Dalším častým důvodem je snáška vejce. Slepice kdáká krátce a rytmicky, když snese vejce, a tento zvuk je obvykle doprovázen tím, že slepice opakovaně obchází hnízdo. To je normální a nevyžaduje zásah. Problém nastává, pokud kdákání trvá dlouho po snesení – může to znamenat, že slepice trpí zadrženým vejcem nebo poruchou snášky. V takovém případě ji pozorujte, zda se nepokouší tlačit, a pokud se stav nezlepší do 24 hodin, vyhledejte veterináře.

Častou chybou je krmit slepice při každém kdákání. Slepice si rychle spojí kdákání s jídlem a začnou ho zneužívat. To vede k přejídání, obezitě a snížené snášce. Místo toho zaveďte pravidelný režim krmení, dvakrát denně ve stejnou dobu, a při kdákání nereagujte. Pokud slepice kdáká kvůli hladu, měla by mít vždy přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmivu, ale ne k pamlskům.

Co se týče kurníku, vyhněte se dvěma extrémům: příliš malá a nevětraná bouda (vede k dýchacím chorobám) a příliš velký a studený prostor (slepice pak snášejí méně, protože tělo šetří energii na vytápění). Ideální je suchý kurník s hřadem ve výšce 50–80 cm, s podestýlkou ze slámy nebo hoblin. Nezapomeňte na hnízda – jedno na 3–4 slepice, tmavá a klidná. Kurník umístěte do závětří, ideálně na jihovýchod, a zabezpečte ho proti kuně a lišce (pevné pletivo, zámek).

Základní složky kvalitní směsi tvoří obiloviny (pšenice, kukuřice, ječmen), které dodávají energii. Důležitý je ale i obsah bílkovin – obvykle 15–18 %, protože bílkoviny jsou stavební materiál pro tvorbu vaječné hmoty. Všímejte si také zdrojů vápníku: mletý vápenec, mušle nebo krmná křída by měly být zastoupeny tak, aby pokryly denní potřebu kolem 4 gramů. Pokud je vápníku málo, slepice začne odebírat vápník z vlastních kostí, což vede k osteoporóze a poklesu snášky. Naopak nadbytek vápníku v rané fázi snášky škodí ledvinám.

Při tomto systému je klíčové větrání. Bez dostatečného proudění vzduchu se vlhkost odpařuje jen pomalu, i když podestýlku vrstvíte správně. Zajistěte proto v kurníku průduchy u stropu a u podlahy, ale vyhněte se průvanu přímo na úrovni hřadů. Slepice by měly mít vždy přístup k suchému místu, kde se mohou popelit – to podporuje přirozenou péči o peří a snižuje riziko napadení roztoči.

Další častý omyl je skladování směsi na světle nebo ve vlhku. Tuky a vitamíny v krmivu oxidují a plísně produkují mykotoxiny, které snižují snášku a poškozují játra. Skladujte směs v suchém, tmavém a chladném prostředí, nejlépe v uzavřené nádobě, a spotřebujte ji do data uvedeného na obalu. Pokud zaznamenáte změnu vůně, barvy nebo hrudkovatění, krmivo vyhoďte – zdravotní problémy hejna přijdou dráž než nový pytel.

Když si poprvé pořizujete slepice, snadno podlehlé kouzlu barevných katalogů a exotických jmen. Mnoho začátečníků ale udělá zásadní chybu: vybere si plemeno podle vzhledu, místo podle odolnosti a snášky. Výsledek? Místo radosti ze vajíček řeší nemoci, stres nebo dravce. Pro české podmínky se osvědčila plemena, která snášejí chlad, vlhko i běžné chovatelské chyby.

Pokud kurník stavíte nově, myslete na regulaci hned od začátku. Nejjednodušší je posuvná lišta, která zakrývá část štěrbiny. Na zimu ji zasunete, na léto vysunete. Vyhnete se tím věčnému lepení hadrů a provizornímu utěsňování. Důležité je také chránit vnitřek štěrbiny před přímým deštěm, ale pozor na to, aby překryv neblokoval proudění. Vyzkoušejte, jak se vzduch chová – k tomu vám pomůže běžná svíčka nebo kousek papíru přilepený na špejli. Stačí ho přidržet u štěrbiny a sledovat, kudy vzduch proudí. Tento jednoduchý způsob vám prozradí, jestli je systém funkční.

Prakticky to uděláte tak, že nejprve zkontrolujete obsah hrubého proteinu – měl by být mezi 15 a 18 % – a poté podíl vápníku. Ten by se měl pohybovat od 3,5 do 4,5 %. Dále si všímejte přítomnosti lysinu a methioninu, což jsou esenciální aminokyseliny, které si slepice neumí vyrobit. Pokud směs neobsahuje jejich doplnění, je pravděpodobné, že bude nutné přidávat další zdroje, což ale není ekonomické ani praktické. Pozor také na obsah soli – příliš slané krmivo zvyšuje spotřebu vody a zatěžuje ledviny.

Nejčastější příčinou intenzivního kdákání je bezprostřední nebezpečí. Slepice tak varuje ostatní před dravcem, ať už jde o kunu, jestřába nebo potkana. Pokud slyšíte pronikavé, rychle se opakující zvuky, okamžitě zkontrolujte okolí. Projděte plot, podívejte se na stromy a keře. Pokud najdete díru v oplocení nebo stopy po predátorovi, okamžitě ji opravte. Zároveň zkontrolujte, zda nejsou slepice zraněné, a případně je izolujte.