na nehty. Před tím si místo osušte papírovým kapesníkem, ať drát neklouže. Nikdy drát netahejte ani neohýbejte silou, mohli byste poškodit zámek nebo kořen zubu. Uvolněný zámek, který stále drží na ligu, nechte být. Pokud spadl úplně, vyjměte ho z úst a uschovejte. Na místo ho nelepte žádným superlepidlem, mohli byste poškodit sklovinu i zámek. Ortodonta ho přilepí znovu.

Další problém nastává, když lidé kartáček používají jen na viditelná místa. Zuby za drátem, v zadní části úst, jsou nejvíce ohrožené zubním kazem. Proto si vytvořte pořadí: čistěte vždy od zadních zubů k předním, a to systematicky po jednotlivých mezerách. U rovnátek je také vhodné používat kartáček po každém jídle, alespoň na vypláchnutí a odstranění velkých zbytků — ale hlavní důkladné čištění provádějte jednou denně.

Pravidelná kontrola u odborníka je nezbytná, ale i mezi návštěvami byste měli sledovat stav rovnátek. Pokud si všimnete, že se některý zámek viklá, nebo se oblouk posunul a dráždí dáseň, nečekejte a objednejte se dříve. V případě, že se vám uvolní gumička nebo ligatura, můžete ji dočasně ponechat na místě a jen zvýšit opatrnost při čištění. Nikdy se nepokoušejte opravovat rovnátka sami, protože byste mohli narušit celý ortodontický plán. S správnou péčí a ohleduplností k jídlu zvládnete celou léčbu bez zbytečných komplikací a s viditelným výsledkem – rovnými a zdravými zuby.

Mezizubní kartáčky jsou u rovnátek nezbytnou součástí hygieny, ale jejich životnost a účinnost závisí na tom, jak je mezi jednotlivými použitími skladujete. Většina lidí kartáček po vyčištění jen opláchne vodou a nechá ho volně ležet na umyvadle. To je ale cesta k rychlé destrukci štětin i k množení bakterií. Pokud chcete, aby vám kartáček vydržel déle a hlavně aby skutečně čistil, musíte mu věnovat pár sekund péče po každém použití.

Praktická rada: pokud vám ortodontista doporučí nadstandardní typ rovnátek, zeptejte se, jaká je „základní varianta”, kterou pojišťovna hradí. Mnohdy je rozdíl ve výsledku minimální, ale v ceně značný. A pozor na to, že některé kliniky lákají na výhody bez upozornění, že jde o plně hrazenou službu. Všechno si nechte napsat do ceníku a porovnejte s podmínkami vaší pojišťovny.

Typickou chybou je čištění příliš velkou silou. Když budete tlačit kartáček na zámky, můžete poškodit lepidlo, kterým jsou připevněné, a rovnátka se začnou uvolňovat. Také se vyhněte běžným zubním nitím – s fixními rovnátky se s nimi pracuje špatně a snadno přetrhnete nit. Místo toho používejte superfloss, který má na jednom konci tužší část, pomocí níž prostrčíte nit pod oblouk. Pokud vám to nejde, vyberte si mezizubní kartáčky s menším průměrem, ale vždy je veďte jemně, abyste neporanili dáseň.

Domácí zásoba by měla být o něco větší. Kromě vosku a pinzety mějte i ortodontické nůžky, extra sadu gumiček a ústní zrcátko s osvětlením. Hodí se také malá lékárnička s náplastí na puchýře, kterou můžete použít jako provizorní krytí na drát. Nezapomeňte na dentální kartáčky, kterými vyčistíte místa, kam se běžný kartáček nedostane. Až budete mít vše pohromadě, vyzkoušejte si doma, jak se s nástroji pracuje. Tím získáte jistotu a v krizové situaci nebudete tápát.

Při výběru se zaměřte na kartáčky s drátěnou kostrou s plastovým povlakem na konci — zabráníte tak poranění dásní. Rukojeť by měla být dostatečně dlouhá, abyste dosáhli i na poslední stoličky. Pokud máte citlivé dásně, volte kartáčky s měkčími štětinami, ale uvědomte si, že příliš měkké nemusí odstranit tvrdý zubní povlak. Po použití kartáček opláchněte vodou a nechte uschnout na vzduchu — vlhké prostředí podporuje množení bakterií.

Základem je důkladné vyčištění kartáčku hned po použití. Nechte chvíli téct vlažnou vodu a kartáček pod ní protáhněte, ideálně proti směru štětin, abyste z nich dostali zbytky jídla a zubního plaku. Nezapomeňte na držák – právě tam se nejčastěji zachytávají zbytky, které pak při dalším použití zanesete zpět do mezizubních prostor. Pokud máte kartáček s ochranným krytem, vyčistěte i ten. Na trhu jsou i čisticí tablety na mezizubní kartáčky, ale postačí i obyčejná voda a občasné použití jemného mýdla nebo jaru.