Samet a manšestr jsou specifické. Nikdy je nežehlete na tvrdé podložce – chloupky se splácnou a zůstanou nevzhledné světlé pruhy. Místo žehlení použijte napařovač nebo je zavěste do koupelny, kde je vlhký vzduch uvolní. Pokud musíte žehlit, položte samet rubem nahoru na froté ručník a žehlete z rubu při nízké teplotě. Po vyžehlení látku zvedněte a protřepejte, aby se chloupky zvedly.

Ideálním místem pro sušení v bytě je koupelna, pokud má větrací otvor nebo okno. Pověste povlečení na sušák a umístěte ho tak, aby mezi jednotlivými vrstvami proudil vzduch – nikdy nevěšte povlečení přes sebe. Pokud máte sušák s křídly, rozložte povlečení tak, aby bylo co nejvíce napnuté, a mezi jednotlivé části vložte čisté suché ručníky, které nasají vlhkost. Ručníky vyměňte, jakmile zvlhnou.

Když si chcete koupit povlečení, které vydrží a bude příjemné na dotek, nevyhnete se základní rozhodování: zvolit povlečení z metráže, nebo balené kusy. Zatímco balené povlečení často láká na obrázek na obalu, skutečná kvalita se skrývá v použité tkanině, hustotě nití a provedení švů. Zkušení nakupující vědí, že se vyplatí věnovat pozornost nejen ceně, ale hlavně materiálovému složení a gramáži. Pokud právě stojíte před regálem s povlečením, podívejte se na štítek – to je první klíč k tomu, abyste nebyli zklamaní.

Nejdůležitější ukazatel kvality je složení materiálu. Nejlepší volbou bývá 100% bavlna s označením „bavlněný kepr” nebo „perkál”. Kepr poznáte podle diagonálního prošití, je pevnější a méně se mačká. Perkál je zase jemnější a hladší, vhodný pro citlivou pokožku. Naopak se vyhněte povlečení s příměsí polyesteru – byť je lacinější a sytě barevné, špatně saje vlhkost a po pár praních se začne žmolkovat. Typickou chybou je koupit povlečení podle vzoru nebo barvy a podcenit gramáž – tedy hustotu tkaniny. Čím vyšší gramáž, tím hustší tkanina a delší životnost. Orientovat se dá i podle počtu vláken na čtvereční palec, ale číslo není vždy spolehlivé – výrobci ho někdy uměle navyšují.

Než začnete záclonu věšet, věnujte pozornost samotné žabce – malému plastovému či kovovému prvku, který drží záclonu na garnýži. Nejčastější chybou je navlékání žabky na záclonu až po jejím závěsu, kdy už je látka shrnutá a kroužek se jen těžko otáčí. Správný postup je opačný: nejprve žabku nasaďte na okraj záclony, a teprve poté celý díl zavěšujte na tyč. Před navlékáním si připravte žehličku – záclona by měla být dokonale vyžehlená, protože po navlečení se případné záhyby jen těžko odstraňují.

Než začnete s praním, rozhodující je štítek. Většina závěsů dnes snese praní na 30–40 °C, ale jsou výjimky. U těžkých sametových nebo vlněných textilií často narazíte na symbol „jen chemické čištění”. Pokud štítek chybí, otestujte kus látky v nenápadném rohu – namočte, vyždímejte a zkuste přejet prstem. Pokud se barva pustí nebo se materiál srazí, dejte přednost suchému čištění nebo šetrnému ručnímu praní.

Polyester a další syntetické materiály (nylon, acetát) žehlení příliš nepotřebují. Pokud se přesto zmačkají, žehlete je při nejnižší teplotě, nebo ještě lépe použijte napařovač. Žehličku držte ve vzdálenosti 5–10 cm od látky a pohybujte s ní bez tlaku. Přímý kontakt s horkou žehličkou způsobí slepení vláken a látka ztvrdne. U záclon z tylu nebo voálu se žehlení vyhněte úplně – zavěste je vlhké a nechte napnout vlastní vahou.

Povlak na válcový polštář můžete ušít dvěma způsoby: s tunýlkem na koncích, nebo s celorozepínacím zipem. Tunýlek je jednodušší – stačí na obou koncích látky zahnout okraj o dva centimetry, prošít a provléct šňůrku nebo gumu. Pro větší pohodlí při sundávání zvolte zip, ale myslete na to, že zip musí být o dva až tři centimetry kratší než je obvod polštáře. Při střihu vždy přidejte na švy alespoň jeden a půl centimetru, a pokud používáte vzorovanou látku, počítejte s tím, že vzor se musí na spoji scházet, což vyžaduje větší přídavek.

Než povlečení koupíte, zkuste si představit, jak často ho budete prát. Časté praní na vyšší teplotu (60 °C) sice zaručí hygienickou čistotu, ale zároveň namáhá vlákna. Proto je dobré vybírat povlečení, které snesou praní na 40 °C a přitom si zachovají tvar i barvu. Zkontrolujte také, jestli je povlečení předeprané nebo upravené proti srážení. Pokud tato informace na štítku chybí, počítejte s tím, že se může srazit až o pět procent. Typickou chybou je koupit povlečení, které vypadá skvěle v obchodě, ale po prvním vyprání se z něj stane „zmačkaný hadr” – proto se vyplatí investovat čas do čtení etiket.