Základem je správná velikost. Lezecká bota má být těsná, ale ne tak, aby ti při stání na zemi tlačila prsty do ruličky. Prsty se mají lehce dotýkat špice, ne se do ní zarývat. Pokud při zkoušení cítíš brnění nebo ostrý tlak na klouby, botu neber. Většina začátečníků udělá dvě chyby: koupí příliš malou velikost podle rad „musí to bolet” a pak si zničí nehty a nechtějí lézt, nebo naopak vezmou příliš volnou botu, ve které noha klouže a špice se ohne mimo stup.
Posledním častým omylem je letnění. Rostlinu vynesete na balkon nebo na terasu s tím, že si zvykne. Nezvykne. Přechod ze zastíněného interiéru do plného slunce musí být postupný – nejdřív na týden do stínu, pak na hodinu denně do ranního světla, a teprve po dvou až třech týdnech ji nechte venku celý den. Pokud spálení přesto nastane, odstřihněte poškozené listy až u stonku a rostlinu přemístěte do rozptýleného světla. Nové listy vyrostou jen tehdy, když jí dáte čas a nebudete hnojit, dokud se nezačne zotavovat.
Podlaha v předsíni je nejdražší prostor, jaký máte. Každý centimetr, který na ní zabere volně stojící věc, chybí při obouvání a odkládání. Proto patří boty do uzavřených botníků nebo na police, ne do řady podél zdi. Kabáty, které nosíte denně, potřebují věšák v úrovni očí, ale sezónní kousky patří nahoru. Nad dveřmi, nad skříní nebo do horní části vestavěné skříně lze umístit police na krabice s rukavicemi, šálami a čepicemi. Krabice ale musí být označené, jinak do nich nikdo nebude lézt a obsah zůstane zapomenutý.
Když budete ekokoži čistit jemně, hydratovat střídmě a skladovat volně, vydrží výrazně déle než při bezohledném zacházení. Rozdíl mezi levnou a kvalitní ekokoží se nejvíc projeví právě v údržbě: kvalitní kus snesе i občasné opomenutí, ten levný neodpustí téměř nic. Sledujte proto stav povrchu průběžně a reagujte dřív, než se objeví první prasklinky.
Začněte u sebe. Pes čte řeč těla dřív než slova. Pokud máte stažená ramena, zrychlený dech a nervózní ruce, žádný povel nezafunguje. Před tréninkem se na chvíli zastavte, srovnejte dech a teprve pak na psa promluvte. Stejně důležité je držet stejná slova a stejné gesto pro stejnou věc. Mnozí lidé jednou řeknou „sedni”, podruhé „sedni si”, potřetí jen mávnou rukou. Pes pak tápe a ztrácí ochotu spolupracovat.
Jídlo řešte dopředu. Uvařte jednoduché jídlo, které se dá jíst studené nebo ohřáté – těstoviny se zeleninou, rizoto, palačinky. Připravte svačiny do krabiček a nechte děti, ať si je samy naplní. Pokud budete jíst venku, hrozí, že skončíte v fastfoodu. Domácí limonáda z vody, citronu a máty je levná a děti ji milují, zvlášť když si ji samy namíchají.
- ID: 403895


Reviews
There are no reviews yet.