Bezpečnostní pomůcky jsou užitečné, ale až po jejich použití. Naučte se předem používat čelovku, píšťalku a izofólii. Píšťalkou dáte signál záchranářům – tři zvuky za sebou opakované znamenají volání o pomoc. Izofólie vás ochrání před větrem a deštěm, ale jen pokud ji umíte správně obléci. Věnujte pozornost i počasí – bouřka v horách je smrtelně nebezpečná. Pokud slyšíte hrom, okamžitě sestupte z hřebenů, vyhněte se osamělým stromům a kovovým předmětům, a dřepněte si s nohama u sebe na izolační podložku.
Zaměřte se na to, jak čelovka drží na hlavě. Pásek by měl být nastavitelný i přes zimní čepici a neměl by tlačit na čelo. Hmotnost čelovky je cítit hlavně při delším nošení, proto preferujte modely s baterií vzadu na pásku, které lépe vyváží celkovou zátěž. Dobré je také zkontrolovat, jak snadno se ovládají tlačítka v rukavicích, a jestli čelovka náhodou neulétne při rychlejším pohybu. Většina výrobců udává odolnost proti vodě, ale pozor – to neznamená, že se dá potápět. Pro noční túru v dešti postačí odolnost proti dešti a potu.
Při výběru hraje roli i gramáž a struktura úpletu. Pod tenkou softshellovou bundu se hodí lehké prádlo s nižší gramáží, zatímco na zimní běžkování zvolíte hustší úplet. Důležité je, aby prádlo neškrtilo a neomezovalo v pohybu, ale zároveň nepůsobilo jako volný pytel. Ideální je střih, který kopíruje tělo, ale neleží na něm úplně – tak vzniká potřebná vzduchová vrstva.
Jak se liší světelný tok a dosvit u čelovek pro různé aktivity? Světelný tok, udávaný v lumenech, vám řekne, kolik světla čelovka celkově vyprodukuje, ale ne to, jak daleko dosvítí. Dosvit závisí na optice – tedy na tom, jak je světlo soustředěno do úzkého nebo širokého kužele. Na turistiku po cestách vám postačí nižší počet lumenů, pokud je reflektor dobře navržený. Naopak při běhu nebo hledání orientačních bodů oceníte vyšší výkon a delší dosvit. Pozor na to, že udávaný maximální výkon je obvykle k dispozici pouze na nejvyšší stupeň a jen po krátkou dobu, než se čelovka začne přehřívat a elektronika výkon sníží.
Než si koupíte čelovku na noční túru, zamyslete se nad tím, kde ji opravdu využijete. Jiné světlo potřebujete na značenou stezku v lese a jiné na ferratu, běžky nebo táboření. Základní rozdíl je mezi modely pro běžné noční chození a těmi pro náročnější pohyb v terénu, kde potřebujete vidět i několik desítek metrů dopředu. Zároveň si uvědomte, že čelovka není jen zdroj světla – je to bezpečnostní prvek, který vám umožní vnímat okolí a včas zareagovat na nástrahy cesty.
V exponovaných pasážích se osvědčuje pravidlo tří bodů dotyku. Pokud jdete po zajištěné cestě, používejte ji jako oporu, ne jako tahák. Rukama se přidržujte pevně a pohybujte se pomalu. Nikdy nelezte na mokré skály a pokud začne pršet, vyhledejte bezpečné místo a počkejte, až se povrch zlepší. Bouřka na hřebeni je smrtelně nebezpečná – když slyšíte hromy, okamžitě opusťte vrcholové partie a sestupte alespoň o sto výškových metrů dolů. Nesnažte se schovat pod osamělý strom nebo skálu, naopak si dřepněte na batohu a zůstaňte v podřepu, dokud nebezpečí nepomine.
Plánování přechodu hřebene začíná mnohem dřív, než vyrazíte na túru. Klíčové je zvolit trasu podle aktuální kondice, zkušeností skupiny a hlavně podle předpovědi počasí. Hřebeny jsou specifické tím, že se počasí mění rychle a často bez varování. Proto si vždy zjistěte nejen předpověď na den, ale i vývoj v následujících hodinách. Pokud má být po obědě bouřka, neplánujte exponované úseky na odpoledne. Ranní start vám dá rezervu a umožní včasný návrat nebo přesun do nižších poloh.
Pokud máte mobilní telefon a signál, podívejte se na mapu v aplikaci. Nemáte-li signál, nevadí — většina mapových aplikací umožňuje stáhnout si oblast do paměti předem. Když jste to neudělali, zkuste se alespoň zorientovat podle terénu a slunce. V mírném pásmu svítí slunce v poledne přibližně k jihu, ale hodně záleží na roční době a hodině. Přesnější pomůckou jsou cesty a potoky — voda teče z kopce, a pokud půjdete po proudu, dřív nebo později narazíte na most, silnici nebo lidské obydlí. Vyhněte se ale chození nocí a za husté mlhy, kdy nevidíte na dvacet metrů — v takových podmínkách se ztrácejí i zkušení turisté.
Proč je lepší zůstat na místě, než se vydat neznámým směrem Pokud jste se ztratili v rozlehlém lese a nemáte ponětí, kterým směrem je výchozí bod, nejbezpečnější strategií je zůstat na místě. Záchranáři a lesníci hledají ztracené lidi podle poslední známé pozice, kterou jim udáte, nebo podle místa, kde jste zaparkovali auto. Když budete přebíhat z místa na místo, najdou vás mnohem později — nebo vůbec. Udělejte si proto pohodlí: najděte suché místo, oblečte si náhradní vrstvu a zkuste si rozdělat oheň, pokud to situace dovoluje. Kouř z ohně je vidět z velké dálky a za dne signalizuje polohu lépe než křik.
- ID: 386250


Reviews
There are no reviews yet.