Před koupí si udělejte dvě věci. Nechte dítě lehnout si na matraci v obchodě na pět minut v poloze, ve které skutečně spí. Všímejte si, zda se páteř neprohýbá a zda mezi bedry a matrací neprojde dlaň. Potom změřte, kolik místa zbývá – matrace má být alespoň o patnáct centimetrů delší než dítě, jinak bude v pubertě nohama narážet. Doma pořiďte pratelný chránič a matraci jednou za měsíc otočte. Prodyšný potah a možnost praní při vyšší teplotě oceníte v období viróz i při nočním pomočování.
Místo pro ukládání řešte vertikálně. Nad stolem dejte jednu nebo dvě police, ale ne hluboké – 20 cm stačí na sluchátka, ovladač a dokumenty. Pod stolem připevněte držák na kabely a malý šuplík na příslušenství. Nepoužívejte otevřené police plné drobností, prach se v nich drží a úklid zabere víc času než samotné hraní. Pokud potřebujete tiskárnu nebo konzoli, hledejte místo na skříni, ne na stole.
Úložný prostor je klíčový. Vysoká skříň až ke stropu, postel s úložným prostorem, koše na kolečkách pod postelí. Věci, které teenager používá denně, patří do dosahu ruky. Sezónní oblečení a staré učebnice jdou nahoru nebo do koše. Když nemá kam uklidit spacák a polštář, bude se mu pokoj jevit jako nepořádek, i když tam žádný není.
Jak tvrdost ověřit přímo v prodejn
Nejčastější chyby: koupě matrace „na míru” bez vyzkoušení, umístění postele pod okno, kde v zimě táhne, a zapomenutí na to, že dítě roste. Postel, která byla vhodná ve čtyřech letech, nemusí stačit v deseti. Jakmile dítě začne mít nohy opřené o čelo nebo se budí s bolestí zad, je čas na změnu. Rozměr si vždy ověřte metrem u sebe doma, ne podle fotky v katalogu.
Volně položené prodlužovací kabely jsou pro batolata magnet. Vypadají jako lano, dají se tahat, kousat i omotávat kolem krku. Zároveň se v nich dá zakopnout. Kabely proto veďte podél stěny a upevněte je k liště nebo k nábytku. Nikdy je nepokládejte přes cestu mezi postelí a hračkami. Prodlužovačku, která není právě potřeba, odpojte a ukliďte. Dítě si hraje na podlaze, takže právě tam je kabel nejnebezpečnější.
Výběr postele pro dítě nezačíná v obchodě, ale doma u metru a kalendáře. Nejprve změřte, kolik místa vám v dětském pokoji skutečně zbývá po odečtení skříně, stolku a dveřního křídla. Potom si spočítejte, jak dlouho bude dítě v posteli spát – kvalitní spánek potřebuje dost prostoru na převalování i na to, aby nohy nenarazily do čela. Teprve pak má smysl řešit, zda jde o postel pro batole, nebo už pro školáka.
Bezpečnost není jen o zábradlí Od tří do šesti let dítě potřebuje postel, ze které bezpečně sleze. Vysoké patro s žebříkem je lákavé, ale pro předškoláka často znamená pád v noci. Pokud patrovou postel kupujete, horní lůžko patří staršímu dítěti a musí mít zábradlí po celé délce. Dolní lůžko nesmí být vystaveno průvanu od okna. Zkontrolujte také, zda jsou všechny hrany zaoblené a zda se žádná část nedá uvolnit nebo spolknout.
Do tří let patří dítě do postele s pevnými bočnicemi, které se nedají snadno odepnout. Matrace má být tvrdší a přesně do rozměru rámu, aby mezi ní a bočnicí nevznikla mezera, do které by se dítě mohlo zaklínit. Typická chyba je koupit malou postel „na dva roky” – ve chvíli, kdy dítě povyroste, zjistíte, že se v ní neotočí. U batolat proto volte délku alespoň 140 cm, i když dítě měří metr.
Pro školáka je důležitá délka odpovídající jeho výšce plus alespoň 20 cm navíc. Postel umístěte tak, aby dítě nevidělo přímo do okna a aby na něj nesvítil monitor nebo lampička. Mezi postelí a zdí nechte mezeru alespoň 5 cm kvůli větrání matrace. Pokud je pokoj malý, zvažte postel s úložným prostorem, ale neškrtejte na šířce – úzká postel vede k častému buzení.
- ID: 412555
Be the first to review “Když vybíráte postel pro dítě, rozhoduje věk i prostor”
Reviews
There are no reviews yet.