Hnojit se vyplatí jen tam, kde půda není promrzlá a kde rostlina není v hluboké dormanci. U stálezelených keřů a jehličnanů, které i v zimě částečně fotosyntetizují, může mírná dávka draslíku a fosforu pomoci zpevnit pletiva před holomrazy. Stejně tak u ozimých plodin, jako je pšenice nebo žito, má smysl přihnojit až na konci zimy, kdy půda rozmrzá a rostliny začínají obnovovat růst. Nikdy nehnojte do zmrzlé půdy – živiny se nevsáknou, splaví se při tání a zbytečně zatíží spodní vodu.
Drenáž na dně má opodstatnění ve třech situacích: květináč nemá odtokový otvor, rostlina stojí v podmisce s vodou, nebo pěstujete v nádobě bez možnosti odtoku (závěsné misky, dekorativní obaly). V takovém případě je vrstva keramzitu nebo hrubého štěrku o výšce dvou až tří centimetrů nutná – zachytí přebytek vody a zabrání přímému kontaktu kořenů s vodou. U květináčů s otvorem je ale lepší dát keramzit jen na dno jako filtr proti vyplavení substrátu, ne jako zásobník vody.
Hnědé skvrny na listech po zálivce většinou neznamenají, že rostlina žízní, ale že voda zůstala v substrátu příliš dlouho nebo se dostala na listy v nevhodnou dobu. Rostlina reaguje na přemokření kolem kořenů i na vlhkost na listech stejně – odumíráním pletiva. Než začnete přidávat hnojivo nebo měnit stanoviště, zjistěte, kdy skvrny vznikly. Pokud se objevily do jednoho až dvou dnů po zálivce, problém je téměř jistě ve vodě, dávce nebo substrátu.
První krok je vždy kontrola substrátu. Strčte prst do hloubky dvou až tří centimetrů. Pokud je půda mokrá, další zálivku vynechejte. U rostlin v keramických květináčích bez odtokového otvoru se voda drží u dna a kořeny v dolní části květináče začnou uhnívat. Hnědé skvrny se pak objevují na starších listech a šíří se směrem ke špičce. Řešením je přesazení do nádoby s otvorem a drenážní vrstvou z keramzitu nebo hrubého písku.
Zálivka příliš studenou vodou způsobuje šok kořenů. Voda by měla mít pokojovou teplotu, tedy přibližně dvacet až dvacet dva stupňů. Pokud rostlinu polijete vodou přímo z kohoutku v zimě, kořeny přestanou přijímat vodu a listy začnou hnědnout od středu. Stejný efekt má i přelití – voda vytlačí vzduch z půdních pórů a kořeny se dusí. Zalévejte pomalu, dokud voda nezačne odtékat spodním otvorem, a přebytek z podmisky po deseti minutách vylijte.
Deváté pravidlo shrnuje zbytek: neměňte podmínky skokově. Kroton reaguje na přesun, přesazení i náhlou změnu teploty opadem listů, který se zastaví až po týdnech. Dejte mu stálé místo, stabilní teplotu a pravidelný režim. Nové listy budou menší a méně výrazné, dokud se rostlina neaklimatizuje. Trpělivost a klid jsou stejně důležité jako správná zálivka.
Rány na kořenech ošetřete. U lehčích případů stačí nechat je na vzduchu deset až patnáct minut zaschnout. U silnějších řezů použijte dřevěné uhlí v prášku nebo skořici, které působí proti plísním. Nikdy nepoužívejte vlhké rány k okamžitému zasazení do přemokřeného substrátu – to je nejčastější důvod, proč dělení skončí uhynutím rostliny.
Po přesazení hnojte až za čtyři až šest týdnů. Nový substrát obvykle obsahuje dost živin a předávkování by spálilo mladé kořeny. Sledujte také zálivku – po přesazení může rostlina dočasně spotřebovávat méně vody, protože kořeny ještě nejsou plně funkční. Pokud listy po přesazení zežloutnou nebo opadají, není to vždy chyba; někdy jde o přirozenou reakci na změnu. Pokud ale rostlina přestane růst na více než měsíc, zkontrolujte, zda není substrát přemokřený nebo příliš utužený.
Pokud už jsou skvrny na listech, postižené listy odstraňte nůžkami s dezinfikovanou čepelí. Rostlinu přemístěte na světlé místo bez přímého slunce a další zálivku proveďte až po proschnutí horní vrstvy substrátu. Během dvou až tří týdnů sledujte, zda se objevují nové skvrny. Pokud ano, vyjměte rostlinu z květináče, prohlédněte kořeny a odstřihněte všechny tmavé, mokré nebo zapáchající části. Zdravé kořeny jsou pevné a světlé. Po očištění použijte čerstvý substrát a nádobu s otvorem.
- ID: 399580
Be the first to review “Proč se po zálivce dělají na listech hnědé skvrny a co s tím”
Reviews
There are no reviews yet.