Klasikou je kyslíkové bělení pomocí prášku s aktivním kyslíkem. Ten seženete běžně v drogerii a funguje bez chloru. Rozpusťte ho podle návodu na obalu ve vodě o teplotě čtyřicet až šedesát stupňů a nechte záclony máčet alespoň čtyři hodiny. Kyslíkové bělení je bezpečnější pro bavlnu i směsové tkaniny a nezanechává žluté fleky. Pozor na příliš dlouhé máčení u barevných záclon, i ty bílé mohou mít barevné proužky, které by vybledly.

Základní pravidlo zní: krátká záclona se hodí tam, kde nechcete textilií dominovat. Typicky jde o kuchyně, jídelny, malé koupelny nebo pracovny u stropních oken. Pokud máte okno s parapetem, který aktivně využíváte, je krátká záclona logickou volbou – nebrání v otevírání, nezacpává prostor a snadno se udržuje. Naopak do reprezentativního obývacího pokoje nebo ložnice s vysokými stropy působí krátká záclona často stísněně a neúměrně zkracuje okno. Tam sáhněte raději po dlouhých závěsech nebo roletách.

Pokud chcete slavnostní stůl doladit do detailu, pořiďte si dva ubrusy – jeden na běžné slavnosti, druhý na velké události, kde se čeká více hostů. Druhý ubrus může být o něco delší a z odolnějšího materiálu. Stejně tak se vyplatí mít v záloze jednobarevný bavlněný ubrus pro případ, že první se zašpiní už před večeří. Skladujte ubrusy pověšené na ramínku, ne složené v šuplíku – předejdete tak vzniku trvalých záhybů, které se žehličkou jen obtížně odstraňují. Věnujte pozornost i velikosti – pokud máte kulatý stůl, změřte průměr a připočtěte dvojnásobek přesahu; u oválného stolu změřte délku i šířku v nejširším místě a přizpůsobte tomu rozměr.

Tradiční postup s citronovou šťávou a solí funguje jako prevence proti šednutí. Na pět litrů vody použijte šťávu ze tří citronů a tři lžíce soli. Záclony povařte v této lázni deset minut na mírném ohni, poté nechte vychladnout a vyperte. Tato metoda je vhodná pouze pro bavlnu a len, nikdy nepoužívejte na syntetiku. Pokud nemáte citrony, postačí i kyselina citronová v množství jedné lžičky na litr vody.

Jak postupovat, když už máte rozměry a chcete, aby povlak seděl jako ulitý? Při šití na míru je klíčová volba materiálu a zapínání. Na povlak se hodí bavlna, len, nebo směs s příměsí elastanu, pokud chcete, aby se látka přizpůsobila tvaru. Vyhněte se kluzkým syntetickým materiálům, které se posunují a povlak se pak kroutí. Zapínání zvolte podle tvaru: zip je nejpraktičtější u polštářů s nepravidelným obrysem, protože povlak snadno sundáte i nasadíte. Knoflíky nebo suchý zip jsou vhodné spíš pro rovné tvary. Při střihu nezapomeňte na přídavek na švy – obvykle 1,5 cm – a na to, že u prohnutých tvarů je lepší ušít povlak ze dvou dílů, které kopírují tvar polštáře, než se snažit o jeden rovný kus.

Častou chybou je zavěšení krátké záclony na stejnou garnýž jako u dlouhých závěsů, čímž vzniká neladný dojem. Pokud máte úzké okno, zvolte záclonu širší než je samotné okno, minimálně o jednu třetinu na každé straně, aby textilie působila vzdušně a ne jako utažená blána. U francouzských oken, která sahají až k zemi, krátkou záclonu nepoužívejte – pokud nechcete zakrýt výhled, ale jen rozptýlit světlo, sáhněte po roletě. Krátká záclona má své místo u oken běžné velikosti, kde nechcete textilií dominovat.

Krátká záclona není univerzální řešení, ale pokud ji nasadíte tam, kde dává smysl, dokáže interiér zútulnit a zjednodušit. Vyhněte se kombinaci s těžkými závěsy ve stejné místnosti – vzniká vizuální chaos. Místo toho ji doplňte jednoduchou lamelovou roletou nebo ponechte okno samostatné. Pamatujte také na to, že krátká záclona vyžaduje častější praní, protože se snadno zašpiní od manipulace s oknem. S trochou plánování získáte funkční a esteticky příjemný prvek, který neruší a přitom plní svůj účel.

Druhý klíčový bod je tolerance rozměrů. Povlečení by mělo být o 5–10 cm větší než samotná peřina. Tato rezerva umožní, aby se přikrývka snadno zasunula a nekladla odpor. Pokud koupíte povlečení přesně na míru, bude se špatně oblékat a po vyprání se srazí. Zkontrolujte štítek s údržbou – některé materiály, jako je bavlna, se při prvním praní srazí až o 5 %. Proto je lepší zvolit povlečení s větší rezervou a prát na nižší teplotu.

Obecně platí, že žehlení závěsů je častější příčinou škod než samotné praní. Vysoká teplota zanechává na polyesteru lesklé mapy, na bavlně zase žluté skvrny. Před žehlením vždy zkontrolujte stupeň na žehličce a udělejte test na malém kousku látky, pokud si nejste jistí. U závěsů s vnitřní podšívkou žehlete pouze vnější materiál a podšívku nechte tak, jak je – po vyprání ji totiž obvykle není vidět.