U sukulentů, kaktusů a rostlin z čeledi tlusticovitých je drenážní vrstva vhodná vždy, i v květináči s otvorem. Tyto rostliny nesnáší vlhko u kořenů a každá pomocná vrstva, která zrychlí odtok, se vyplatí. Naopak u papyrusu, bahenních rostlin nebo kapradin z vlhkých tropů je drenáž spíš na škodu – potřebují stálý přísun vody a vrstva kamenů jim ho zbytečně snižuje.
Vodní výluh z kopřiv. Půl kila čerstvých kopřiv bez květů zalijte pěti litry vody a nechte dva týdny kvasit na teplém místě. Během kvašení vzniká zápach, proto nádobu zakryjte a postavte mimo obytné prostory. Hotový výluh ředěte vodou v poměru 1:10 a používejte jednou za dva týdny. Dodá dusík, po kterém rostliny tvoří sytě zelené listy. Nepoužívejte kopřivy z okraje silnic a z chemicky ošetřovaných ploch.
Záchrana není zaručená, ale postup je jednoznačný: vyjmout, prohlédnout, odříznout, proschnout, přesadit do prodyšného substrátu, nezalévat a nastavit nový režim. Rostlina, která do měsíce vyrazí nový list, je zachráněná.
Druhé pravidlo: pH není jedno. Většina pokojovek prospívá v mírně kyselém prostředí, ale některé — třeba břečťan nebo ženské štěstí — snesou i neutrální. Pokud listy blednou a žloutnou mezi žilkami, může jít o nedostupnost živin kvůli špatnému pH. Bez měřiče to poznáte podle reakce rostliny po přesazení do jiné směsi. Třetí pravidlo: hnojivo není náhrada substrátu. Přihnojovat přemokřenou, zhutnělou zeminu znamená jen hromadit soli, které kořeny spálí.
Nakonec nezapomeňte na škůdce. Puklice, mšice a třásněnky se drží na spodní straně listů a živí se rostlinnými šťávami. Způsobují drobné žluté skvrnky, které se postupně spojují. Prohlédněte rostlinu proti světlu, ideálně ráno. Najdete-li lepkavé kapky nebo jemné pavučinky, izolujte rostlinu od ostatních a listy otřete vatovým tamponem namočeným v roztoku mýdla a vody. Opakujte každé tři dny po dobu dvou týdnů. Chemii používejte až jako poslední možnost a vždy mimo obytný prostor.
Nejčastější chyba je koupit jednu univerzální směs na všechny rostliny v bytě. Kaktus, orchidej a fíkus mají jiné nároky. Druhá častá chyba je přesazovat do suchého substrátu a hned zalít — voda steče po okrajích, aniž by směs provlhla. Po přesazení zalijte pomalu a dvakrát. Pokud si nejste jistí, vezměte hrst substrátu, zmáčkněte ho v dlani a rozevřete. Když drží tvar jako mokrý písek, je příliš jemný. Když se rozsype, je v pořádku.
Čtvrté pravidlo se týká drenáže. Vrstva keramzitu na dně květináče sama o sobě nic neřeší, pokud květináč nemá odtok. Bez otvoru voda zůstává uvnitř a kořeny hnijí. Páté pravidlo: substrát se mění, i když to rostlina zdánlivě snáší. Každé dva roky u většiny druhů, u rychle rostoucích i častěji. Šesté pravidlo: nový substrát před použitím prohlédněte. Pokud zapáchá po plísni, je plný larev nebo se práší, nepoužívejte ho. Sedmé pravidlo: nesypte na povrch vrstvu kamínků kvůli vzhledu. Brání odpařování a přispívá k přemokření.
Pokud do dvou až tří týdnů nevidíte nový přírůstek, zkontrolujte kořeny znovu. Někdy je nutné opakovat ořez a přesazení. U silně napadených rostlin je realističtější vzít zdravý řízek a mateřskou rostlinu vyhodit, než měsíce bojovat s nemocí, která se stále vrací.
Substrát v květináči není jen držák pro kořeny. Je to živý systém, který rozhoduje o tom, jestli rostlina poroste, nebo bude jen přežívat. Většina problémů s pokojovými rostlinami — žloutnutí listů, zastavený růst, hniloba kořenů — začíná právě tady. Následujících sedm pravidel vychází z toho, co rostliny skutečně potřebují, ne z toho, co je zrovna v akci.
Co dělat s rašelinou a proč na ní ne všechno roste Rašelina je nejrozšířenější složka balených substrátů. Drží vlhkost, ale po čase se rozpadá a zhutňuje. Po roce v květináči se z ní stane neprodyšná hmota, která dusí kořeny. Řešením je rašelinu kombinovat s kůrou, kokosovým vláknem nebo perlitem. Pro rostliny, které nesnášejí přemokření — například sukulenty, kaktusy, orchideje — je vhodnější směs s vyšším podílem kůry a minerálních částic. Naopak kapradiny a maranty ocení větší podíl organické složky.
První pravidlo se týká struktury. Substrát musí být vzdušný a zároveň udržet vláhu. Pokud se po zalití voda okamžitě vsákne a za hodinu je květináč suchý, je směs příliš písčitá nebo rašelinová. Pokud voda stojí na povrchu a vsakuje se pomalu, je zhutněná. Ideální je stav, kdy voda proteče, ale část zůstane vázaná. Do běžné zeminy proto přidávejte kypřicí složku — perlit, pemzu nebo hrubý písek — zhruba v poměru jedna ku třem.
- ID: 399596
Be the first to review “Podle čeho poznáte, že je substrát pro pokojovky špatný?”
Reviews
There are no reviews yet.