Šestý krok: využijte akumulaci. Kamna nejsou jen zdroj tepla, ale i tepelná hmota. Pokud máte možnost, obložte zadní a boční stěny šamotovými deskami, které se zahřejí a pak sálají teplo dlouho po vyhasnutí. Nebo topíte-li v kachlových kamnech, naučte se protopit je naplno večer, aby přes noc sálala. V běžných kamnech to znamená nehasit plamen příliš brzy – naopak nechte dohořet do žhavých uhlíků, pak zavřete klapky a teplo se bude uvolňovat postupně.

Pozor také na to, že podložka nechrání jen podlahu, ale i stěny v blízkosti kamen. Pokud jsou kamna umístěna blízko hořlavé stěny, musí být na stěně instalovaná také nehořlavá deska. Stejně tak je nutné zkontrolovat vzdálenost od nábytku, který by mohl být vystaven sálavému teplu. Vždy se řiďte montážním návodem kamen a místními stavebními předpisy. Při jakýchkoliv pochybnostech se obraťte na kominíka nebo hasiče, kteří vám poradí s konkrétním řešením.

Železná kamna sálají velké množství tepla, ale sáláním ohřívají také podlahu v okolí. Pokud podložka není správně zvolená nebo položená, může dojít k poškození podlahy, v horším případě i k požáru. Základním pravidlem je, že podložka musí být nehořlavá a musí mít takovou plochu, aby přesahovala obrys kamen minimálně o 30 centimetrů na každou stranu. U kamen s předním sklem se přesah směrem dopředu zvětšuje, protože sálání je tam nejsilnější.

Pokládka podložky a nejčastější chyby Samotná pokládka začíná přípravou podlahy. Podložka musí ležet na stabilní, vodorovné ploše, jinak se může prohnout a prasknout. Pokud je podlaha dřevěná, podložku položte na dlaždice nebo na vrstvu sádrokartonu typu A1. Vyhněte se pokládání podložky přímo na koberec, byť na krátkou dobu. Mezi podložkou a stěnou nechte mezeru minimálně 5 centimetrů, aby mohl proudit vzduch. Spáry mezi jednotlivými díly podložky musí být těsné, jinak se pod ní může dostat žhavý popel.

Pro čisté hoření sledujte barvu plamene. Modrý a průhledný plamen značí dostatek kyslíku. Žlutý a oranžový plamen s kouřem je varováním – přivřete přívod vzduchu, ale ne úplně. Ideální je nastavit přívod tak, aby plamen tančil těsně nad dřevem, ale nešlehal do komína. Tím snížíte usazování sazí a zvýšíte účinnost. Po dohoření nechte popel vychladnout, ale nevybírejte ho celý – tenká vrstva chrání dno.

Začneme u základu, který většina lidí podceňuje: palivo. Suché dřevo s vlhkostí pod 20 procent hoří s vysokou účinností a produkuje minimum dehtu. Pokud topíte čerstvě nařezaným dřevem, část energie se spotřebuje na odpaření vody, a vy místo tepla dostanete páru. Měřte vlhkost pomocí vlhkoměru, nebo si kupte dřevo naštípané a proschlé minimálně dva roky. Skladujte ho na vzdušném místě, nikdy ne přímo u kamen – tam se vlhkost kondenzuje.

Typickou chybou je přikládání vlhkého dřeva. Čerstvě nařezané dřevo obsahuje až 60 % vody a jeho spalování je energeticky ztrátové a ekologicky neúnosné. Voda se musí nejprve odpařit, což strhává teplotu spalování dolů, a dochází k nedokonalému hoření. Proto se dřevo musí sušit minimálně dva roky na vzdušném místě, nejlépe pod přístřeškem, a před použitím zkontrolujte jeho hmotnost a zvuk – suché dřevo při poklepání zvoní, vlhké vydává tlumený zvuk. Druhým častým neduhem je přetápění kamen. Pokud do malých kamen nacpete příliš mnoho polen, vzduch nemá šanci projít celou hromadou, hoření se udusí a vy získáte jen dým a zplodiny.

Posledním krokem je pravidelná kontrola celého systému. Jednou za rok by měl kominík zkontrolovat nejen komín, ale i samotná kamna, a to před začátkem topné sezóny. Zanesený komín, prasklá těsnění nebo ucpaný přívod vzduchu způsobí, že i dobře usušené dřevo bude hořet špatně. Pokud ale dodržíte všechny zásady, tedy suché dřevo, správné přikládání, regulaci vzduchu a údržbu, pak topení dřevem zůstává jedním z nejekologičtějších způsobů vytápění, které máte k dispozici. Klíčem je uvědomit si, že ekologie nezávisí na materiálu, ale na tom, jak s ním zacházíte.

Větrání je další kámen úrazu. Když vyvětráte při otevřeném okně na pět minut, zdivo zůstává teplé a vzduch se rychle obnoví. Pokud ale necháte okno otevřené déle (třeba přes den), stěny se ochladí a jejich akumulovaný „náboj” zmizí. Větrejte proto krátce a intenzivně, a to nejlépe v době, kdy topení běží – teplo se tím neztratí, ale naopak se rychleji vrátí zpět do zdiva. Stejně tak se vyhněte tomu, abyste na noc úplně vypínali topení v místnosti s masivními stěnami – teplota sice klesne, ale zdivo bude stále sálat do prostoru, což stačí pro udržení komfortu.