Střecha je samostatnou kapitolou. Palety nejsou vhodné jako nosná konstrukce střechy, proto použijte dřevěné trámy a překližku. Spád střechy by měl být alespoň deset stupňů, aby dešťová voda stékala. Krytinu zvolte z pozinkovaného plechu nebo asfaltové šindele – lehké materiály, které nezatíží konstrukci. Nezapomeňte na větrací otvory, které umístěte pod střechou, ale chraňte je pletivem, aby se dovnitř nedostaly kuny nebo hlodavci. Větrání je zásadní pro odvod vlhkosti a čpavku, ale nesmí vytvářet průvan přímo v úrovni hřadů.

Nezapomeňte na snadný přístup k čištění. Hnízdo s odklápěcí střechou nebo boční stěnou se snadno obsluhuje – nemusíte se k němu protahovat těžkým vchodem. Pokud stavíte hnízdo do kurníku, nainstalujte ho až po dokončení podlahy a vodoinstalace. Kontrolujte pravidelně, zda se v něm nehromadí trus od hřadujících slepic. Řešením je šikmá střecha hnízda, po které trus sklouzne, nebo umístění hřadu dál od hnízda.

Kdy použít vitamínové doplňky a kdy se jim vyhnout Pokud slepice mají přístup k čerstvému sněhu (který nahrazuje vodu) a dostávají pestrou stravu, doplňky často nejsou nutné. Ale při dlouhém mrazu, kdy zelená tráva není vůbec k dispozici, může pomoci vitamín D3. Ten se přirozeně tvoří na slunci, ale v zimě je ho málo. Podávejte ho ve formě olejového roztoku – smíchejte pár kapek s vodou nebo krmivem, ale pouze podle doporučeného dávkování na obalu. Předávkování vitamínem D je nebezpečné a způsobuje poškození ledvin.

Jak správně sestavit kurník a na co si dát pozor Samotná montáž začíná vytvořením rovného základu. Palety samy o sobě nejsou dostatečně stabilní na vlhké půdě, proto je položte na betonové dlaždice, cihly nebo dřevěné trámy. Tím zajistíte větrání pod podlahou a ochráníte dřevo před vlhkostí. Spojujte palety pomocí vrutů do dřeva, nikoliv hřebíků – spoje budou pevnější a v případě potřeby lze konstrukci rozebrat. Stěny postavte do tvaru písmene L, nebo rovné boční stěny, a mezi palety vložte izolační vrstvu, pokud chcete kurník používat celoročně. Na spojích vznikají mezery, které je nutné zatmelit nebo překrýt lištami, aby dovnitř nefoukal průvan.

Nezapomínejte na vitamín A, který je důležitý pro dýchací cesty. V zimě, kdy jsou slepice v uzavřeném kurníku, je náchylnější k infekcím. Přirozeným zdrojem je nastrouhaná mrkev nebo dýňová dužina, kterou můžete zamíchat do mokré kaše. Ale pozor – vitamín A je rozpustný v tucích, takže je pro vstřebání nutné přidat trochu oleje, třeba slunečnicový. Stačí lžička oleje na kilogram krmné dávky.

Zásadní je pravidelná obměna. Byliny ztrácejí účinnost po třech až čtyřech týdnech, kdy se silice odpaří. Pokud je tedy nebudete doplňovat, efekt odezní. Zároveň sledujte reakce slepic — pokud by některá z bylin způsobovala podráždění očí nebo neklid, okamžitě ji odstraňte a nahraďte jinou. Správně zvolená a pravidelně obměňovaná bylinná směs vytvoří v kurníku prostředí, které je nepříjemné pro hmyz, ale příjemné pro vás i pro vaše nosnice.

Nejdůležitější je výběr a příprava palet. Používejte pouze suché, nepoškozené palety bez známek plísně nebo hniloby. Vyhněte se paletám s označením, které naznačuje chemické ošetření – pro stavbu kurníku jsou vhodné pouze tepelně ošetřené kusy. Před montáží palety důkladně očistěte drátěným kartáčem a nechte je vyschnout. Pokud mají palety ostré hrany nebo třísky, přebruste je, abyste předešli zranění slepic i sobě. Také zkontrolujte, zda palety neobsahují rezavé hřebíky nebo vyčnívající skoby, které by mohly způsobit poranění.

Na závěr: vitamíny v zimě nejsou samospasitelné. Zkontrolujte, zda máte dostatečně izolovaný kurník, aby slepice nemusely plýtvat energií na zahřátí, a zajistěte jim vždy čerstvou vodu bez ledu. Až pak řešte vitamíny. Často stačí jen upravit jídelníček a nosnost se zlepší bez jediného doplňku. Sledujte, co slepice skutečně žerou, a přizpůsobte dávky jejich kondici.

Nakonec si uvědomte, že výjimky existují. Některé slepice nikdy na hřad nepřejdou, zejména pokud jsou těžké (masná plemena) nebo mají zdravotní problém (problémy s nohama). V takovém případě je lepší nechat je spát na zemi, ale udržovat podestýlku suchou a čistou. Zdraví a pohoda ptáků je důležitější než uměle vnucený zvyk. Když ale postupujete pomalu a ohleduplně, většina hejn si hřad oblíbí a vy se vyhnete každodennímu úklidu trusu z podlahy.

Kromě hmyzu je třeba řešit i zápach čpavku, který vzniká rozkladem trusu. Nejúčinnější je zde řebříček, který obsahuje taniny a mírně okyseluje podestýlku. Rozdrcené listy přidávejte do podestýlky v poměru jedna hrst na deset litrů pilin. Řebříček také pomáhá snižovat vlhkost, což je klíčové pro prevenci plísní. Častou chybou je ale sypat ho na suché povrchy, kde se rychle vysuší a přestane fungovat. Nejlepší je promíchat ho s podestýlkou při každé výměně a nechat ho působit postupně.