Druhým častým problémem je černání kořenů z přemokření. Pokud je substrát trvale mokrý a z květináče cítíte zatuchlinu, rozmarýn zalévejte méně a zajistěte lepší odtok přebytečné vody. Zkontrolujte, zda drenážní otvory nejsou ucpané, a případně rostlinu přesaďte do substrátu smíchaného s pískem či perlitem. Při přesazování odstraňte nahnilé kořeny, které jsou tmavé a měkké. Naopak pokud listy začnou na špičkách zasychat a jehlice se kroutí, rostlina trpí suchem. Pomozte jí mírnou zálivkou a zvyšte vzdušnou vlhkost v okolí – postačí miska s vodou vedle květináče nebo občasné rosení.

Poslední častou příčinou je suchý vzduch. Bylinky, zejména bazalka a máta, trpí při nízké vlhkosti vzduchu. Žloutnutí listů bývá doprovázeno zasycháním okrajů. Pomůže rosení listů odstátou vodou, ale jen ráno, aby voda stihla do večera zaschnout. Nebo postavte květináče na misku s keramzitem a vodou – odpařování zvýší vlhkost v okolí rostlin.

Častou chybou je také sklizeň po dešti nebo při vysoké vlhkosti. Kapky vody na listech fungují jako lupa a urychlují oxidaci silic. Bylinky nasbírané za vlhka mají mdlou, až zatuchlou chuť a hůře se suší. Stejně problematické je sklízet bylinky, které jsou napadené škůdci nebo plísní. Takové rostliny produkují obranné látky, které zhoršují chuť – i když postižené listy odstraníte, zbytek není v optimální kondici. Raději počkejte, až rostlina zregeneruje, a teprve poté sklízejte.

Druhým častým viníkem je nedostatek světla. Bylinky potřebují alespoň šest hodin přímého slunce denně. Pokud stojí na severním parapetu, listy blednou, žloutnou a rostliny se vytahují. Řešení je jednoduché – přesuňte je na slunnější místo. Ale pozor na úpal: pokud přemístíte bylinky z polostínu na přímé polední slunce, listy se spálí. Změnu provádějte postupně, během několika dní.

Pro domácí pěstování vyberte květináč o průměru alespoň 15–20 cm, s drenážními otvory na dně. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo drobných kamínků, která zajistí odtok přebytečné vody. Substrát použijte kvalitní, propustný, ideálně smíchaný s kompostem v poměru 3:1. Bazalka nemá ráda přemokření, proto mezi zálivkami nechte vrchní vrstvu zeminy mírně proschnout. Voda by neměla stát v misce pod květináčem – to je častá příčina žloutnutí listů a hniloby kořenů.

Sušení bylinek v mikrovlnné troubě je nejrychlejší způsob, jak si uchovat jejich aroma, barvu i chuť. Na rozdíl od klasického sušení na vzduchu, které trvá dny, tady máte hotovo během pár minut. Hodí se to hlavně tehdy, když potřebujete bylinky použít do jídla ještě dnes, nebo když vám doma rychle dozrává úroda a nechcete ji nechat zplesnivět.

Další možností je příliš malý květináč. Kořeny zaplní celý prostor a rostlina nemá dostatek zeminy pro vodu a živiny. Pokud kořeny prorůstají odtokovými otvory nebo je substrát rychle suchý, přesuňte bylinku do nádoby o dva až tři centimetry větší. Při přesazování opatrně uvolněte kořenový bal a použijte čerstvý substrát pro bylinky. Po přesazení bylinky týden nezalévejte, aby si kořeny zvykly.

Typickou chybou je pěstování více rostlin v jednom malém květináči. I když se zdá, že rostliny si vzájemně konkurují, ve skutečnosti se navzájem dusí a každá má méně prostoru pro kořeny. V květináči o průměru 20 cm pěstujte maximálně tři rostliny, ideálně s rozestupem 5 cm. Dalším častým omylem je přesazování bazalky do příliš velkého květináče ze začátku – substrát pak drží vodu a kořeny nestíhají spotřebovávat vlhkost, což vede k hnilobě. Začněte s menším květináčem a postupně přesazujte podle růstu. Pokud se řídíte těmito pravidly, sklidíte za sezónu z jedné rostliny až 200 g listů, a to bez jediné návštěvy obchodu.

Méně známým, ale zásadním detailem je manipulace s bylinkami po sklizni. Nikdy je nenechávejte ležet na přímém slunci nebo v igelitovém sáčku. Teplo a vlhkost spouštějí fermentaci, která mění chuť k nepoznání. Ideální je vložit čerstvě sklizené bylinky do košíku s vlhkou utěrkou a co nejrychleji je zpracovat. Pokud je nemůžete hned použít, dejte je do sklenice s vodou jako řezané květiny a uložte do chladničky. Tak vydrží čerstvé a aromatické až několik dní.

Nejdůležitější je nenechat se zmást zdánlivě mrtvým vzhledem. Rozmarýn často v únoru vypadá, jako by uhynul – větvičky jsou suché, listy hnědé. Než rostlinu vyhodíte, otestujte, zda je živá. Ohněte jeden výhon; pokud je pružný a pod kůrou najdete zelenou vrstvu, rostlina přežila. Řez proveďte až na jaře, kdy začnou rašit nové pupeny. Odstraňte pouze zcela suché větve a zkraťte ty, které přežily, přibližně o třetinu. Po posledních mrazech rozmarýn přesaďte do čerstvého substrátu a začněte s pravidelným hnojením – pak se rychle vzpamatuje a v létě vás odmění hustým růstem.