Druhou možností je hranu obrousit a srazit hranu do oblouku. Týká se to hlavně masivního dřeva a nábytku, který už stejně chcete renovovat. Potřebujete brusku nebo ruční blok s hrubým papírem, potom jemnější papír a nakonec lazuru nebo olej. Výsledek je trvalý, nic se neodlepuje a nábytek vypadá přirozeně. Pozor ale na dýhu a laminát: příliš hluboké broušení odkryje jádro desky a hrana se začne drolit. U tenkých desek proto volte raději měkký roh.
Základní pravidlo zní: nic vysokého pod oknem. Pokud pod parapet postavíte komodu vyšší než 60 centimetrů, odstíníte přesně tu část světla, která se odráží od podlahy do místnosti. Stejně tak nevhodné je cpát vysoké regály do rohů u okna. Rohy jsou přitom nejcennější místa pro odraz. Nechte je prázdné nebo tam dejte nízký sedací vak, koš na hračky nebo podestýlku. Ušetříte tím světlo a zároveň získáte přirozené hrací zóny.
Praktický postup je jednoduchý. Nejprve vystěhujte nábytek, zakryjte podlahu a zásuvky přelepte páskou. Stěny umyjte slabým roztokem saponátu a nechte uschnout. Vyrovnejte praskliny a důlky, přebruste a odprašte. Následuje penetrace, potom dvě tenké vrstvy barvy. Mezi vrstvami dodržte doporučenou dobu schnutí, obvykle několik hodin. Nepřetírejte silné vrstvy „na jeden tah”, barva pak stéká a špatně schne.
Na trhu jsou látkové závěsy na tyči, skládací paravány, dřevěné panely a systémy z kovových rámů s textilem. Látka pohlcuje zvuk nejlépe, ale musí být dostatečně hustá – tenký šifon je k ničemu. Dřevo a plné desky izolují zvuk i světlo, ale zabírají prostor a v malém pokoji působí těžkopádně. Kovový rám s napnutou tkaninou je kompromis, který se dobře čistí a dá se pověsit na zeď i na strop. Ať zvolíte cokoli, upevněte zástěnu tak, aby nespadla, když do ní dítě v noci narazí. Volně stojící paraván bez zátěže je nejčastější zdroj ranních pádů.
Nejjednodušší variantou jsou nízké plastové nebo látkové úložné boxy na kolečkách. Fungují dobře tam, kde je pod postelí méně než 20 centimetrů. Vyberte takové, které mají pevné dno a víko, jinak se do nich práší a dítě do nich bude házet vše, co mu přijde pod ruku. Typická chyba: koupit box na přesnou výšku bez rezervy. Kolečka se časem opotřebí, koberec se zmáčkne a box přestane jezdit. Vždy nechte alespoň dva centimetry navíc. Další častá chyba je dávat do boxů sezónní oblečení, které dítě potřebuje jednou za půl roku. To patří jinam, do prostoru, kam se dostanete bez vyklízení celé postele.
Bezpečné provedení poznáte podle detailů. Rám nemá mít ostré hrany ani sváry trčící do strany. Spoje musí být zajištěné proti samovolnému složení – hledejte pojistku nebo aretaci, ne jen tření. Zkontrolujte, zda nohy nekloužou: pryžové koncovky nebo podložky zabrání poškrábání podlahy i uklouznutí. Pokud je lůžko výsuvné, ověřte, že v rozloženém stavu dosedá na všechny čtyři nohy, ne jen na dvě. Lůžko, které se v prostředku prohýbá, časem praskne v nosném spoji.
Co ovlivňuje, jestli barva vydrží a bude „dýchat” Zásadní je složení barvy, ne jen odstín na vzorníku. Pro dětské pokoje se hodí vysoce otěruvzdorné interiérové barvy s nízkým obsahem těkavých organických látek. Na etiketě hledejte údaj o otěruvzdornosti proti mokrému otěru a informaci o emisní třídě. Barvy s označením pro citlivé prostory bývají paropropustné, takže zdivo může odvádět vlhkost. Pokud je podklad savý nebo starý nátěr křídový, použijte nejprve vhodný penetrační nátěr. Bez něj barva špatně přilne a začne se loupat už po prvním umytí.
Malování dětského pokoje není jen otázka estetiky. Děti v něm tráví mnoho hodin, spí, hrají si na podlaze a často se dotýkají stěn. Barva proto musí zvládnout otěry, umývání i každodenní provoz, a zároveň nesmí do ovzduší uvolňovat látky, které by mohly dráždit dýchací cesty. Než začnete, vyberte odstín i typ nátěru společně. Rozhodnutí o barvě udělejte až po kontrole stavu omítky a vlhkosti.
Typická chyba je koupit „dětskou” barvu jen podle veselého obalu. Některé syté odstíny mají slabší krytí a je nutné je nanášet ve více vrstvách, což prodražuje i prodlužuje práci. Další častou chybou je malovat přes vlhkou zeď. Vlhkost se pak uzavře pod nátěrem, ten se odlupuje a v rohu vzniká plíseň. Před malováním proto zkontrolujte vlhkoměrem zdivo, případně nechte zeď vyschnout.
Po dokončení nechte pokoj alespoň několik dní větrat, než do něj dítě vrátíte. Nový nátěr může slabě zapáchat, i když je nízký obsah těkavých látek. Během této doby udržujte okno otevřené a nepoužívejte zvlhčovač. Nábytek postavte až po úplném vytvrdnutí barvy, jinak se může obtisknout do stěny. Pokud si nejste jistí, udělejte zkušební nátěr na malé ploše za skříní a sledujte, jak barva drží po umytí.
- ID: 412525
Be the first to review “Čím natřít dětský pokoj, aby barvy vydržely a neškodily?”
Reviews
There are no reviews yet.