Dalším faktorem, který ovlivňuje délku života, je genetika. Pokud si pořizujete slepice z odchovu, ptejte se na původ a zdravotní historii rodičů. Kříženci a hybridní nosnice sice snášejí více vajec, ale jejich životnost je často kratší než u tradičních plemen. Naopak sálavky, jako jsou Wyandotky nebo Brahmánky, se dožívají vyššího věku a mají odolnější organismus. Pokud chcete dlouhověké hejno, vybírejte spíše odolná plemena a vyhněte se extrémní selekci na snášku.

Délka života slepice není pevně daná. Záleží hlavně na plemeni, způsobu chovu a zdravotní péči. V průměru se domácí slepice dožívá pěti až osmi let, ale známé jsou případy, kdy se zvíře dožilo i dvanácti let. Naopak v intenzivních velkochovech je délka života často jen jeden až dva roky, protože nosnice jsou po poklesu snášky utraceny. Pro běžného chovatele je důležité vědět, co může udělat pro to, aby jeho hejno žilo co nejdéle a v dobré kondici.

Základním předpokladem dlouhověkosti je kvalitní krmivo a stálý přístup k čerstvé vodě. Slepice by měly dostávat kompletní krmnou směs odpovídající jejich věku a užitkovému typu. Mnoho chovatelů dělá chybu, že nosnice překrmuje zbytky z kuchyně nebo jim dává příliš mnoho zrní. To vede k obezitě, která zkracuje život. Důležité je také doplňovat vápník a grit, které podporují trávení a pevnost skořápek. Pokud slepice nedostávají potřebné živiny, jejich organismus trpí a náchylnost k nemocem roste.

Pokud kdákání přetrvává, zkuste omezit rušivé podněty. Slepice jsou citlivé na hlasité zvuky, pohyb jiných zvířat nebo odrazy světla. Zkuste ztlumit osvětlení v kurníku, případně zakrýt okna lehkým závěsem. Dbejte také na to, aby do kurníku nemohly vnikat hlodavci či dravci – jejich přítomnost způsobuje trvalý stres, který se projevuje i zvýšeným kdákáním. Ujistěte se, že je kurník dobře zabezpečený proti predátorům, ale zároveň má dostatek čerstvého vzduchu.

Dalším bodem je zimní krmení. V zimě slepice potřebují více energie, aby se zahřály. Přidejte do krmné dávky kukuřici, ovesné vločky nebo vařené brambory, ale pozor na přebytky – bílkoviny navíc vedou k obezitě a snižují snůšku. Někdy pomůže teplá voda, kterou nahradíte studenou, ale jen pokud ji vyměníte dřív, než zmrzne. Nezapomeňte, že voda musí být vždy přístupná, jinak slepice přestanou pít a začnou ztrácet kondici.

Největší chybou bývá spoléhat se na obyčejné pletivo s velkými oky. Kuna se dovede protáhnout otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů, takže klasické slepičí pletivo pro ni není překážkou. Mnohem spolehlivější je použít svařované pletivo s oky maximálně dva centimetry, případně pásy plechu, které kuna není schopna přehrýzt. Dbejte na to, aby pletivo bylo zanořeno do země alespoň třicet centimetrů – kuna totiž velmi ráda hrabe a podhrabávání je u ní stejně časté jako přelezení.

Izolaci řešte hlavně u střechy a stěn, kde dochází k největším tepelným ztrátám. Použít můžete přírodní materiály, jako je sláma, seno nebo dřevovlákno, které mají dobré izolační vlastnosti a zároveň propouštějí vlhkost. Vyhněte se neprodyšným fóliím, které zabraňují odvětrání a způsobují vznik plísně. Pokud už kurník máte, zkontrolujte, zda na stěnách nejsou studené kouty, kde by se mohla srážet voda – tyto místa je nutné zaizolovat a utěsnit.

Dalším praktickým krokem je zateplení hřadů. Slepice si na hřadě chrání nohy, a pokud je kovový nebo příliš úzký, snadno jim prochladnou. Hřady by měly být z masivního dřeva, široké alespoň pět centimetrů a umístěné tak, aby mezi nimi nebyl průvan. Na zimu můžete hřady obalit jutou nebo bavlněnou tkaninou, která zvýší komfort a zabrání přenosu chladu.

Pokud chcete zvýšit ochranu, nainstalujte kolem kurníku pás z hladkého plechu o šířce alespoň třicet centimetrů. Kuna se na něm neudrží a nezdolá ho. Tento pás umístěte na nohy kurníku nebo na spodní okraj stěn. Další účinnou metodou je elektrický ohradník – stačí jeden drát ve výšce deseti centimetrů nad zemí, který kunu spolehlivě odradí. Při instalaci elektrického ohradníku ale dbejte na bezpečnost slepic, aby se nemohly dotknout drátu.

Praktickým tipem pro prodloužení života je i správný výběh. Slepice potřebují prostor, kde se mohou pohybovat, hrabat a popelenit. Pohyb posiluje svaly a klouby, což oddaluje problémy s nohama a artrózou. Zároveň mějte na paměti, že slepice jsou citlivé na stres. Hluk, predátoři nebo časté změny v hejně je dokážou negativně ovlivnit. Optimální je stabilní skupina o třech až šesti kusech, kde znají své místo. Když se o slepice staráte s rozvahou, odmění se vám nejen vejci, ale i dlouhými lety společnosti.