Základním pravidlem je najít místo, kde vás nic nepřekvapí. Vyhněte se údolím a kotlinám, kde se drží chladný vzduch a mlha. Ideální je mírný svah s odtokem vody, ne rovina pod svahem, kde se po dešti vytvoří louže. Hledejte přirozené větrolamy – balvany, kořeny nebo nízké kosodřeviny. Ale pozor: pod suchým stromem či u volně stojícího smrku nespěte, při nárazovém větru hrozí pád větví. Vždy zkontrolujte, co je nad vámi.
Nakonec vždy někomu sdělte, kam jdete, jakou trasu a kdy se plánujete vrátit. Mobilní signál v horách často selhává, proto se nespoléhejte na to, že zavoláte pomoc. Pokud se zraníte, nejlepší ochranou je teplá vrstva a izolační podložka, na kterou si sednete. Záchranáři vám poradí, ale musí vás nejdřív najít. Proto se držte značených tras a nezkracujte si cestu přes neznámý terén, i když to vypadá lákavě. Zimní hory jsou krásné, ale jen pro ty, kteří je respektují.
Jak se neztratit, když značka zmizí Nejčastější chyba začátečníků je panika, když značka na sto metrů chybí. Systém KČT ale počítá s tím, že mezi dvěma značkami musíte vždy vidět alespoň jednu další. Pokud jdete delší dobu a žádnou nevidíte, vraťte se na poslední místo, kde byla, a hledejte odbočku – často je značka schovaná za křovím nebo na zadní straně stromu, pokud jste přešli křižovatku. Dalším typickým problémem je záměna barev, když se trasy kříží. U rozcestníku s více barvami si vždy najděte tu svou a ověřte, že směr odpovídá vaší mapě. Nikdy nespoléhejte na to, že značka vede jen jedním směrem – pokud jdete z kopce, může být umístěná na opačné straně stromu, než jdete.
Mezi nejčastější omyly patří i podcenění doplňků. Čepice, šála nebo nákrčník a rukavice by měly být v batohu vždy, i když je na začátku túry teplo. Přes hlavu a ruce uniká nejvíce tepla, a jakmile vám prochladnou končetiny, tělo začne strádat. Stejně důležité je mít s sebou náhradní suchou vrstvu, kterou si obléknete po příchodu do cíle. Pokud totiž zůstanete v propoceném oblečení, prochladnete i po skončení pohybu.
Další častý problém je spoléhání se na jeden typ mapy při odhadu délky přestávky. Různé mapy zobrazují cesty odlišně – někde je pěšina zakreslena jako hlavní cesta, jinde jako nezřetelný chodník. Pokud chcete vědět, jestli na místě pauzy nebude rušno, porovnejte turistickou mapu s leteckým snímkem. Pokud na snímku vidíte, že se v okolí nachází množství vyšlapaných cest, počítejte s tím, že tam bude i více lidí. Naopak místo, které je na mapě označeno jako odpočívadlo, ale na snímku je bez přístupové cesty, bude pravděpodobně opuštěné – ale možná také zarostlé a nepoužitelné.
Na co se zaměřit při výběru mapy pro plánování pauz Začněte tím, že si zjistíte, jaký typ mapy je pro danou oblast nejaktuálnější. Papírové mapy mívají několik let stará data, takže pokud se v oblasti kácí les nebo budují nové cesty, může být skutečný stav jiný. Online mapy se aktualizují častěji, ale pozor – ne všechny zdroje mají stejně podrobný terénní model. Při porovnávání se zaměřte hlavně na tři věci: sklon svahu, typ povrchu a zdroje vody. Právě ty rozhodují o tom, kde uděláte přestávku, aby byla příjemná a bezpečná.
Plánujete přechod hor a chcete minimalizovat váhu batohu na úplné dno? Spát pod širákem nebo jen s nouzovou plachtou není o drsném testování psychiky, ale o chytrém výběru místa a správném nastavení spánkového systému. Bez stanu a karimatky se dá přežít i při teplotách kolem nuly, ale každý detail musí sedět. Nejde o to, co si koupíte, ale co víte o terénu, počasí a vlastním těle.
Typická chyba začátečníků je přílišné oblékání před spaním. Když se zpotíte v péřovém spacáku, rázem máte mokré vrstvy a teplo mizí. Lepší je jít spát mírně chladný – tělo se zahřeje samo. Druhým častým omylem je ignorování větru i za bezmračné noci. Průvan vám ukradne teplo i při teplotách nad nulou. Postavte si z batohu a plachty malou zástěnu na návětrné straně, případně využijte terénní vlnu. A pokud se v noci probudíte zimou, neležte a nečekejte – udělejte dvacet dřepů, zahřejte ruce o podpaží a zkuste znovu usnout.
Plánování přestávek během túry často podceníme. Většina lidí si vezme první mapu, kterou najde, a vyrazí. Přitom právě srovnání více druhů map – klasické papírové, online turistické i katastrální – vám dá úplně jiný obraz o terénu a o tom, kde si skutečně odpočinete. Nejde o to, abyste měli v batohu pět map. Jde o to, abyste věděli, kterou informaci z které mapy použít a kdy.
Nezapomeňte, že porovnávání map není jen o hledání konkrétních bodů. Je to také o čtení terénu. Pokud máte dvě mapy s různým měřítkem, zkuste si na té podrobnější promítnout celou trasu a představit si, jak budou vypadat úseky mezi plánovanými pauzami. Pokud mapa ukazuje, že po náročném stoupání následuje dlouhá rovina, je lepší udělat přestávku až na jejím začátku, ne na konci svahu. Ale pokud mapa ukazuje, že rovina je vlastně bažinatá (což poznáte podle vrstevnic a symbolů mokřadů), pak je lepší pauzu naplánovat ještě před vrcholem na suchém místě.
- ID: 386314


Reviews
There are no reviews yet.