Nakonec je dobré si uvědomit, že méně světla neznamená tmu. Cílem je dosáhnout takové úrovně, při které se dá ještě číst, ale zároveň se tělo nebudí ostrým jasem. Pomáhá proto používat samostatné zdroje pro čtení a pro orientaci v místnosti. Malá lampička s vlastním vypínačem u postele je praktičtější než centrální lustr, který osvětluje celý prostor. Pokud ani to nestačí, je na místě zvážit, zda není problém v samotném umístění světla – často stačí pověsit svítidlo jinam a intenzita vnímaného jasu klesne i bez výměny žárovky.
Nakonec myslete na světlo. Malá ložnice se skříní může působit stísněně, pokud je tmavá. Skříň ve světlé barvě nebo s lesklým povrchem místnost opticky zvětší. Zrcadlo na dveřích skříně je klasika, ale pozor – pokud je naproti posteli, může rušit spánek. Umístěte ho raději na boční stěnu nebo na dveře, které nejsou přímo proti posteli. A nezapomeňte nechat alespoň malý prostor mezi skříní a stropem, aby místnost dýchala. I pár centimetrů pomůže.
U menších květináčů do průměru patnácti centimetrů počítejte v horkých dnech s každodenním zaléváním, někdy i dvakrát denně. Větší nádoby s hlubokými kořeny zvládnou obden. Záleží ale na materiálu: terakota propouští vlhkost a vysychá rychleji, plast drží vodu déle, ale přehřívá se. Mulčovací vrstva z keramzitu nebo posekané trávy na povrchu sníží výpar klidně o třetinu.
Zaplněná ložnice, kde se nedá ani pořádně otevřít skříň, je častý problém malých bytů. Většina lidí se snaží vmáčknout co největší skříň podél zdi a pak zjistí, že se do místnosti nevejdou dveře, nebo že postel je nalepená na skříni a nedá se otevřít. Základní pravidlo zní: nejdřív změřte, potom nakupujte. Změřte šířku, délku i výšku místnosti, ale hlavně si poznamenejte, kolik místa potřebujete na otevírání dveří skříně. U posuvných dveří stačí pár centimetrů, u klasických otočných potřebujete až 60 cm před skříní. To je chyba, na kterou se zapomíná nejčastěji.
Na co se vyplatí myslet před koup
Pokud nemáte simulátor svítání, můžete využít i jednoduchý trik s lampou připojenou k časovači. Nastavte časovač tak, aby se lampa rozsvítila třicet minut před budíkem. I když nepůjde o plynulé zvyšování, i takový náhlý zdroj světla pomůže. Lepší je ale lampa s možností stmívání. Pro dosažení opravdového efektu je vhodné kombinovat světlo s pravidelným režimem. Choďte spát ve stejnou dobu a ráno se snažte vystavit přirozenému světlu co nejdříve. Otevřete okno nebo zajděte na balkon, i pár minut denního světla pomůže nastartovat biologické hodiny.
Barvy v místnosti rozhodují stejně jako zdroje. Tmavě modrá, šedá nebo vínová pohlcují světlo, bílé a krémové stěny ho odrážejí. Pokud nechcete malovat, pověste na zeď látku nebo plakát v tmavším odstínu. Podlahu zakryjte kobercem, který světlo nepředává. Pomůže i noční osvětlení s pohybovým senzorem, které se rozsvítí jen při vstávání a zhasne samo. Nastavte jej na co nejkratší dobu a nejnižší jas.
Kam skříň umístit, aby ložnice fungovala Skříň nemusí stát jen podél stěny. V malé ložnici se vyplatí ji umístit do výklenku, pod šikmou střechu, nebo dokonce místo nočního stolku. Pokud je místnost úzká, zvažte skříň do rohu – rohové skříně využijí prostor, který by jinak zůstal prázdný. Další možností je skříň nad postelí, pokud je dostatečně vysoký strop. Pozor ale na to, abyste skříní nezakryli okno nebo radiátor. Radiátor potřebuje cirkulaci vzduchu, jinak topení nefunguje a v místnosti je zima. Také nenechávejte skříň přímo u postele, pokud se otevírá směrem k ní – budete do ní narážet a nakonec ji přestanete používat.
Ranní vstávání je nejtěžší v zimě, kdy je ještě před sedmou hodinou tma. Lidské tělo se ale neřídí budíkem, nýbrž světlem. Pokud do ložnice proniká jen minimum denního světla, mozek dostane signál, že je stále noc, a produkuje melatonin. Výsledkem je pocit ztuhlosti, zmatenosti a chuť zůstat v posteli. Řešením není silnější budík, ale úprava světelných podmínek v ložnici.
Na závěr je třeba říci, že světlo v ložnici není jen otázkou estetiky. Je to nástroj, který ovlivňuje kvalitu spánku a ranní energii. Pokud se budíte unavení i po dostatečném spánku, zkuste nejprve upravit světelné podmínky. Možná zjistíte, že žádný silný budík nepotřebujete.
Základem je probudit se s postupně se zvyšujícím světlem. Místo náhlého zapnutí stropního svítidla na plný výkon použijte takzvaný simulátor svítání. Jde o lampu, která začne svítit přibližně třicet minut před budíkem a během této doby plynule zvyšuje intenzitu z téměř nulové hodnoty na příjemnou úroveň. Nastavte ji tak, aby maximum dosáhla v čase, kdy chcete vstávat. Světlo by mělo mít teplý nádech, tedy nižší barevnou teplotu kolem 2700 K. Studené bílé světlo je vhodné až po probuzení.
- ID: 403756


Reviews
There are no reviews yet.